For Love or Country: The Arturo Sandoval Story
Režie:
Joseph SargentScénář:
Timothy J. SextonKamera:
Donald M. MorganHudba:
Arturo SandovalHrají:
Andy Garcia, Mía Maestro, Gloria Estefan, David Paymer, Charles S. Dutton, Tomas Milian, Freddy Rodríguez, Steven Bauer, Fionnula Flanagan, Miguel Sandoval (více)Obsahy(1)
Skvělý kubánský trumpetista Arturo Sandoval se vzdá možnosti emigrovat, protože se zamiloval do krásné Marianely, která pracuje na vládním úřadě a je oddaná Castrově režimu. Rozhodne se tedy vrátit se z turné se skupinou Irakere zpět na Kubu a postarat se o rodinu co nejlépe, jak jen to okolnosti dovolí. Odmítá však vstoupit do komunistické strany a tak se posléze stejně dostane do situace, že nemůže hrát hudbu, kterou má rád. Tentokrát už spolu se ženou vymyslí plán útěku do Spojených států, při němž jim pomáhá legendární americký jazzman Dizzy Gillespie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
* Strach z Fidela * láska k hudbe, láska k rodine * Andy Garcia & Mia Maestro * JAZZ * Americká televízna biograficko-hudobná dráma z roku 2000, ktorú natočil Joseph Sargent, je pohľadom na život hudobníka. Arturo Sandoval (Andy Garcia) je hráč na trúbku na Kube, a spolu s priateľmi sa snaží v diktátorskom režime Fidela Castra nielen prežiť, ale aj venovať sa naplno svojej vášni, hre na trúbku. Túžba po slobode sa nestratí ani po tom, čo sa Arturo zamiluje do Marianely (Mía Maestro) a založí rodinu. Dlhé roky života na ostrove slobody sú poznečené neustálym vnútorným bojom, či utiecť a ohroziť rodinu, a či ostať a uspokojiť sa s totalitou a jej obmedzeniami. Film je nielen príbehom skutočnej postavy hudobného génia, ale najmä jeden príbeh z mnohých ľudí na Kube, a tiež o krásnej jazzovej hudbe v klietke totalitného režimu, o túžbe po slobode a slobodnej tvorbe, o láske a rodine. ()
Především skvělá jazzová muzika. A pak šikovně vyprávěný příběh geniálního muzikanta snažícího se pro uplatnění svého nadání podstoupit rizika a opustit svou socialistickou vlast. Velmi mne to vrátilo zpět do atmosféry komunistické totality, která po létech ve vzpomínkách pomalu vybledá. Ale byla opravdu tak hrozná. ()
Životopisný film jednoho z nejlepších trumpetistů. Příběh nevybočuje nějak z řady, výkony herců výborné, ale nejlepší je ta muzika ! Panečku, já si myslím, že Andy Garcia, musí jako Robert Gere ovládat trumpetu, to jinak není možné, takhle fantasticky zahrát ! Přátelé, děj je děj, ale ta muzika ! Úžasné ! ()
Možná, že to není podle pravítka filmové teorie, ale k čertu s objektivním hodnocením, když mi to spojení fantastického jazzu s kubánskými rytmy pokaždé zvedne tep tak na 120 za minutu, nádherná romance talentovaného Artura a krásné Marianely v ulicích Havany vykouzlí na rtech zasněný úsměv a příběh samotný mi připomene starou známou pravdu, že opravdovou, živelnou muziku nezadusí žádný režim na světě (a dokonce ani současné žebříčky hitparád, ale to jsem dost odbočila). Některé filmy jsou jako dobrá hudba, člověk je musí vnímat hlavně srdcem a teprve pak si je doopravdy užije. Alespoň já to tak cítím. ()
This film is dedicated to the memory and continuing inspiration of Dizzy Gillespie with gratitude from Arturo Sandoval. (...) Je úžasné, jak některé filmy dovedou zcela přenést svoji atmosféru na diváka. Kdo cítí tu bezprostřednost, bezstarostnost a prostou radost z latinského jazzu, ten musí být vtažen do filmu, v němž je ale ještě zcela odlišná rovina - dramatická rovina osobního života Arturo Sandovala od počátků na Kubě v r. 1971 až po rok 1990, kdy se svou ženou a mladším ze dvou synů emigroval. V chvílích, kdy jde hudba, si užíváte tu čirou radost z umění a cítíte geniální hráčské schopnosti všech zúčastněných (Sandoval sám se z velké části podílel na hudbě k filmu) a ve chvílích, kdy je řeč o rodině a Kubě, cítíte tíseň, která na všechny doléhá. Zároveň lze velice dobře sledovat nejednoznačnost rozhodnutí k emigraci - vždyť Sandoval měl povolováno vycestovat na turné a strana (stát) ho pouštěla do zahraničí, tedy kdovíjak mu v rozvoji nebránila... Některé události jsou za účelem lepší koukatelnosti trochu zdramatizovány, což už tak u životopisných snímků bývá. Vynikající TV film! "Karl Marx can kiss Chano Pozo's ass." Hudba je prostě úplně jiný svět, mající své zakladatele, své myslitele, své bohy... a politka by se jí neměla dotýkat. ()
Reklama