Hory mají oči

Nuda o tom jak se jedna rodina zasekne někde v poušti, a přepadne ji skupinka vraždícíh polodivokých lidí žeroucích psy. Wes Craven to natáčí nenápaditě (i když když nad tím tak přemýšlím, komu se líbil třeba současný Cabin fever, mohl by mu podobný styl sednout). Asi nejlepší je na filmu naprosto absurdní jednání postav, které běhají ze tmy a do tmy jako by se nechumelilo, bez ohledu na to, co na ně v černotě čeká – to sem tam vyvolává menší záchvaty smíchu. Hills have eyes je laciný horor (tedy thriller), který možná bavil kdysi v nějakém americkém autokině, dnes už to má ale spočítané. PS: jedna hvězdička za Michaela Berrymana! (13.05.2006)

Craven stále ututláva inteligenčnú nízkosť tam, kde začal a neprináša okrem naturalizmu veľké možnosti uplatnenia strachu. Teda jeho teleportné stelesnenie sťa hôr a samoty využíva celá rada béčkových tvorcov a šibrinkovanie s rôznymi kamerovými uhlami je účelné. Hory majú oči je preto ekvivalentom bláznivých psychopatov, ktorý svoju hlúposť a sexuálnu frustráciu odbavujú na nevinnosti zaseklých turistov uprostred sveta nikoho. A protipólom, ktorý pre temné hory predstavuje neistota teritória, ktorá labilnejšieho jedinca obklopuje. Lenže on ju združil a zakčnil, čoho výsledkom je brutálny nárez, miestami ťažko neprístupný. Keď si ale predstavím, čo všetko sa natáča dnes, prižmúrim. (26.08.2016)

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)

V roku keď som sa narodil, natočil americký režisér Wes Craven svoj tretí celovečerný film. Bol to nízkorozpočtový horror "Hory majú oči". Ja som ho prvý krát videl ako žiak prvého stupňa základnej školy a bol som z neho celý posratý. Mám taký pocit, že to bol vôbec môj prvý horrorový film, ktorý som mal odvahu si pozrieť. Dá sa preto povedať, že práve tento snímok vo mne prebudil vášeň pre horrorovú tvorbu, ktorá ma drží dodnes. Som rád, že sa mi po dlhých rokoch podarilo znova zhliadnúť tento kultový hixploitation. **** (02.12.2015)

S tímhle se jak následující Kruté oči hor, tak pozdější remake vůbec nedá srovnávat. I když už to dneska asi nemá ty koule, přece jenom jsme už zvyklí na větší masakry (a to byl třeba právě problém Ajova remaku – to byl jenom masakr, nic více), má to perfektní atmosféru, která (opět na rozdíl od remaku, kde se v půlce filmu vytratí) trvá až do konce. O Cravenovi si nemyslím, že by byl kdovíjak dobrý režisér, ale tenhle film se mu docela povedl. 3,5* (22.09.2009)