Ostrov

Po Mizerech 2 jsem si řekla, že výtvory tohodle chlapa už nechci vidět, tak nepříjemný to pro mě byl zážitek. Protože ale kolem Ostrova byly tak rozporuplné reakce, chtěla jsem vědět, do kterého z táborů bych zapadla já a velice stručně řikám, že pozitiva drtivě převládají. Pokud jde o logiku, je tam díra na díře, ale zatímco jinde mě to otravuje, tady jsem s tím neměla problém, i když Ewanovu objevu toho nejtajnějšího z tajného, který proběhl v rámci jeho poflakování po areálu jako po másle, jsem se musela pousmát a nejen tomu. Co je to ale platné, když film mě nejen svým dějem, ale i hereckými výkony a špičkovým vizuálnem upoutal tak, že na nějaké šťourání jsem ani neměla čas. (17.12.2005)

Solidní akční podívaná, po rozporuplných reakcích od kritiků a lidiček jsem na k tomu přistupoval asi stejně jak zde popisuje Kleoptara... Pro mě byl Ostrov vypnutí se od reálného okolí na více jak dvě hodiny. Shhlédnutím Ostrova jsem tedy rozhodně neprohloupil a jak jsem již sdělil, přes dvě hodiny jsem v podstatě báječně relaxoval, to je celé a to podstatné. Ostatní věci neřeším, nemám důvod :-) (22.03.2006)

Podle předpokladů se jedná o ne zcela typický Bayův film a to přesto, že tu najdeme takřka všechny jeho trademarky, i když některé lehce pozměněné. Bohužel dojmy i pro mě, jakožto Bayova velkého fanouška, jsou lehce rozpačité a nevím tak úplně, co si o filmu myslet. Bay rozhodně neubral ze svých zásad, a diváka chce hlavně bavit akčními scénami a humorem. Zároveň však jakoby chtěl i něco vážného sdělit, ale prostě to k němu nesedí. Což hodně poznamenalo především samotný závěr snímku, který stejně jako u Pearl Harboru není z nejpovedenějších. Fanoušci Michaela Baye si však užijí své, jeho odpůrci zase budou mít příležitost si na Baye plivnout. (03.08.2005)

Že se film skládá ze dvou různých částí jsem víceméně věděl, přesto mě přechod z filosofičtější první poloviny do akce poněkud zarazil. První část není sice kdovíjak dokonalá, je ovšem celistvá s dobře podaným nápadem, vizuální stránka je tu ještě střízlivá a slouží vývoji příběhu. Ten sice není zas tak originální, místy člověk vzpomíná na Sexmisi, místy na Minority Report, v akčních sekvencích se připomíná Matrix (i když Bayův styl je jiný) a mohli bychom jmenovat dále, přece jen však nutí k zamyšlení. Ale jak se duo gerojů vymaní z podzemního zajetí a je tlakem okolností nuceno proměnit se na křížence Spidermana s Jamesem Bondem, končí veškerá legrace, soudruzi. Rázem tu máme starého "dobrého" Baye a řítíme se na vlně psychedelické kamery a epileptických střihů přes vrcholy mrakodrapů (honičky na létajících motorkách jak ze SW VI), mezi svodidly dálnic až k bolavému konci, kdy poznáme dobré od zlého, dozvíme se ža tytyty to se nedělá a pak si můžeme vydechnout v poklidné zátoce závěrečných titulků. Jen je přitom nutno nevystupovat, neměnit směr, neptat se hele, proč dělají tohle a ne tamhleto, proč ten jim pomáhá (typicky politicky korektní černá postava dosud nemilosrdného pronásledovatele se mění ve spasitele míru na Zemi), proč proboha vrtulník podlétává pod padající písmeno, proč policii nevadí, že jí dvakrát někdo vyfoukne dva podezřelé, proč na "produkty" nečekají na nejpravděpodobnějším místě, proč - ale, ono o to tu nakonec asi nejde, komu se tenhle styl líbí, bude hýkat blahem, komu ne, ten si stejně pustí třeba Gattacu. Proto taky asi nemá smysl srovnávat film třeba s Minority Report, kde alespoň pro mne byla akce zdrojem napětí a ne bolavých očí. (15.10.2005)

Obsahovo (scenáristicky) zatiaľ najstrhujúcejší film Michaela Baya. Vážny námet (s niekoľkými stiesňujúcimi scénami), obratne spracovaný do svižného, všetky potrebné parametre napĺňajúceho hollywoodskeho blockbusteru. Ústredné duo hercov bol zlý komerčný (producentský), no perfektný dramaturgický (režijný) ťah. Ich postavy potrebovali čo najviac civilnosti a najväčšiu charakternú rolu mali zohrať pri oboznamovaní sa s "novým svetom". Mojou najobľubenejšiou pasážou filmu je stretnutie s deťmi na stanici... Ewan McGregor a Scarlett Johansson nesklamali. Akčné scény si zachovávajú Bayovu špičku, tá s lietajúceou "osou" a jej preletom cez mrakodrap je pravým eye-candy highlightom. Vizuálne a hudobné poňatie je gíčovejšie než napr. v Minority Report, no stále si udržuje latku dôstojnosti, je dôveryhodné a dokáže upútať. A skladateľ Steve Jablonsky prekračuje vlastný tieň. Zopár dier v logike sa nájde a film má dva konce, no do nudy neskĺza. Bol som rád, že ešte nie je koniec a ešte chvílu sa poveziem... Prvý film Michaela Baya, ktorý ma zaujal a pobavil nielen pekným vizuálom. Zaujímavejší a odvážnejší sci-fi popcorňák než minuloročný I, Robot. (24.09.2005)