poster

Planeta opic

  • USA

    Planet of the Apes

  • Slovensko

    Planéta opíc

Dobrodružný / Sci-Fi / Drama

USA, 1967, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madison
    *****

    Najskôr sa mi dostalo do rúk komediálne spracovanie Planéty opíc na štýl uleťáka Burtona, keď som si však pozrela originál v sprievode s duchaplnou hudbou Jerryho Goldsmitha............................ zostala som v neopísateľnej zimomriavkovej extáze. Nádhera. Vesmírna loď dopadajúca za hranice ľudských možností a prevrátený rebríček usporiadania druhov - opice sú, samozrejme, tie inteligentnejšie, rozumnejšie a distingvovanejšie :-) Mohol by okrem toho niekto iný skomponovať k tejto kôpke silných emócií lepší hudobný motív? Jerry Goldsmith bol pán skladateľ a jeho asymetrické tóny boli pohladením. Skvelý námet, scenár, krásna čiernovláska, opice hrdé na svoj prevyšujúci intelekt a aby som nezabudla.... originálny záver, bŕŕŕŕ :-))(13.4.2009)

  • Segrestor
    *****

    Můžou to natočit dneska jakkoliv, ale jedno prostě překonat nepůjde. Nikdy nepřekonají tu nádhernou nostalgickou vzpomínku z dětství, kdy po dobrodružných sc-fi byla větší sháňka, než po banánech. Film, který položil základy mého vnímání sc-fi filmů a který mi tenkrát poprvé vysvětlil, že nic není tak přímočaré, jak se zprvu jeví. Update po zhlédnutí filmu Zrození planety opic (2011) - Ano, dokázali to :)(16.8.2011)

  • GilEstel
    *****

    „Když jsem opouštěl 20. století, vůbec jsem toho nelitoval.“ Snímek skvěle odráží společenskou depresi pramenící ze stupňujícího se napětí v rozděleném bipolárním světě. Strach z lidské apokalypsy, kterou mohl znamenat případný světový konflikt, měl každý občan USA dnes a denně před očima ve všech médiích. Ohromný technologický pokrok, který přinesly závody v dobývání vesmíru, lidem přibližovaly představy o dobývání nových světů. Když Kennedy vyhlásil, že do deseti let budou Američané na Měsíci a ono se tak stalo, kde kdo si říkal, že za dalších let se bude cestovat mezi hvězdami. Film PLANETA OPIC úspěšně kombinuje oba tyto fenomény doby. Snílkovský svět víry v technologii a všemocnost člověka se strachem z vlastní sebezkázy. Film přinesl ve své době výborné efekty a masky. Ohromil svět. Z dnešního hlediska počítačových animací už tyto klady vyčpěly. Nicméně není dobrého sci-fi bez zásadní myšlenky. Ta zde bezpochyby je, navíc podpořená výborným scénářem, který mění nálady a graduje napětí. To vše za pomoci výborné hudby. Počáteční putování pustinou poukazuje na malost a bezmocnost člověka v cizím, neznámém, nehostinném světě. První setkání s opicemi pak patří k nejděsivějším filmovým zážitkům mého dětství. Závěrečné rozhovory Taylora s orangutanem „ministrem vědy a výzkumu“ nám naznačí mnoho. O původu strachu opic z lidí, o tom, že opice jsou možná lidštější než lidé, kteří ztratili svou víru, zatímco opicím víra pomáhá přežít. Moudrý orangutan věděl, co Taylor najde. Svůj osud a tím osud nás všech. Nezapomenutelný závěr. Troufám si říci, že původní motiv Boulleovy předlohy (1963) byl posunut ještě o stupeň výš. Ve svém čase naprosto revoluční film. Navíc film, který nebyl pouze poplatný době. Jeho odkaz přetrvává dodnes a po právu se stal legendou. Takové filmy se už netočí a točit nebudou. Takový je jen jeden. 96%(26.9.2011)

  • Ony
    *****

    Dost mě štve, kolik lidí tento snímek spojuje se svým dětstvím, prohlašuje ho za zásadní a formující dílo svého života. Ne. Tenhle film je přece jenom můj! Do značné míry utvářel celé moje vidění světa, moji představu o vesmíru, čase, charakteru lidí, životě a smrti i o tom, jak je to všechno asi složité a děsivé. Navíc k nám na základku jednou za čas docházely takové doktorky, které nám, svlečeným do spodního prádla, kontrolovaly křivé páteře, ploché nohy a podobné defekty. Humus. Mojí postavičce už zřejmě nebylo pomoci, ale jedna z těch paní mi definitivně stvrdila, že Planeta opic není pouhá fikce. Vypadala totiž přesně jako Zira. Ovšem víte, co je úplně ze všeho nejlepší? Že když se dívám ta tenhle skvost dneska, jsem z toho snad ještě víc na větvi než tenkrát.(19.4.2008)

  • -bad-mad-wolf-
    *****

    Nadčasové/nestárnoucí dílo. Film ve svém zdánlivě nevýrazném komorním podání s nadhledem reflektuje různá zvěrstva lidstva, od inkvizice až po genocidu, přičemž oněm reflexním plochám všechna fakta přizpůsobuje. Neboli není důležité, jak mohly být věci takto nakonfigurované, ale proč - proč jsou takto nakonfigurované? Opice žijí ve městě, chovají se jako lidé, budují jako lidé, chybují jako lidé, chodí do škol a věnují se neurochirurgii, zatímco skuteční lidé jsou jen zdivočelá zvířata, neschopná myšlení nebo přizpůsobení se. Pak přilétá v raketoplánu inteligentní člověk Taylor, což je v rozporu se všemi opičími pravidly, zákony, svatými svitky a podobnými antimozkovými elementy. Zatímco jedni se ho snaží pochopit a vysvětlit si jeho existenci, pro druhé znamená hrozbu páchnoucí kacířstvím a hodnou likvidace. Počáteční úvahy kosmonautů tak ostře kontrastují s pozdější snahou co nejjednodušeji opicím vysvětlit svůj původ; dialogy tvoří stěžejní prvek a jsou napsány bravurně. V symbolických podmínkách, které si film pro svou existenci vybral, by přílišná vážnost byla na škodu, čehož si byli tvůrci vědomi, a tak dostalo nemalé množství scén lehce humorný, ironický podtón (ačkoliv chladná bezútěšnost dané situace je stále jasně patrná), vezoucí se právě na záměně člověka za zvíře. A když už toho všeho PROČ začne být v závěru příliš, a divák začne toužit alespoň po jediném JAK, dočká se šokujícího konce, který nekompromisně dosazuje předchozímu dění tvrdou a krutou tečku. Technická stránka odolala čelistím času rovněž výborně - masky vypadají pořád dobře, lokace jsou krásné a odpovídající, vyzdvihl bych také skvělou práci s kamerou a Jerry Goldsmith nahrál další z charakteristických soundtracků. Dokonce ani ty akční sekvence nejsou zlé. Podtrženo a sečteno - Planeta opic stále je inteligentní úvahovou sci-fi, jíž nechybí humorný podtext či povedená pointa.(26.12.2006)

  • - Herec Jonathan Harris odmietol úlohu Dr. Maximusa. Toho vo filme stvárnil Woodrow Parfrey. Postava Ziry (Kim Hunter) bola zas ponúknutá Julie Harris, tej sa aj koncept ľúbil, ale nevedela si predstaviť, že by mohla pracovať s tak výrazným mejkapom. (WalterIK7)

  • - Rozpočet filmu bol 5,8 milióna dolárov, pričom na výrobu opičích masiek sa vyčlenil celý jeden milión. (curunir)

  • - V pôvodnej predlohe žili opice vo vyspelej spoločnosti obrích betónových miest a najnovších technológií. Pre obmedzený rozpočet preto prišiel vedúci výpravy William Creber s koncepciou primitívnejšej spoločnosti niekde na úrovni divokého západu. Inšpiroval sa pritom pravekými skalnými mestami v Turecku. (curunir)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace