Samurai Champloo

Animácia je pekná a plynulá, hlavne pri bojových scénach vidno že si dali veľmi záležať. Stereotip nehrozí, pretože sa nájdu ako dramatické dieli, tak aj komediálne, alebo zamerané čisto na akciu. Hip hopu veľmi neholdujem ale niektoré skladby (hlavne beatbox) ma milo prekvapili. Škoda že záver ma trochu sklamal. Nakoniec musím ešte vyzdvihnúť epizódu kde hlavné postavy hrali baseball proti Američanom. Veľmi dávno som sa tak nesmial. Odporúčam aj tým čo nemajú z anime moc skúseností. (13.01.2008)

Spojení je to opravdu zajímavé. Od tvůrčího týmu Cowboye Bebopa se snad ani nedalo čekat nějaké vyloženě špatné anime. Původně jsem si myslel, že mi hi hop bude trhat uši, ale naštěstí se sami autoři vyvarovali tomu děsnému rapování a ponechali jen samotné rytmy. Ty krásně do období Edo zapadly. Velkým plusem je rovněž i ústřední trojice postav, kterou si prostě nelze zamilovat. Fuu - tradiční kawaii holka, Jin - typicky mlčenlivý samotář a Mugen, který zde představuje nevybouřeného tvrďáka. Ten je rovněž naprosto luxusně nadabován (jap.) a jako jediný zde běhá v kraťasech. K tomu přihoďte hezkou animaci, souboje na ostří katan, libové fórky a máte z toho parádní anime, které rozhodně nenudí. 9/10 (12.11.2007)

Samurai Champloo je pro mě lehkým zklamáním. Hlavní příběhová linie, pokud ji lze takto nazvat, je zde zredukována na naprosté minimum, které čas od času vykoukne ze stínu jednotlivých epizod. Bohužel pro mě tato linie není ani nijak úžasná, je tak jednoduchá a nezajímavá, že v ní kromě onoho hledání není bez provázání s minulostí hlavních postav absolutně nic. Navíc informace o tom, kdo je ten slunečnicovej samuraj, se dozvídáme neuvěřitelně pomalu a hlavně pozdě, přitom to hledání toho samuraje je hlavní hybnou silou příběhu. Kdyby aspoň výsledky toho hledání byly zajímavější, takhle jsou jen stěží uspokojivé. ----- Jednotlivé epizody či dvojepizody jsou tak samy o sobě zajímavější, některé dokonce velmi dobré. Některé jsou hodně vtipné, některé překvapivě vážné a obsahují myšlenky, které bych zde nečekala. Kdyby takový byl celý seriál, dala bych možná pět hvězd. Je fakt škoda, že zde jsou epizody, které působí jako fillery, zejména pak jedna s baseballem je těžce mimo. Je to zarážející o to víc, že v Samurai Champloo není podle Anime Filler Listu žádný filler. Co jsem prošla pár komentářů, někomu vadí hudba. Ano, je netradiční, ale neřekla bych, že se vyloženě nehodí, spíš je to takový střed, kdy tam prostě je, ale není to otravné. Osobně mi nejvíc vadilo to přetáčení ve stylu videokazet a skákání do současnosti. Neohromily mě ani vtipné výklady historie Japonska nebo running gag v podobě soukromého detektiva Manzoua. Od průměrného hodnocení u mě seriál zachraňují skvělá animace, souboje a postavy, o kterých jsem na začátku nemyslela, že bych si je oblíbila, ale nakonec jsem jim i fandila a byla ráda za každou informaci o jejich minulosti i za napojení té minulosti na onu hlavní dějovou linii. 7/10 (24.04.2020)

Pár let to trvalo, ale na třetí pokus sem se konečně dostal až na konec :D Stranou stylizace, hudby atp. stojí celý seriál na excelentních postavách Mugena a Jina (Fuu neni zlá, ale neni ani nijak úchvatná) - což bohužel není vždycky dost. Jednotlivé epizody příliš nespojuje, což není nic hrozného, ale bohužel kvalita dílů vcelku kolísá (naštěstí jen mezi "suprový" a "slušný", ale i tak) a je tam hodně nástřelů, které člověka natěší, ale k nimž se už seriál nikdy nevrátí a zůstanou nerozvedené. Plus nic proti troše dětinských vtipů, ale jejich neustálé opakování už bylo po chvíli vcelku nudný. Rozhodně to neni špatnej seriál - jen aby mě fakt nadchnul by musel mít ještě něco trochu víc (5* tomu nedám, ale ty 4* sou dost jistý a přesvědčivý). (01.04.2019)

Historii mám rád a doufám, že ji měl rád i Watanabe, protože jsem si, doufám, odnesl přesvědčivou podobu Japonska z doby krátce před Posledním samurajem. Jisté nepravděpodobné stylizační odchylky je možné bez problému odpreparovat, ač by se v historii vesele vyjímaly. Samotný styl byl nečekaně příjemný, ale Bebopovi atmosferičnosti nedosahuje. Pouť po Japonsku je velice zajímavá a bohužel ji téměř neprovází centrální dějová linie, ale skloubit dohromady tyto dvě složky je téměř nemožné. Co mě hlavně potěšilo, byly výborně propracované bojové pasáže, kde počtem obrázků za vteřinu autoři vůbec nešetřili a tak vypadají nádherně. Vzhledem k tomu, že se zde pořád něco děje, tak postavy nedostávají příliš prostoru a tak jsem si je ani nestihl dostatečně oblíbit a soucítit s nimi. Proto také nehodnotím naplno. (05.02.2008)