Samurai Champloo

Tak si můžu přidat na konto zhlédnutých (pořádných) anime seriálu další zářez. Musím říct že "Samurai Champloo" který mi byl doporučen nezklamal, není to sice taková akčňárna jako Hellsing, nebo něco hlubokomyslného jako Ghost in the Shell, ale o zábavu rozhodně není nouze. Nemluvě o bezvadně propracovaných (sympatických) hlavních postavách. Navíc každý díl je podaný trochu jinak a tak se člověk u jednoho zasměje a u dalšího ho čeká třeba hromada napínavých situací. (06.09.2012)

tvurci bebopa kterym vdecime za genialniho spajka spiegela prozmenu spojili samurajskou akci s hiphopem a zda se ze tentokrat nestrefili pouze do cerneho ale urvali cely terc:) Cely serial zacina ponekud nestastnym stretem dvou hlavnich hrdinu, kteri prislibi divce Fuu pomoc v hledani samureje voniciho po slunecnicich. Primocareho Mugena a jeho champuru kendo bojovy brejkdenc styl a disciplinovaneho a enigmatickeho Jina, doplnuje prdla Fuu, ktera oba samuraie hlida aby ze sebe nanadelali salat. Naslaply mix bojoveho umeni, humoru a hiphopove rezby kterou obstaravaji Tsutchie, Nujabes, Force of Nature, atd. si okamzite nasel siroke spektrum fanousku takze pokud mate radi aspon trosicku anime pak nevim co tady jeste zevlujete,dc++ a at to svisti:) (13.10.2005)

Vtipne, drsne, hudebne i vytvarne proste radost pro ucho i oko. Akcni pasaze bych neprecenoval. I pres vsude pritomny humor dokaze byt Shinichiro Watanabe prekvapive vazny. Dvoji rovinu filmu, setkani historickeho japonska a toho moderniho, beru jako zajimave pozitivum. Ano purista ve me mozna ten hip-hop ne vzdy chytne, ale i ten mi casem prirostl k srdci. A ruku na nej ... co ma hip- hop a graffiti spolecneho s erou Tokugawa? (Je to podobne jako jazz a moderni vazna hudba v dramatech jidaigeki od mystru zanru z padesatych a sedesatych let.) Tedy "nic", ale podle mistra Watanabeho je to "nic" opravdu zajimavou a vtipnou fantazii, tak ze by nakonec neco ano? Absolutni bomba. Dalsi muj skoro nejoblibenejsi anime serial. (06.03.2008)

Po dlouhé době jsem se podíval na anime a zrovna jsem si pustil jedno z těch lepších. Ačkoli mi hip-hop moc neříká, prolnutí samurajské kultury s moderní západní mi zas tolik nevadilo. Příběh je to spíš jednodušší a leckdy dost předvídatelný, ale docela jsem se u toho nasmál a chytlo mě to, takže u mě dobrý. (18.01.2014)

Pokud se vám pod slovem Samuraj okamžitě vybaví Akira Kurosawa, tak na něj hezky rychle zapoměňte. Jinak byste totiž nemuseli Samurai champloo vydýchat. Tady totiž nejde o nějakou historickou věrnost, ale zkrátka o to být "cool". Vzduchem létají gramofonové desky, šéfové Yakuzy nevylezou ven bez slunečních brýlí a v nočních hodinách ulice tajně zkrášlují sprejeři. Kýč? Ne, nehorázná zábava!!! Kouzlo Samurai champloo ale není ani tak v netradičním pojetí, jako v úžasné ústřední trojici. Charaktery všech tří hlavních hrdinů jsou (mimoto že jsou sakra "cool":)) totiž perfektně vykreslené - žijí svůj vlastní život, zamilovávají se, rozčilují se, spoupeří spolu, závidí si, chybují a navíc každá z nich disponuje nějakou to tajemnou minulostí, kterou v průběhu seriálu pomalu odhalujete. A i když některé díly slouží vyloženě k pobavení (Baseball blues), v jiných narážíte na až překvapivě hluboká a citlivá témata, která byste ze začátku od SCH rozhodně nečekali. Prostě špička mezi anime. (16.06.2007)