Samurai Champloo

Naprosto geniální. Jedno z nejlepších anime co jsem kdy viděl. Pro anime netipická kresba, ale přesto naprosto ohromující, vynikající muzika, postavy... vše je promyšlené, chytlavé a prostě... jiné, než jste u anime zvyklí, za což se tvůrcům klamím. Od prvního dílu chytlo a nepustilo a čím blíž jsem byl odhalení pravdy o Samuraji,který voní po slunečnicích, jsem si uvědomoval, že už bych mohl začít i dýchat. Pokud mě nějaké anime na konci rozbrečelo, tak tohle. Tenhle serial ma prostě všechno a ještě přidává osobitý styl a plno šílených, vtipných, napínavých a srdceryvných situací. Potlesk (04.12.2006)

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Je už to dlouho, co mě nějaký anime seriál takhle nadchnul. Ikdyby to nemělo tak promakanou animaci, tak skvělé akční scény a tak originální prostředí (hip-hop + jap. feudální doba), stejně bych tomu těch pět hvězd nasolil - za ten humor, za zápletky jednotlivých epizod, za charaktery hlavních postav... V podstatě mě nenapadá nic konkrétního, co bych tomu vytknul, snad některé epizody mi připadaly méně geniální než ty jiné, ale tak už to holt u seriálů bývá. Shinichirô Watanabe mě i napodruhé dostal. (03.09.2008)

Vtipne, drsne, hudebne i vytvarne proste radost pro ucho i oko. Akcni pasaze bych neprecenoval. I pres vsude pritomny humor dokaze byt Shinichiro Watanabe prekvapive vazny. Dvoji rovinu filmu, setkani historickeho japonska a toho moderniho, beru jako zajimave pozitivum. Ano purista ve me mozna ten hip-hop ne vzdy chytne, ale i ten mi casem prirostl k srdci. A ruku na nej ... co ma hip- hop a graffiti spolecneho s erou Tokugawa? (Je to podobne jako jazz a moderni vazna hudba v dramatech jidaigeki od mystru zanru z padesatych a sedesatych let.) Tedy "nic", ale podle mistra Watanabeho je to "nic" opravdu zajimavou a vtipnou fantazii, tak ze by nakonec neco ano? Absolutni bomba. Dalsi muj skoro nejoblibenejsi anime serial. (06.03.2008)

Strašně pěkně vystavěnej příběh, rozvijející se v ideálním tempu. Velmi se mi zalíbili charaktery. Bylo by to na "peť bodou" nebýt toho, že serie obsahuje dva díly, který jsou tam IMHO naprosto zbytečný a ani se netýkají základní dějové linie a taky mi tam dost vadí ten příšernej hip-hop a vůbec celá taková "skejťácká" atmosferá. S myšlenkou, že ve středověkým Japonsku lítali borci se štětcama a malovali na zdi kaligrafický graffity, se stále nemohu smířit. Takže 80%. (04.11.2007)