Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. ()
Rozepíšu se trochu o postavách, proto zhodnocení filmu jako takového bude na konci komentáře, takže se může stát, že tu budou SPOILERY! : Anna Friel/Elizabeth Bathory: Na této herečce všechno stojí a padá (pozor! Ne na té postavě, kterou hraje, protože tu si pan Jakubisko upravil). Díky bohu, že Anna není jen hezká tvářička a umí i hrát. V nejslabších momentech Bathor to hlavně ona vyzdvihuje. Doufám, že o ní budeme slýchat i nadále. Karel Roden/Juraj Thurzo: V některých momentech působí komicky, v některých to zachraňuje spolu s Annou. Jeho postava je více méně využita bezchybně. Hans Matheson/Caravaggio: Neutrální postava, kterou si přidal pan Jakubisko do filmu, zřejmě jako zpestření. Jeho smrt mě nějak nezasáhla, ani jsem jej nelitoval. Franco Nero/Král Mathias: Podle mě jedna z nejzbytečnějších postav. Má tam jen pár scén, a ty (dle mého názoru) nejsou pro film stěžejní. Zřejmě tam dali Franca jen proto, aby tam měli další slavné jméno. Bolek Polívka/Mnich Petr: Pokud by jeho postava zůstala v rovině vypravěč-mnich, tak by mi tam nevadil. Ale když se uchýlil k postavě vypravěč-mnich-MacGyver ve středověku, tak jsem se nejednou klepnul do čela. Ano, Jakubisko tam chtěl dát trochu nadhledu, ale podle mě to mu nevyšlo (viz. padák a fotoaparát!). Film jako samotný: Chladný jako led. Nedokázal ve mně vzbudit žádnou emoci, kromě nudy. Místy tam byla celkem dobrá atmosféra, ale vždy to zabilo to překrucování faktu, což je největší problém tohohle filmu. Ona byla oběť? Voda s bylinkami místo koupele v krvi? Takhle obhajovat vražedkyni? Co bude příště? Natočí snad někdo film, který bude obhajovat například Hitlera, že byl taky něčí loutkou a dělal ty zvěrstva na něčí rozkazy, takže byl vlastně príma chlap? Ne. Tohohle se nechci dožít. Konečný dojem z filmu: Kdo nezná knižní předlohu, nebo alespoň neví základní fakta, tak bude zřejmě nadšen. Pro nás ostatní je to tak, jak to je. 60 %. ()
BATHORY místy nezapře, že ho tvořil přes všechny představitelné kontroverze velký filmový tvůrce. O to nepříjemněji překvapí nesmyslný motiv dvou mnichů - vliv JMÉNA RŮŽE z toho čouhá víc než okatě - i vědomé zkreslování historické pravdy včetně krajně nepravděpodobných scén (Alžbětino šermířské umění a síla ve věku, který byl tehdy věkem stařeneckým). Herci místy pro slovní vatu scénáře nemají co hrát. Z druhé strany tu jsou krásná básnivá místa, s nimiž se kamera i Jakubisko vysloveně laskají. Na Otakara Vávru můžeme pži této příležitosti jen vzpomínat. I v případě velikána, kterým Jakubisko nesporně je, nemusí být každý den posvícení. ()
Neuvěřitelně směšnej film. Zmatení komparzisti, davové scény jak z nějaké televizní pohádky, srandovní kreace Srstky, Vašuta (není nad jeho úsměv pod fousy), Upíra Krejčího, Podhůrského nebo Vondráčkový a neodbytný pocit, že v těch nažehlených (a skvěle vypraných!) kostýmech nejsou dobové postavy, ale jen současní herci. A jakým způsobem nefungujou pokusy o magii a poetičnost, to se jen tak nevidí. Upřímně lituju Slováky, že si musí udělat národní událost z takového blábolu - asi jako kdybychom my pořádali zájezdy na Crash Road. ()
Na Bathory jsem se tak těšila.. Filmu nesmírně uškodilo vylíčení Elizabeth jako oběti. Chápu, že chtěl být Jakubisko zřejmě originální, ale do háje, tohle by mohl být nejlepší český (no..) film ! A není, kvůli snaze nabídnout divákovi jinou perspektivu. Bez toho by šlo určitě o výborný film. Jen je to místy dost zmatené, každopádně výprava je skvělá a hlavní hrdinka ještě lepší. Trochu smutné je, že si nejvíce z toho filmu pamatuji svůj dřevěný zadek. :) ()
Galerie (60)
Photo © Jakubisko Film Slovakia
Zajímavosti (69)
- Anna Friel (Alžběta Báthory) se musela připravovat na dlouhá každodenní (až osmnáctihodinová) natáčení velmi tvrdě. Aby si osvojila a udržela vznešené držení těla, navštěvovala každý den několikahodinové lekce klasického baletu. Mimoto musela chodit i na hodiny šermu. (Lynette)
- Když spolu Alžběta (Anna Friel) a Thurzo (Karel Roden) mluví nad mrtvolou Ference (Vincent Regan), jde možné zřetelně vidět, jak se Ferencův hrudník hýbe. (Kroup4)
- Ještě před smrtí Alžběty (Anna Friel) je divákovi sděleno, že zemřel Gábor Bethlen (Marek Vašut), což by odpovídalo roku 1614. Ve skutečnosti měl ale ještě v roce 1620 táhnout s českými nekatolickými stavy na Vídeň. (Kroup4)
Reklama