Bathory

Jaroslav Soukup a Vít Olmer to zvládají sami, Zdeněk Troška měl Pomejeho, Juraj Jakubisko má Deanu. Uááá! Postava v českém filmu, jež svou velkohubostí a teatrálními gesty dokáže zničit kdeco, i kdysi talentovaného režiséra. O Bathory jsem slýchával jen v souvislosti s megalomanií a ukradenou pracovní kopií, je zajímavé, že na Českém lvu se děkovalo lidem (Bohu a všemu možnému a dávaly se do souvislstí věci zcela nelogické), zatímco do té doby se okolo tohoto projetku vychvalovaly pouze PRACHY. "Akademici se ztrapnili sami, výsledky návštěvnosti kin to dokazují." Milostivá paní, to přísloví o sčítání jablek a hrušek vám nikdo jako dítěti nevysvětloval? Svatá prostoto! 30%. (09.03.2009)

Nevadí mě, že Juraj Jakubisko přišel se svou verzí Čachtické paní, umělec bez fantazie je totiž na hovno, ale bohužel něco mě přece jen vadilo. Především ty bitvy a velkolepé scény. Proboha to měly být obrovský řežby, obrovských armád ? To spíše vypadalo, že chlapi z hospody Nad kostelem se na louce bijou s chlapama z hospody Pod kostelem, protože nefandí Spartě. To bylo něco příšernýho tyhle scény, brrr, nikdy více. Jakubisko chtěl ukázat osudy Alžběty Bathoriové od A až do Z, ale musel myslet na stopáž, takže někdy mě to přišlo zbytečně zkratkovité a jindy paradoxně zase zbytečně zdlouhavé. Velkým kladem filmu je jeho obrazová část, tam si myslím, že je to na šampaňský, to se fakt povedlo. Po herecké stránce : Karel Roden záruka kvality, ani tady nezklamal. Ovšem Anna Friel, hmm, tak za to palec nahorů pane Jakubisko, dvě slova bomba.......atomová. Mrzelo mě, že Franco Nero nedostal větší prostor, film by rozhodně nezkazil. Ovšem to co tam předvedl třeba takový Mádl hanba opravdu hanba. Pravdou je, že jeho postava nebyla příliš šťastně napsaná a společně s Bolkem Polívkou, který mě ale zase nějak nevadil, připomínali hlavní postavy z filmu Jméno růže. Ještě musím zmínit Míšu Drotárovou, to je ta co ve filmu skočila na malíře. Tak jen tajně doufám, že někdy skočí i na mě a už nikdy neseskočí. Fakt hustá megababa. Zbytek českých "herců" se ve filmu vyskytlo jen proto, aby pak mohli vnadným slečnám vyprávět na VIP večírcích zábavné historky z natáčení. (15.07.2008)

Laskavý kolemjdoucí nezainteresovaný divák promine, ale když jsem dávno před rokem 2000 poprvé četla několik velice odlišných knih na téma Bathory, došla jsem k podobnému stanovisku, jaké dnes prezentuje Jakubisko ve svém nejnovějším blockbusteru. Takže jsem logicky nadšená. Celou tu negativní mediální aureolu kolem filmu vnímám jako čistou reakci na to nekonečné oddalování termínů uvedení a celkově rozjitření té kauzy kolem nákladů, do kterých je divákům stejně putna. 9. 11. 2009 jsem se konečně dočkala DVD a mohu tak lépe bilancovat starší kino zážitek. Základní poznání se skutečně nezmění, největší strašáci celého projektu (Mádl a spol.) byli stejně obsazeni jen do vedlejších rolí a celá dynamika příběhu, která je mimochodem vizuálně báječně vytříbená, stojí na Jakubiskově režii a výpravě, kameře Ďuriše, Brabce a Kendeho, hudbě Jiráska a kostýmech Pecharové. Samozřejmě si vážím práce Jakubiskové za vytrvalost a do výkonu Anny Friel jsem se zamilovala. Tak silně na mě zapůsobila, že už dál nijak zvlášť nemusím řešit, že trio Roden-Regan-Matheson mi už tolik nesedí. Naopak vynikající byla ještě Monika Hilmerová a Jakubiskovy "objevy" z Post Coita Pogodová, Greneche a Elsnerová byly naprosto v pořádku. Měla jsem možnost shlédnout všechny tři verze - českou, slovenskou i anglickou, všechny vynechané scény a mé nadšení jen sílí. Nemohu se dočkat plánovaného seriálového sestřihu, kterému jak doufám, bude kralovat Erzsébet Czborová. Navíc s vědomím toho, že od konce 50. let vznikaly na téma čachtické legendy jen samá béčka, nebo maximálně jeden slušný hammerovský horor, mohu s klidem srovnat Jakubiskovu verzi se skvostnou animovanou Krvavou pani Viktora Kubala a být spokojená. (17.02.2009)

Nehorázná haluz! Jako kdybych při sledování historických VKV hulil jednoho špeka za druhým a do toho se mi ještě nějakej blázen za kamerou snažil vecpat do hlavy, že to co se mi zdá se fakt stalo a ty bitevní scény mají připomínat Pána prstenů. Hodně dlouho jsem neměl tak silný pocit, že ta šílenost běžící v televizi trvá celý den. Ještě že ten soundtrack se dá poslouchat. Za tenhle film by ale měl Jakubisko skončit v pekle. (09.01.2010)

Mnozí Jakubiskovi spílají, že se vydal vlastní cestou, a ne ve stopách Nižnánského předlohy. Já mu za to děkuji. Na Čachtickou paní jsem totiž alergický. Černobílý paskvil k pohledání. Na jedné straně příšerně zlí šlechticové, kteří nemají nic lepšího na práci, než za ponurých nocí přemýšlet, jak co nejvíce (u)škodit běžným lidem a pak se o všechny své ďábelské plány neopomenou během záchvatů šíleného smíchu podělit s chudinou, která je samozřejmě rozumná, mravná, vždy čestná a naprosto zásadová bez jakékoli poskvrny. A to celé je zabalené do slohu, který by neprošel snad ani na základní škole. O neuvěřitelné frekvenci šroubovaných klišovitých vět typu "Vůkol se rozprostíral hustý les a byla taková tma, že by se dala krájet." raději ani nemluvě. Děkuji nechci. Jakubiskova "skutečná" verze je mi tedy aspoň sympatická, byť je to vlastně stále ta legenda, jen obrácená naruby. Z Alžběty je div ne světice a veškerý původce zla je Thurza s chotí. Takže o reálnosti nemůže být ani řeč. Bohužel si Juraj zvolil nejhorší možnou stopáž. Na to vše, co chce sdělit, je moc krátká. A na to ,co by býval měl sdělit, zase příliš dlouhá. Rozháranost "od všeho něco a ve výsledku od ničeho nic" není to pravé ořechové. Mělo se prostě vystřihnout vše co není přímo ve sféře konfliktu mezi Báthoryovou a Thurzou. A to ostatní si nechat do té několikahodinové televizní verze. Z kladů lze určitě vypíchnout interiérovou kameru, hudbu, kostýmy a představitele hlavních rolí (především Annu Friel a Karla Rodena). Ovšem to vše ostatní už taková výhra není. A je to škoda, protože hlavní lince bych bez váhání vysoce kladné hodnocení i rád udělil, zatímco tomu ostatnímu (v čele s úděsnými postsynchrony a hnusnou exteriérovou kamerou) stěží dvě hvězdy. A za mnišské duo, nota bene zhola zbytečné, kombinující Jméno růže s vynalézavostí ústřední dvojice ze Stoppardovy hry Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, bych dal nejraději čistý odpad. Takže lepší průměr, v kterém je ukryta diamantová jehla, jejíž třpyt vždy jednou za čas koutkem oka postřehnete, ale hned se vám zase ztratí uprostřed zahnívajícího sena. (25.07.2008)