Všetci moji blízki
Wszyscy moi bliscy
All My Loved Ones
Režie:
Matej MináčScénář:
Jiří HubačKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Janusz StokłosaHrají:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jiří Bartoška, Ondřej Vetchý, Braňo Holiček, Lucia Cúlková, Tereza Brodská, Marián Labuda st., Krzysztof Kolberger (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (288)
Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou. ()
Jeden z nejlepších českých filmů, který je bohužel o skutečnosti a realitě. Velmi dobře zde zahráli naši nejlepší herci - Abrhám, Bartoška, Šafránková a podobně. Je to smutný snímek, protože, jak už jsem řekla, je o realitě a nic zde není zkresleno. Určitě Vás dojme a možná dovede až k pláči. Stojí zato tento kvalitní snímek vidět. ()
Popis idylického života rozvětvené židovské rodiny sice nemusí úplně zaujmout (a malilinko nudí), ale poslední třetina filmu zážitek bohatě znásobí a závěrečná dokumentární pětiminutovka mě až dohnala k slzám. Pan Winton byl zkrátka kabrňák a Mináčovi budiž ke cti, že se tomuto opravdovému hrdinovi ve svých dílech tolik věnuje. Výborní Bartoška, Abrhám a Labuda. ()
Hodinu sa pozeráte na židovské spevy a tanečky a za polhodinu už je koniec. Nestačím sa diviť tomuto nadhodnoteniu. Wintonovi samozrejme všetká česť, ale film dejinné udalosti len málo zobrazil. Do nekonečného hrania na husliach alebo na klavíri sem tam niekto niečo povie v rádiu alebo príde pán herec Labuda, ktorý tu bol najlepší napriek krátkemu priestoru, a niečo povie, aby sa dej nejak posunul. Z podobných filmov boli takmer všetky lepšie, či už Musíme si pomáhat, alebo Habbermanov mlyn. ()
Před divákem se odvíjí prosluněný příběh dobře situované doktorské rodiny, který působí jak reklama na židovskou víru, zdá se, že chabý děj je založen pouze na tom, abychom viděli co nejvíc židovských svátků a obyčejů. Stréc je uznávaným houslovým vituozem, další stréc vynalézá, děda není až tak moc ortodoxní, jak se z počátku zdálo, nikde ani mráček. Jen ten třetí stréc, co trošku pije a utekl od manželky kvůli cirkusu má na svědomí deset vteřin mikronapětí. A samozřejmě, Hitler to pak trošku lacině kazí. (Seminář britského filmu Uherské Hradiště 2010) ()
Galerie (19)
Zajímavosti (19)
- Výchozím momentem filmu byl příběh Nicholase Wintona, který jako třicetiletý makléř přijel v roce 1938 do Prahy a v roce 1939 za neuvěřitelných okolností zorganizoval několik vlakových transportů židovských dětí do ciziny. Jeho stěží docenitelný čin však vyšel najevo až po téměř padesáti letech. (Taninaca)
- Na film měl navazovat snímek „Anglická rapsodie“ stejného tvůrčího tandemu. V roce 2010 se už mělo začít točit, ale přehnané finanční požadavky režiséra stran exteriérů, které se měly točit jen v Anglii, producenti neutáhli a de facto snímek pohřbili. (sator)
- Jednu z matek mezi komparzistkami hrála původně Penélope Cruz, ale tvůrci v konečné verzi záběr s ní vystřihli. Důvodem její přítomnosti byla skutečnost, že v době natáčení byla v partnerkou asistenta režie filmu. (triatlet)
Reklama