Karamazovi

Skvělé herecké výkony, scénář, střih a hudbu (byť v některých okamžicích nadmíru překrývá dialogy) jistě nikdo nepopře. Pro mě osobně bylo zajímavé sledovat průběžné prolínání dialogů hereckých postav s téměř nerozpoznatelnými a pozvolnými přechody do dialogů "civilních", tedy těch, které vznikají na osobních liníích rozhovorů mezi jednotlivými herci mezi sebou či herci se zajímavou a dramatickou postavou diváka, pracovníka v montérkách – otce syna. Mimochodem, právě tato role otce syna je zvlášť zajímavá tím, jak otec (hluboce věřící) prožívá těžkou chvíli svého vlastního života právě v okamžicích sledování a chápání děje hereckého představení a také tím, jak tragicky na něj právě sledovaný děj na tom pomyslném "divadelním podiu" zapůsobí. Pro člověka (myšleno diváka filmu), neznalého náročné knižní předlohy Bratří Karamazových od Dostojevského může být tento zajímavý filmový výtvor snad i hůře pochopitelný a stravitelný. Řekl bych tedy, že vytrvalcům jako jsem i já jistě prospěje zhlédnout tento film po čase ještě nejméně jednou, aby do všech podrobností pochopili význam promyšlených rychlých slovních obratů, významů a gest herců, které jim dozajista při prvním zhlédnutí unikly. Jedno jsem ovšem pochopil. Že úplně všechno by nám naše vlastní, ta vnitřní morálka každého z nás, dovolovat neměla. To by si měl uvědomit každý z nás na této planetě a být více (stačilo by jen lidsky, nikoliv až světsky) pokornější, skromnější a charakternější. Lidstvu by to jistě jen a jen prospělo. (09.03.2009)

Sice jsem očekával trošku silnější zážitek a o něco kompaktnější provedení, ale myslím si, že zvlášť pro neznalce předlohy jedno shlédnutí rozhodně nestačí. Lehce kostrbaté prolínání příběhových linií přece jen vyvažuje strhující herecké nasazení, zajímavé interiéry a v neposlední řadě také vtipný a dobře dávkovaný humor. Samotná Dostojevského látka je pak velmi kvalitní a nabízí skutečně mnoho prostoru k opravdovému zamyšlení. "Člověk pochopí, že je smrtelný; že nemá naději na vzkříšení a přijme smrt, a přijme ji rád. Bude jako bůh a všechno mu bude dovoleno. A jakmile bude člověk bohem, přestane platit jakýkoli zákon. Všechno bude dovoleno!" (18.05.2008)

Formálně jistě zajímavé, o nějakém milníku v domácí kinematografii ale nemůže být řeč. Chemie ansámblu Dejvického divadla je sice mimořádná, když herci přepínají mezi rolemi a civilem, působí to neokoukaně a svým způsobem i podvratně, ale pořád je to „jen“ natočené divadlo. Na druhou stranu klasický text je do kamery vyprskán do poslední kapky a umouněný prostor omšelé fabriky dodává nevšední dramatické stylizaci zvláštní patinu. (06.01.2015)

je krásné si po dlouhé době zajít do kina na český film a odnést si skvělý, intenzivní, kulturní zážitek... co mi malinko vadilo byla závěrečná vsuvka s DVD Samotářů a pak dovětěk o tom, že Dejvické divadlo hraje Bratry Karamazovy do dnes - to opravdu působí trošinku komicky :) Jinak ale není co vytknout, tak novátorsky a invenčně pojatou adaptaci klasického díla opravdu nepamatuju, kdo chce vidět modrého F.M.Dostojevského v houpacím křesle nebo to jak se Ivan Trojan snaží nepoplivat podobenku Jana Pavla II. v areálu polské Nové huti... ne to ne, kdo chce vidět po takových 3-4 letech opravdu kvalitní a hlavně ORIGINÁLNÍ český film, ať honem šupe na Karamazovy. 9/10 (31.05.2008)

pro mě jedno z největších filmových zklamání poslední doby.. necelé 2 hodiny jsem se v kině neustále díval na hodinky a čekal kdy to skončí.. za dobré herecké výkony a za impozantní prostředí polské továrny dávám 2 hvězdičky.. jinak ale nuda, nuda, nuda.... (26.06.2008)

Bezpochyby jeden z nejlepších filmů české, potažmo československé, historie. Výkony všech herců, bez rozdílu, jsou prostě jedinečné. Konečně můžeme vidět, jak skvělí jsou herci, kteří se dosud prezentovali téměř pouze v seriálech, v nichž neměli, co zahrát. Zasazení příběhu klasického dramatu do průmyslových prostorů je velmi zajímavé a prolínání hraného děje se skutečností takřka geniální. 100% (18.01.2009)

Drama na pozadí dramatu. (24.03.2009)

Dlouho jsem přemýšlel, zda-li dát pět či toto hodnocení. Když zvážím, že Zelenka zavtípkoval a Karamazovi z Dejvického filmově interpretoval dle inscenace E. Schorma a k tomu, leč hezky, ale trošičku nehezkým ne fér způsobem přejal pár vizuálních i intrepretačních frků z Husy na provázku. Např. zařazení Sněgirova (H. Kolařík) a mnogo dalšího... Nicméně po viuzální a významové stránce děsivá a pekelná záležitost... (07.04.2008)

Karamazovi sú zvláštny príbeh, ktorý mi nie vždy v každej jeho časti sedí. Ja ako veriaci nepovažujem všetko za správne a tiež by som rád videl, ako by skončil takýto film šťastne a nie nezmyselnou samovraždou, keď už pre človeka nemá nič zmysel, kde zanikne morálka a duša ruského človeka je na dne. Toto bolo svojim spôsobom slovanské dielo, bol to istý experiment s divadelnou tvorbou, kde českí herci hrajú pre jedného poľského diváka s neľahkým a smutným osudom v starej továrni ruskú hru, no hrajú ju takým novodobým spôsobom a aj na miestach, kde ich nevidí. Navyše na poľskom území so slovenským hercom Romanom Luknárom, ktorého nezmyselne predabovali, keď na rozdiel od Poliaka ho nenechali hovoriť vlastným jazykom, žeby niektorí Česi nenávideli Slovákov a slovenčinu? Lebo mi to tak pripadalo. Osobne som si myslel, že sa má jednať o Gdaňské lodenice a hnutie Solidarność, čo by bolo riadne kontroverzné a pre ľudí možno urážlivé, či už z jednej alebo druhej strany vtedajších myšlienkových prúdov, podľa toho, ako by to pochopili. Český humor je zvláštny, častokrát trápny, no zároveň má veľakrát vysokú umeleckú hodnotu, či je ťažko pochopiteľný a nepredvídateľný, podobne ako majú Rusi svoju dušu. Originálny a čudesný film, ktorý si ma však nezískal, lebo mi miestami prišiel nevkusný. Inak nechápem, prečo do tohto museli vraziť Poliaci 7 miliónov a Česi 5 miliónov, čo tam tak predražili, však to je obyčajný film bez výrazných efektov. (12.06.2013)

Hra doopravdy prohraná až ke skutečnosti. Postavy mimo ni a postavy v ní, tahají za konce provazů - ztěžka dýchají, splývají - po hlubině zhluboka. Plýtvají slovy, jen když jsou bezradní, nahraní. Tahají za konce provazů, s mosty se párají, padají. Prohrání bitev - prokletí... Je jeden svět a je bez Boha....? (17.08.2008)

Priznávam, české filmy posledného obdobia nemusím, ale ako je možné vyrozumieť z hodnotenia, Karamazovi je celkom iný prípad. Toto viac divadelné predstavenie ako film ma do seba vtiahlo a nakoniec vypľulo ako vyžutú žuvačku. Tvorcom dávam absolutórium za výber prostredia, režisérovi za vyvolanie dokonalej atmosféry a hercom za to čo predviedli. A viac ako absolutórium si zaslúži tvorca soundtracku. Pre mňa najlepší film roka 2008. (26.12.2008)

Přiznám se, že jsem šel na Karamazovi s mírným despektem. Dostojevského mám rád, zejména pro jeho propracovanou "lidskou" psychologii, a ta je v Bratrech Karamozovích dovedena ještě do dokonalosti. Nečekal jsem proto, že by filmové plátno mohlo být schopné sílu z této filozoficko-psychologické studie na 110 minutách převzít. Moje obavy se však nepotvrdili a Petrovi Zelenkovi se vše podařilo, tak jak jsem ani nedoufal, že je na filmovém plátně možné... Když ještě chvíli odsunu hodnocení hereckých, výkonů, věc se pole mého podařila hlavně díky, pro toto téma, ideální lokaci krakovské Nové Huti. V tomto temném továrním prostředí na nás dýchájí všechny repliky tak nějak naléhavěji, ostřeji. Nevím přesně jak to specifikovat, musí stačit to, že při některých scénách mi (doslova) běhal mráz po zádech. Herecké výkony - Trojan - o tom ani netřeba mluvit. Nepatřím k těm jeho "fanouškům", kteří když vidí jméno Trojan, jedná se jim o jasnýý Oscarový výkon, ale tady, všechna čest... V první polovině to je zejména on, kdo celý film rozjíždí a až do své smrti ( a ještě i po ní ) ho táhne. Holub osobně překvapil - moc jej neznám, ale roli slušného bratra - mnicha se zhostil taky bez jakýchkoliv výhrad. Zbytek (Chmela, Luknár, Novotný...) jedou také bez výraznějších problémů. Z žen jsem byl překvapen zejména Luckou Žáčkovou, která se mi už před několika lety líbila v roli Nastaši Filipovny (Idiot) v divadle Petra Bezruče (Cena Radoka). Má sice jen malou epizodní roličku, ale její herecký projev tváře a zabarvení hlasu je mimořádné. Dále je tady hudba. Kaczmarek ukázal všem divákům, že Oscara za Finding Neverland si plně zaslouží a já osobně po dlouhé době mám přání sehnat si sountrack. Vypadá to že jen chválím, ale já prostě nevím co tomuto filmu vytknout. Ke všemu se nejedná o povrchní záležitost, naopak dialogy v sobě pozornému diváku nesou některé i zcela aktuální myšlenky. Ony "myšlenky, poselství" nazvěte to jak chcete - k těm se vyjadřovat nebudu. Závěry ať si každý udělá z filmu sám, ať si je přebere po svém... Mě však všechny tyhle záležitosti byly zahrané "přímo na míru" a i když jsem jich jistě spoustu interpretoval mylně, mám nad čím přemýšlet... Možná že se mé hodnocení ještě změní, je teprve pár hodin po schlédnutí, ale prozatím dávám jasných 5*, 90% a soukromé hodnocení "Český Film Pětiletky". (03.05.2008)

Zůstal jsem po skončení naprosto bez dojetí, nebo jakéhokoliv hlubšího procítění. Do divadla bych si na to velmi rád zašel, ale filmová verze je prostě "divná", nenapadá mě lepší výraz. Přitom divadelní linie je skvělá, ale to zasazení do reálné zkoušky a těch daných prostor, to ne. Přitom jsem čekal, že z těch nepřívětivých, nebezpečí skýtajících prostor vyteží podstatně víc. Když pominu herecké veletoče Trojana (nevídaně mě bavil v každé vteřině) a jeho sebranky, tak je to silně průměrné. Nemluvě o závěru s dělníkem ... takhle bezemoční konec v podání samotného filmu, který ale emoční má být, nepamatuju. Není to tam a po Ve stínu následuje další lehké tuzemské zklamání. (19.09.2013)

Vznáším se chvíli vertikálně a chvíli horizontálně....Chybuju! Miluju! Nenávidím! Věřím??? Je Bůh nebo není? A proč tedy "Bože" děti nezatížené hříchem? Cítím se vina! Nedůvěrou! Strachem! Otálením s projekcí Karamazových! Cítím se vina tím ,že můj koment snad pochopí jen ti co už ví ,že vše je dovoleno........Karamazová. (25.06.2008)

"Popiju s nimi a nad ránem se zastřelím..." Vášnivé, syrové, surové - a s tak silným divadelním a emocionálním nábojem, že bych zfleku vyrazila na nějaké to tragické drámo na prknech, která znamenají svět. (21.01.2016)

On je to film bezpochyby zajímavý. Já si jen nejsem jistý jestli jsem ochotný jej nějak zásadně přeceňovat jen kvůli té chytlavé formě. Ona je to vlastně normální prostorová zkouška divadla na zájezdu. Herci hrají "na půl plynu", což zde budí dojem něčeho nového, ale oni asi fakt jen fičí skrz text který je silný sám o sobě. Něco jen přebrblají, v důležitých momentech se do toho více opřou, sem tam si spolu zalaškují, nahodí text kolegovi, ve volnu jdou na cigáro a řeší osobní prekérky atd.. Naroubovaný motiv polského údržbáře (mimochodem brilantně zahraného) tomu celému dodává důležitou přidanou hodnotu a ve výsledku to bylo právě to co mě udrželo v pozornosti a co skrz povrch probublalo v uspokojivé finále. PS: Rekvizitář, kostymér, kulisák atd jsou asi neviditelní...Holt je asi třeba ukázat, že klucí z Dejvického divadla nejsou žádné primadony a zvládnou celý zájezd utáhnout sami (což je sci-fi).. Přitom právě komunikace s těmito neviditelnými profesemi jsou důležitou součástí každé takové breptačky a dalo by se na tom vystavět spousta nosných situací.. (05.08.2017)

Bohužel mě nenapadá příznačný přídavný jméno, který by film vystihlo. Snad "ďábelskej" svou záludností. Jeden z nejzvláštnějších, nejatmosféričtějších a nejpocitovějších českých filmů, jaký jsem viděla. Dle mýho není na místě srovnání s divadelní hrou DD. Pocity, dojmy a emoce je to, co jsem si odnesla hlavně díky atmosféře filmu. Nejde o to, o čem příběh je, jaké jsou charaktery postav a o co vlastně jde - protože tohle všechno už víme a známe jak z předlohy, tak z různých adaptací Bratrů Karamazových. Jde o to, JAK. A mně tohle sedlo plus mínus ze všech stran. (Nejen on!, ale hlavně Ivan Trojan(!) potěšil mý karamazovský srdce, protože "všichni jsme Karamazovi" a někteří navíc i "Trojanovi" - proto ta zcela neobjektivní pátá). (26.04.2008)

Nechtěl bych být v kůži lidí, co budou letos rozhodovat o Českých lvech. Konkrétně mám na mysli kategorii mužský herecký výkon. Karamazovci hrají jeden lépe než druhý. Ďábel Trojan, blázen Holub, přesný Chmela, cholerický Novotný i přemýšlivý Myšička.. Dal bych jim všem jednoho velkého Lva, protože tak chutný herecký koláč jsem už dlouho nežral (a to myslím i v celosvětovém měřítku). Několik rovin, silné emoce, úchvatné dialogy, důmyslně postavený scénář (herci si povídají a do hovoru se jim vplétají repliky ze hry; hra a skutečnost se prolínaji a do toho všeho řvou obří stroje a po stropě jezdí háky). To všechno dělá z Karamazovů učiněné hody pro přemýšlivého diváka, což divák v českých luzích a hájích snad už ani nehledá. Nedivil bych se, kdyby po uvedení v televizi zdejší hodnocení kleslo třeba o pět procent, protože film pro běžného diváka to fakt není. Já osobně mám film umocněn i tím, že jsem viděl představení Bratři Karamazovi v divadle a vím, že tenhle Zelenkův film není až taková mystifikace, jak je u něj běžné.. Bomba, na české poměry superbomba. (07.06.2008)

Už jsem měla trochu dojem že je Ivana Trojana všude plno, a tak jsem shlédnutí tohoto filmu odkládala docela dlouho. Když mi jej ale asi po desáté doporučil další z mých kamarádů, neodolala jsem a dokonce jsem si ho i hned koupila. Pro mě, jako milovníka divadla, jsou Karamazovi, díky opravdu věrným výkonům všech hlavních aktérů, neobvyklým a velmi působivým dílem. Přechody z reality do hraní divadelního představení jsou tak plynulé a nenásilné, že když herci hovoří ústy svých postav zapomínáte, že sedíte doma v křesle a sledujete film na dvd. Opravdu kvalitní podívaná, která ve vás zanechá ještě dlouho spoustu otázek, a která místy skutečně dokáže navodit pocit, že jste v divadle. Plus jedna neviditelná hvězdička za loutkové představení ;). (06.04.2009)

Zajímavé zpracování, které mě bavilo sledovat, nicméně obsahově mi film moc neřekl. (02.09.2009)