Reklama

Reklama

K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (452)

tron 

všechny recenze uživatele

„Životopis má každý len jeden.“ Nebyť strhujúcej záverečnej štvrťhodiny, tak dám len 1*, fakt. Do neba volajúca poľská nuda, ktorá podľa mňa nemá výpovednú hodnotu pre ľudí, ktorí o Katyni nič nevedia (a chcú sa o nej niečo dozvedieť), ani pre divákov, ktorí si „len“ chcú užiť dobrý film (aj keď to v súvislosti s takou tragédiou asi nie je správne slovo). Otravne napísané, nudne zahraté, malátne dialógy, fádna výprava a samotná tragédia je odsunutá na vedľajšiu koľaj (čo je vzhľadom na názov divné). Namiesto toho sledujeme... čo vlastne? Ja som Katyň pretrpel ako mimoriadne nezáživný film. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Jeden z největších válečných zločinů (masakr polských důstojníků rudoarmějci) je silným, a v tomto případě trochu promrhaným námětem. Nečekal jsem nic "úžasného" a okázalého ve stylu amerických studií, spíše komorní, citlivý snímek mapující dlouhé roky tabuizovaný zločin. Přesto jsem byl zklamán. Celý snímek mě mátly dvě splývající hlavní hrdinky, paní generálová a paní rotmistrová, které smutní za ztracenými choti a jsou bezmocné vůči "novému Polsku", které dle diktátu svých rudých bratrů označuje za viníky masakru Němce. V závěru filmu dostane paní rotmistrová deník po svém muži, popisující poslední dny zajatců. Tak se konečně i divák "dočká" retrospektivně několika záběrů ze samotného aktu. Celý film mi přijde špatně řešen a myslím si, že s tak silným námětem mohlo být mnohem lépe naloženo... 60% ()

Reklama

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Film o zapomenutých hrdinech každé války a polemika nad samotnou pravdou. Polský filmový veterán Andrzej Wajda se rozhodl odvyprávět Katyňskou jizvu z docela jiného pohledu než jsme všeobecně zvyklí. Katyň se totiž z valné části věnuje dosti opomíjenému boji. Boji za pravdu, rodinu a přežití daleko za bojovou linií. Tam totiž válčí rodiny odvelených a pozatýkaných manželů a otců. Jsou to právě ženy, které vedou svůj urputný a někdy i dost marný boj za své manžely a přitom netrpí o nic míň jako jejich druhové v zákopech. Ty zdrcující minuty čekání, marných nadějí a snah o zcela normální život jsou stejně tíživé jako vina sovětských okupantů. V momentě kdy se z vrahů stávají osvoboditelé, přestanete dýchat a věřit v jakkoukoliv spravedlnost. Wajda ani na chvíli nezapomíná o čem vypráví a celý film je natolik celistvý, že mu několik těch "šustivých" dialogů ještě rádi odpustíte. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Polské národní trauma otevírající jizvu na Wajdově duši. Mám pochopení pro ty, co se k tomu nemohli dostat kvůli akademickému chladu a tříštícímu konceptu, ale ta beznaděj z ideologií postavených na lži a teroru, falešných nadějí a prázdných listů v deníku, který ztratil pisatele, tím prostupuje i tak. V rámci léčby rudého zmrdství bych soudruha Skálu přivázal k židli, rozevřel mu oční víčka stejně jako Alexovi v Mechanickém pomeranči a nechal ho dívat na posledních patnáct minut v nekonečné smyčce.. ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Pořád jsem měla z toho masakru vichr a oddalovala to, pak to vyšlo v trafice, tak jsem si řekla, že mi to neuteče...., když ale nad Katyní spadlo to "magické" polské letadlo, tak už nebylo zbytí...kupodivu mě ten samotný masakr tak nezasáhl, spíš pak ty věci kolem, když přišli komunisti k moci a začalo se to tutlat...dost mi to přišlo povědomé.... ()

Galerie (74)

Zajímavosti (15)

  • Katyňský masakr se odehrál 5. března roku 1940, kdy Sověti popravili na 22 tisíc polských důstojníků, policistů a civilních zajatců. Stalin tak zlikvidoval značnou část polské inteligence. (Kailo)
  • Mezi filmovým zpracováním a historickou skutečností můžeme najít rozdíly. Příkladem může být scéna, kdy důstojník Rudé armády navrhuje hlavní ženské hrdince Anie (Maja Ostaszewska) nabídku sňatku, čímž by ji ochránil před jejím nemilosrdným osudem. Skutečnost však byla jiná. Dne 13. dubna 1943 byly zatčeny všechny ženy polských důstojníků, které se zdržovaly na polském území ovládaném Rudou armádou příslušníky NKVD, protože na základě jejich poštovní korespondence byly odhaleny jejich adresy. Následně ženy putovaly do Kazachstánu, kam byly deportovány. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)
  • Wajda však nikdy nedúfal, že sa mu film podarí natočiť. Vedel, že by mu v tom komunistickí vodcovia zabránili. Mal s nimi problémy už kvôli svojej predošlej filmovej tvorbe a myslel si, že sa socializmus v Poľsku nikdy nerozpadne. Stalo sa. Film mal po dlhých prípravách premiéru vo Varšave 17. septembra 2007 – k výročiu vstupu Červenej armády v roku 1939 do Poľska. Poľská premiéra sa stala štátnou akciou, na ktorú prišla takmer celá vláda a v Poľsku hovoril o ňom snáď každý. Film bol aj patrične ohodnotený, z jedenástich nominácií na poľskú národnú filmovú cenu Orol získal sošku v piatich kategóriách, vrátane najlepšieho filmu a k tomu pribudla aj nominácia na Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film. (PeterJon)

Související novinky

Oscary 2008 - Výsledky

Oscary 2008 - Výsledky

25.02.2008

Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)

Nominace na Oscara

Nominace na Oscara

24.01.2008

Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)

Reklama

Reklama