Breakfast at Tiffany's
Raňajky u Tiffanyho
Breakfast at Tiffany's
Režie:
Blake EdwardsScénář:
George AxelrodHudba:
Henry ManciniHrají:
Audrey Hepburn, George Peppard, Patricia Neal, Buddy Ebsen, Martin Balsam, José Luis de Vilallonga, John McGiver, Stanley Adams, Elvia Allman, Alan Reed (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Tak mile bláznivou mladou dívku jen tak nenajdeš. Audrey Hepburnová v hlavní roli americké komedie oceněné dvěma Oscary. Mezi nestárnoucí filmy určitě patří romantická komedie, jež vznikla podle stejnojmenné úspěšné knihy Trumana Capoteho. Vypráví o mladé, půvabné a emancipované dívce Holly Golightlyové, která v New Yorku poněkud lehkomyslné sní svůj sen o skvělé budoucnosti. Zatím však musí žít jen z "příspěvků na taxík a oblečení" od svých stálých pánských obdivovatelů. Její plány naruší seznámení se začínajícím spisovatelem Paulem, jenž se přistěhuje do domu, kde bydlí... (Magic Box)
(více)Recenze (721)
Snídaně u Tiffanyho je jeden z mála filmů, které si notoricky pouštím, zaručeně v něm znovu objevím a zcela jistě se dojmu, i když si to předem zakážu. Holly je totiž úkaz, ale nebyla by jím, kdyby nebylo Audrey Hepburn - herečky z generace těch, které už se dnes nerodí. Její postava je dojemná i v situacích, kdy se chová sobecky a hloupě. Chodí si svoji koblihu posnídat před výlohu obchodu, kde nakupuje smetánka a doufá, že na ni ulpí trochu toho lesku. Hraje si na dámu, ale pod tou načančaností je obyčejná holka, která má sice zlaté srdce, ale zatím si ještě plete dojmy s pojmy a bláhově věří, že věcičky jí udělají šťastnou. Krásný, opravdu krásný film! ()
Nádherný konec, který zosobňuje všechno hollywoodské pozlátko i důvody, proč se naše drahé polovičky rády dojímají u romantických filmových pohádek. Výborná Manciniho hudba mi pomáhala nevnímat psychologickou nevěrohodnost hlavní postavy, Rooneyho japončík byl však vysloveně trapný. ()
NFR 2012, Oscar 2 : Hudba, Píseň - "Moon River" + 3 nominace: Herečka HR - Audrey Hepburn, Výprava, Scénář - A ()
George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman ()
Především mě těžce nasíral ten chlap co se celej film motal kolem Audrey. Vypadal jak chodící figurína, která se občas přimotala do záběru, řekla nějakou debilitu typu "já se snažil, ale nevyšlo to, tak teď to zkuste Vy". Jako takhle se snaží o Audrey ?? Že když si s ní nezašuká na první pokus, okamžitě jí předává konkurentovi ?? To mé romantické já vysloveně uráželo. A ten jeho účes, jak držel, v leže, ve stoje, v dešti, na slunci, ve sprše , pod vodou , u holiče, ve vichřici, ani vlásek se nehnul. Nic, taková mužská troska mě nestojí za čas. Beztak mám dojem, že víc si Audrey užil ten kocour. To byl totiž jedinej skutečnej chlap v tom filmu. Jak si ho Audrey vzala mazlivě do náručí a on hned hlavičku na její prsa, a jak hezky všechno sežral co mu Audrey dala, tomu se říká chování chlapa a ne jako ten pomatenec s přilepenou vlasovou kulisou na hlavě. A Audrey ??? Tu se fakt nedá nemilovat, takový roztomilý krásný trdýlko, no úplný ťuťu ňuňu. Vůbec celý film na mě působil pohodově a romanticky, což je super. ()
Po shlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, jak to dnešní romantiky mají těžké. Tenkrát totiž stačil jeden jediný úsměv Audrey Hepburn a bylo zaděláno na film roku. Dneska je to tak, že čím bude příběh originálnější a s pointou větší jak Beverly Hills, tak tím pádem budeme mít menší důvod na film hnedka zapomenout. Tady mě ale více těšil Audrey kocour, než Audrey samotná a jelikož se k němu ke konci filmu zachovala jako prašivej pes, tak Snídani u Tiffanyho dávám tři hvězdy. ()
║Rozpočet $2,5milióna║Tržby USA $9,551,904║Tržby Celosvetovo $14,500,000║ Roztomilé, Audrey Hepburn krásne dominuje vo svojej úlohe. /80%/ ()
Přeceněný snímek jednoho úsměvu. ()
Scénář: George Axelrod .. Roztomile slabý odvárek, jak v linii romantické tak komediální. Nepocítil jsem téměř žádné emoce a něco více než jen občasný drobný úsměv také film nevykouzlí. Obě tyto stěžejní roviny jsou totiž podané příliš vágně. Povedená je tak jen krátká návštěva Tiffanyho obchodu a vlastně celý ten jejich společný den. A samozřejmě deštivá scéna na konci s kouzelně promáčenou Audrey. Od snadno zapomenutelného průměru snímek zachraňuje Manciniho hudba a zejména kdo jiný než neodolatelně přitažlivá Audrey Hepburn, ale JEN za ní nemám důvod jít výše. Pokud by měla být řeč o "nejlepším romantickém filmu" budu vždy sázet na jinou klasiku - Casablancu. ()
Romantická komedie ze starého těsta a rozhodně patří k nejlepším, co jsem kdy viděl. Samozřejmě, je to zásluha skvěle hrající ústřední dvojice a hlavně překrásné Audrey Hebpurn. Škoda té nudnější první půlhodinky, jinak by to byl geniální film, protože se to stále zlepšuje a zlepšuje a ke konci mi na postavách opravdu záleželo. Hrozně mě bavila scéna s kradením zboží v obchodě, protože je fakt dobře natočená jako celý tenhle film. Navíc musím pochválit příjemnou hudbu. ()
Obstojně natočený, ale neúnosně konformní dílo, jehož jediným cílem bylo vystavět kolem „belgického úkazu“ zvaného Audrey Hepburn nějaké kulisy. Na ostatní se nebere ohled. Nelze přehlédnout, jak nechutně jsou znásilněný a ponížený všechny vedlejší postavy a jak sebestředně si „screwball“ dvojice Andrey a George přisvojuje okolí a samotný film, který obírá jak o příběh, tak o vypravěče (troufl bych si tvrdit, že „vypravěče“ před filmem stloukli a nechali svázaného ve sklepě). ()
Osazenstvo Sexu ve městě v jedné ultimátní vykouřené couře. (2,5*) ()
Nebyt Audrey, nestekl by po tomhle filmu ani pes. ()
// Distribútor: Paramount Pictures // ()
Pôvabná romantická komédia v hlavnej úlohe s len ťažko odolateľnou Audrey Hepburn. ()
"Snídaně u Tiffanyho" zosobňuje Hollywood v jeho nejklasičtějším i nejhorším světle. Na jednu stranu zde máme skvostně hvězdnou Audrey Hepburn, vyprávění s hořkosladkými tóny a precizní řemeslné uchopení. Ale proti tomu stojí také naprosto strašlivě kýčovitý konec, který zcela popírá vše předchozí. Veškerou potenciální hloubku a mnohoznačnost nejen ústřední postavy, ale i celého obrazu vyprázdněnosti a umělosti amerického popelkovského příběhu sveřepě zadupává do země. V jádru, respektive v předloze je "Snídaně u Tiffanyho" vlastně předchůdcem Soderberghovy "Dívka na přání", přičemž až do onoho falešného finále by jím mohla být i filmová verze. Jen namísto odtažitosti a cyničnosti moderního filmu zde v prasklinách povrchní bezstarostnosti a rozjuchaného života nekonečné party prosvítá trpkost a sebelítost konzumních pohádek. S trochou tolerance a velkým množstvím sympatií hlavně vůči ikonické Audrey Hepburn, lze nad filmem přimhouřit oči a omlouvat jeho zradu na divákovi stejným způsobem jako po zásluze tolik kritizovaný part Mickeyho Rooneyho - to tehdy bohužel takhle bylo normální, respektive dominantní. Hollywood byl tehdy otevřeně rasistický, obrušoval hrany všemu vyčnívajícímu, osobité a svéhlavé ženské postavy významně zpráskané vracel do náručí mužného hrdiny a místo podnětné katarze přinášel falešné iluzie. ()
// "Never love a wild thing." Tahle Amerika mi začíná docela chybět. 8/10 ()
No nicim vyjimecny, zadnej extra originalni pribeh nebo nic, co bych vylozene vyzdvih, ale jako celek hodne prijemna romantika, ktera ani po ten 50 letech nezestarla. Film samozrejme stoji na Hepburn, ktera je ze zacatku docela roztomila a vtipna, ale obcas je to takova kravka, ktera by zaslouzila proplesknout. No a jinak je celej film jen takova hromada vecirku a kecu. Ale proste diky ty Hepburn a pohodovy hudbe a atmosfere se na to moc pekne kouka. I kdyz mym favoritem tu je cinana hrajici Rooney. ()
Knížka Trumana Capota se celá spíš než na příběh soustředí na zajímavou osobnost hrdinky Holly Golightlyové a na prostředí, kde žije. Je moc dobře, že to tak zůstalo i ve filmu, kde Audrey Hepburnová hraje něco, co by do ní jinak nikdo neřekl - suverénní dívku, která se ráda obklopuje výstředními věcmi a lidmi a okouzlujícím způsobem se prezentuje jako dáma velkého světa, třebaže nemá ani vindru. A to všechno v New Yorku, prezentovaném jako ideální místo k životu. Krása. Ale jistý rozdíl tu přece je. Film je film a je třeba přikrmit diváka i romantickou zápletkou. Ta v knize pochopitelně není, protože hlavním hrdinou a vypravěčem byl sám Truman Capote a ten dával přednost mužům. 80% ()
Související novinky
Blake Edwards: 1922 – 2010
Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)
Obsah od Magic Boxu začína větou: ,,Tak mile bláznivou dívku jen tak nenajdeš.´´ A vtom je malý problém. Čekal jsem že Audrey Hepburn bude hrát milé, skromné, půvabné kvítko z jejíž povahy budou plynout různé roztomilé komické situace. Což jsem se tedy trochu spletl. Audrey totiž hraje podivnou osobu, která se vdala už ve čtrnácti, pak si změnila jméno a teď žije v New Yorském paneláku, mírně manipuluje lidmi, pořádá velkolepé večírky plné neznámých lidí, je často opilá a zajímají ji především peníze. Tak na mě působila prvním dojmem. Teď jsem tedy nádherně vypísmenkoval její negativa a vypadá to že takové dívce se dá jen těžko fandit. Hledal jsem si k ni docela těžko cestu (hned jak mi začala být sympatická, hned se to něčím zkazilo), ale ulehčovaly to její chvilkové romantické, sympatické i něžné polohy a uvědomoval si že to je postava která by mohla být napsaná jinak, ale má jisté charisma a není to jen nějaká opilecká troska jako spíše ztracená dívka. Stejně na tom ale má lví podíl právě symbol křehkosti a krásy Audrey Hepburn se kterou jsem měl zatím zkušenost jen z Prázdnin v Římě jakožto dobrosrdečnou pohádkovou princeznou. Velmi jsem těšil tedy nejen na legendární film z různých seznamů nejlepších filmů, ale hlavně na další shledání s výbornou Audrey. Tady jsem pravda trochu přišel o romantické iluze, protože hrála úplně jinou postavu, jejíchž chování jsem často nechápal nebo se mi moc nelíbilo. Ale pokud je její postava Holly mrcha, tak díky Audrey je to přeci jen andělská mrcha, místy povyšený na anděla. Film mi občas sice stejně trochu nesednul. A vedle Audrey se navíc pohybovalo jakési podivné rádoby stylové dřevo bez hereckého talentu které se mi vážně nelíbilo, nejenom kvůli rivalitě, že se mu Audrey věnovala více než mně, A že na rozdíl ode se umí učesat. Ale na kocoura jsem nežárlil, ten byl v pohodě.:o Spíš to nekonečné vzájemné hádání a usmiřívování Audrey a dřeva bylo místy únavné.:o Až si člověk říká, v čem je tohle tak strašně jiný, než drtivá většina současných komedií.:o Ale nebudu úplná krysa na n-tou. Film je hodně složen třeba jen z dlouhých dialogů v jedné místnosti (nebo celém bytě....nebo počkat, ještě v tom druhém bytě.:D),mezi dvěma mladými hrdiny, záleží, jak to zabaví. Nějaký pestrý děj to nemá. Ale dál si říkám, že časy jsou jiné, dneska už by nikdo snímek s takovou atmosférou asi nenatočil, druhá Audrey už taky není (ale takových ztracených duší jako Holly bude asi vždycky dost..), ale já mám doznívající Vánoce, dobrou náladu, za sebou několik (ne)jen filmových zážitků z uplynulého měsíce, na tento film jsem se dost těšil, na dívku jako Audrey se nedá zapomenout, pobavil mě Japončík a nadchla ta dobová nálada (která ve mě teď ještě doznívá) s krásnými barevnými záběry z New Yorku. a Hollyina bytu..Navíc na závěr vydatně zapršelo a všechno to režíroval Panterák Edwars a kdo by ho v těch bláznivých večírkových scénách nepoznal? To jsou všechno určitě pádné důvody pádné důvody, proč se nebudu mstít jako Ježíšek, že furt nemám dívku a přikloním se ke smířlivým čtyřem hvězdičkám a možná se i někdy podívám znovu. Když jsem to zvládl dokoukat, až mě trochu mrzelo, že už to mám za sebou. Gigantickým plusem je samozřejmě píseň Moon river, kterou pro film Audrey nezapomenutelným nežným způsobem zazpívala. A obavám se, že jsem do ni při poslechu této nahrávky bez okolků platonicky zamiloval. Ono je to nejspíš i těmi doznívajícím svátky. Možná je to film víc pro holky než kluky. Ale k Vánocům se mi Audrey a krásná andělská hudba pana Manciniho nějak hodí. Člověka to přenese jinam. A Huckleberry friend? Na to už prostě nejsou slova.:D To je zázračné. Tak kdo ještě neviděl, honem se podívat. Ale samozřejmě ne dřív než na Prázdniny v Římě. Nevím jestli je to až tak dobrý film (:D), ale snad to bude stát za to. I když doufám, že s Audrey narázím na něco ještě lepšího. P.S. Nedoporučuji český dabing vyjma skvělého výkonu Postráneckého. Sežeňte si originál s titulky, jak jsem udělal hned, co jsem na ČT ve čtvrtek slyšel ten fujfuj dabing, když jsem náhodou stihl Tiffanyho v televizi, abych ho do chvíle vypl. Poté, co mě sice uhranul začátek s Audrey u klenotnictví a radoval jsem se, že jsem se mohl ve Vánočním vysílaní naší drahé veřejnopravní televize podruhé setkat s touto dámou, tentokrát dokonce v takovém stylovém přichodu v červém za doprovodu Manciniho a vidět její jméno i napsané na obrazovce...Na to vskutku jen tak nezapomenu. Ale záhy bohužel Audrey už v noční košili stihla i promluvit. Hele, jak nad tim přemejšlim, tyhle filmy radši ani nedabujte. () (méně) (více)