Parchanti

B tým A-Teamu, který své komerčně úspěšnější kolegy místy předčí v nenucenosti a přehlednosti akce. Nicméně ani jedna z těchto cool-jednotek s koberci pod paží mě nebere a upřímně řečeno, začínám chytat z podobných eye-candy týmovek cukrový tik do oka. Postradatelné duchny kolem Slye by je sfoukly jak svíčku a Prostenal by přitom klidně zůstal v dávkovači na léky.. (16.04.2012)

Neodolatelně akčně - zábavná testosteronová jízda natočená podle komiksové předlohy. Z bývalého pětičlenného vojenského elitního komanda vedeného chlapáckým plukovníkem Jeffrey Dean Morganem, je po prokleté misi v Bolivii banda Ztracenců. A někdo za tento jejich úděl musí spravedlivě zaplatit a bude to šarmantně slizký záporák Jason Patric, který je při poslední akci decentně podrazil a ještě jim navrch hodil na krk zmařené lidské životy. A tady bude pomsta sladká, nebo dalo by se lépe napsat, že spíše adrenalinová, akční, zábavná a prokládaná hláškami a jako žolík poslouží Zoe Saldana, která se v čistě pánském osazenstvu vůbec neztratila. Tento film se spolehlivě nezařadí mezi špičku svého žánru, ale nelze mu upřít obrovskou snahu diváka pobavit a naservírovat mu pořádnou porci akce, která se tváří, že nechce být průměrná, ale ani nijak okázale nabubřelá. Vhodné obsazení, kterému tak trochu vévodí skvělý J.D.Morgan způsobilo, že jsem jim držel palce (v závěru došlo i na překvapivý zvrat, kdy se z jednoho z pětice vyklubal pěkný podrazák) a moc se po této svižné jízdě těším, co mně předvede stylově příbuzný A Team. (18.07.2010)

Neočekával jsem vlastně vůbec nic. Parchanti mi mezi rukama jen tak nenápadně proklouzli, příliš jsem o nich nevěděl a pak jen nepochopitelně zíral. Film je totiž klasickou akční komedií, která by se momentálně dala přirovnat k filmu A-Team. Na rozdíl od něj je ale nejenom zábavná, ale také konečně pěkně akční a plná neokoukaných herců. Nebo já se přiznám, že jsem ty herce v žádném jiném filmu zásadně ještě nezaregistroval. A tady všichni hláškovali jak nepříčetní a dělali si z filmu obrovskou prdel. Možná za to může styl humoru nebo také to, že herci, co se ve filmu objeví, jsou nejen sympatičtí, ale také po celý průběh dost fajn. Prostě jsem si potvrdil, že akční komedie nevymřely, že dokážou nabídnout nejenom pěknou, a ne nesmyslnou akci, ale také kopu naprosto dokonalých hlášek, které si v budoucnu určitě ještě několikrát zopakuju. To byl právě problém celého A-Teamu. Nedokázal hláškovat, ale snažil se diváka zabavit akcí, která byla tak nesmyslná, až se mi chtělo brečet, ale přesto se brala neuvěřitelně vážně. V Parchantech se vážně nebere, ale akce je tak akční, že jim to prostě věřit budete. Začátek je na tom všem nejlepší. Něco v tom smyslu. Ale vždyť tam spadnou bomby, máme sedm minut na záchranu celé vesnice. A akce může začít. Parchanti jsou parádní film, dlouho mě žádný takový nepřekvapil. Zdější hodnocení opět nechápu, ale ani mě to nepřekvapuje. Já až se na film podívám podruhé, možná mu napálím i pět hvězd, protože tolik hlášek a zábavy jsem v akčním filmu hodně dlouho neviděl. (23.05.2011)

,,Takže jde po mně pět mrtvých mužů a mají můj hardisk!" Nebudeme si namlouvat, že jde o nějaký megatrhák, jelikož je to jen akční zábava. Pravda, comics je vydařenější, ale to je i u Supermana či Batmana. Já jsem se prostě bavil, a že peněz nebylo na bomba akci a efekty (letadlo je těžce digitální), mi vůbec nevadilo. Hlavní hrdinové pořád někam utíkají a po někom střílí, do toho pár zprofanovaných zpomalených záběrů a sem tam vtipné prohlášení. Co si může divák hledající oddech více přát. K tomu spousta muziky (Skunk Anansie, Journey, The Kills) a barvotisková kamera. ,,Máš nějaký koníčky?" ,,Jako malá jsem sbírala lidský uši..." (03.01.2013)

Wannabe A-Team, jemuž chybí ingredience k nášupu pro opravdové chlapy. Především pak pot, týmová chemie a charismatičtější herci. Znuděný Elba a šašek Evans, který by ustál se ctí i reklamu na nízkotučné jogurty, všechno nezachrání. Ne, když mají co do činění s necharismatickým zbytkem týmu (Morgan filmem jenom propluje, Zoe by neuškodila anglická snídaně), záporákem, jehož trapnost není ani zdaleka tak záměrná, jak měla být, a především hlavním strůjcem celého průseru - Sylvainem Whitem. Režisérem, který nemá vkus (kýčovité barvičky komiksovou stylizaci nedělají) a co je horší, ani výraznější cit pro seřízení filmového tempomatu. Losers působí přesně jako práce klipaře-rutinéra. Obstojné obrázky jsou cool tři minuty, kdy v pozadí vyhrává řízný soundtrack, a jakmile písnička skončí a obrázky mají začít vyprávět a dávat smysl, začne se film děrovat jak vyzrálý ementál a místo gradování přichází jen nesmyslné zahlcení. Zvraty, akcí... ohranými hláškami. Být mi dvanáct... ne, beztak bych nadával. (16.07.2010)