poster

Imaginární lásky

  • anglický

    Les Amours imaginaires

  • slovenský

    Imaginárne lásky

    (festivalový název)
  • anglický

    Love, Imagined

  • anglický

    Heartbeats

Drama / Romantický

Kanada, 2010, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • anniehall
    ****

    Dnes to bude trochu zeširoka. Nechápal jsem humbuk kolem prvního Dolanova režijního počinu - Zabil jsem svou matku. Po jeho shlédnutí jsem nabyl dojmu, že Dolan je arogantní a egoistický pozér, který byl ve správnou dobu na správném místě a za úspěchem jeho filmu stála z velké části jeho interesantní vizáž, mladistvý věk a velká huba. (Jistá řemeslná zručnost se jeho debutu upřít nedala - proto mé konečné téměř tříhvězdičkové hodnocení.) Ale teprve druhým počinem si mě Xavier získal na svou stranu. Proč se tak stalo? No, triviálním a opravdu všedním příběhem to nebylo. Bylo to spíš jeho obrazovým zpracováním. Občas mi přijde, že Xavier nemá o čem točit, ale ví jak. Jeho vizuální stylizace, retro postupy, využívání filtrů, zpomalené záběry... to všechno to už bylo a častokráti i lépe, ale Xavierovi se alespoň pro mě podařilo zachytit v barevných záblescích esenci postmoderních vztahů součanosti. Jeho obrazy nejsou tak působivé, jako barokní okénka Leo Caraxe nebo nádherné a jemné sekvence Jane Campionové, tam ještě Xavier nedospěl, ale v určitých chvílích, když netlačí na pilu, je jeho snímání smyslné a dráždivé. A to jak pro oči, tak pro duši. Navíc ta zcela nepřehlédnutelná Xavierova láska k filmu, odkazy na jiná díla, stylizace hlavních hrdinů do Jamese a Audrey... To všechno mi navodilo přijemné pocity a já si užíval další a další barevné kompozice tohoto retro kaleidoskopu. A s každým dalším Dolanovým otočením, jsem se kochal barvami a tvary, které pro nás umí zprostředkovt jen film - a ten má Dolan určitě rád. Pravda, není to ještě úplně mistrovské filmové dílo, ale je tu příslib něčeho velkého do budoucna. Doufám. Doufám a čekám. A pokorně se omlouvám...(1.4.2011)

  • Haluzz
    *****

    Podruhé - a ještě lepší. Je tam Kar-Wai, je tam Gus van, je tam Jean-Luc, je to nádherně, perfektně rozfázované. Je to již tolikrát zmiňovaný Adonis, pozér, nasranej puberťák co vyčítá každej pohled, nemilosrdnost a fetišizace. Je to tak krásně umělé a přecpané stylem a ublížením, že v tom chci žít.(10.12.2010)

  • MontyBrogan
    **

    Film, ktorý pochopíte iba za predpokladu, že ste muž v ružovom roláku, s účesom dôkladne upraveným do pozície, v ktorej vyzerá neupravene, a nohami preloženými cez seba. Ak nie ste tento prípad, po skončení si poviete, že viac cool ako byť cool, je hádam aj stráviť život ako asketický mních na konci sveta.(17.12.2014)

  • Jezinka.Jezinka
    **

    Lásky byly imaginární a pro mě představovaly krystalické utrpení, které by nevylepšilo ani velké balení popcornu. Po pěti hodinách tortury jsem vyšla z kina a zjistila, že to trvalo jen hodinu a půl. Nicolas je obdařen antickou krásou a Monika má styl a to jsou pro mě jediná pozitiva (tedy, co se lidí týká, bílý králík je bílý králík). U asi 150 cigarety, která byla ve filmu zapálena, jsem si říkala, že by si mohli pro změnu třeba kousat nehty.(24.8.2010)

  • Marthos
    *****

    (3x) Láska, to nejsou jen dva lidé držící se za ruce a šeptající si něžná slova. Patří k ní také slzy, smutek a osamění. I dříve neotřesitelné přátelství může utrpět významné trhliny, pokud se objeví někdo třetí. Francis a Marie o tom ví své. Když se do města přistěhuje Nicolas, sympatický a velmi pohledný mladík z vesnice, jedna katastrofa následuje druhou. Čím více Francis a Marie zápolí o přízeň nového kamaráda, tím více se vzdalují jeden druhému. Za nevinnými doteky hledají skryté významy a sebemenší náklonnost Nicolase k tomu druhému v nich vyvolává žárlivost. Ani jeden si však neuvědomuje, že Nicolas si s nimi pouze hraje – láska bývá slepá, neopětovaná, imaginární. Nebezpečná hra lehkomyslného pokušitele lidských srdcí zpočátku nezachází za hranici zvladatelného flirtování, záhy se ovšem transformuje v zásadní konflikt mezi oběma přáteli, v jakousi přehlídku lidské žárlivosti. Fascinující vizuální koláž je doplněna o paletu výtvarných a hudebních motivů, výborně souznějících s atmosférou příběhu, a samozřejmě o herecké výkony titulní trojice. Vedle Xaviera Dolana, ztvárňujícího citlivého a pohledného gaye, na sebe v roli Marie upozornila vynikající kanadská herečka Monia Chokri, jejíž hrdinka se zoufale snaží být jiná než ostatní, přičemž sklouzává do jakési upjaté stylizace, komické i tragické zároveň. A pak je tu ještě Niels Schneider alias přímočarý Nicolas, spontánní kluk, který učaruje každému. Imaginární lásky nejsou film založený na náhlých a dramatických zvratech, nesoustředí se v první řadě na příběh, ale pomocí nenápadných prostředků – zpomalené sekvence, detailní záběry – můžeme vnímat sílu emocí a průběh bouřlivého vztahu mezi mladými lidmi. Klíčové pro celý film je právě slovo imaginární. Milostný vztah se odehrává převážně v rovině snů, nadějí a iluzí a tím se divákovi dokáže skutečně dostat pod kůži. Můžeme se jen dohadovat, odkud Dolan čerpá inspiraci, kde bere nápady a co se skrývá za jeho nepopiratelným talentem. Odvedl podle mého názoru skvělou práci ve všech třech rovinách – živě a neskutečně reálně ztvárňuje to, co každý známe ze svého života. Vystihuje naše pocity a nastavuje zrcadlo našemu chování. On sám později na adresu svého filmu prohlásil: Když se dnes ohlédnu za sebe, nestačím se divit, co všechno se událo a hlavně mě fascinuje způsob, jakým vesmírné síly přispěly k tomu, aby můj projekt nakonec skutečně vznikl. Teď vidím, že bych si nemohl přát lepší druhý film než Imaginární lásky. Zachumlaný do nepopsatelné radosti z dokončeného projektu už uvažuju nad tím, co bude dál. Umění vás nikdy nenechá dlouho lenošit. Musí se makat dál. #Mezipatra 2010(17.11.2010)

  • - Film si svou premiéru odbyl na Filmovém festivalu v Cannes. (raikonen16)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace