Obhájce

Pohodová zábava s hviezdami 90. rokov, obzvlášť s McConaugheym, ktorý sa vracia s najvýraznejšou rolou toho obdobia (obhajca v A Time to Kill). Škoda, že si scenár tohto opusu servírovanie niektorých zvratov a ich spojitostí v ináč pútavej zápletke zjednodušuje a poľahčuje, a prednejšie je preň byť čo najviac cool. To filmu trochu uberá na výslednom vyznení, oslabuje ho čoby thriller, úplne pochováva čoby drámu, a robí ho iba onou "cool zábavou". (11.08.2011)

Vyvážené po všetkých stránkach. McConaughley je presvedčivý, príbeh má čo ponúknuť a v istom smere sa všetko odohráva v tradičných princípoch dobrého krimi. Príbeh fičí tak, že nepotrebuje dramatický zvrat či iné ohromujúce prvky, aby zaujal. Má výborného právnika, pútavú súdnu sieň, zaujímavý prípad a hlavne IQ. (25.07.2011)

Ze všeho nejdřív bych rád pochválil sám sebe, tentokrát a zcela vyjímečně ne za produkci kvalitního sexu, ale za vynikající výběr filmu podle plakátu. Doslova miluju chodit do kina jen podle názvu nebo podle plakátu a absolutně netušit co mě čeká. Tento "výběr bílou holí" praktikujeme už léta a můžu se pyšnit mnoha zásahy do černýho resp. do čtyř až pětihvězdičkovýho. Samotnej děj je hotová exibička stylovosti a vychcanosti s dokonalým dezertovým finále. Mattha sice ve filmech vždycky rád vidím, ale tady svým výkonem dost silně zabouchal na první ligu. Až se přístě budu dívat na Obhájce vezmu si radši bryndák, protože postavu Micka jsem Matthewovi baštil i s kostma. (22.08.2011)

[imdb: 7.5/10] | me: Pekne vystavaný príbeh, ktorý sa počas celej dĺžky filmu rozvíja a vždy prináša do deja niečo nové. Zachováva si dynamiku a udržuje pozornosť počas celej dĺžky filmu. Určite sa nejedná o scenáristicky inovatívny prelom (, pretože podobných filmov tu už bolo), ale réžijne a herecky je zvládnutý výborne a tak sa na to celé dobré pozerá. Povedal by som, že tento film vsadil v istom smere na klasiku a oplatilo sa. Všetko funguje tak a to je pre celkový dojem podstatné. You're nobody 'till somebody shoots you. (31.05.2011)

Dovolte mi slovy kapitána Blackaddera popsat jeden z nejslavnějších případů supermozku anglického práva, slovutného Boba Massingbirda, tzv. Případ zkrvaveného nože. Tehdy zastihli jednoho muže vedle těla zavražděného. Měl v ruce nůž, třináct svědků ho vidělo, jak oběť ubodal, a když ho policie sebrala, řekl jim: „Jsem rád, že jsem toho parchanta zabil.“ Nejenom, že ho díky Massingbirdovi osvobodili, dostal se i na novoroční čestný seznam a byl povýšen do šlechtického stavu. Příbuzní oběti mu navíc museli zaplatit za očištění saka od krve.. Přesně v těchto intencích se pohybuje i právnická barakuda Mickey Haller, ale jen do okamžiku, kdy z něj okolnosti udělají delfína. Pak musí ukázat, že svědomí a profesní čest (dá-li se to tak nazvat) mohou žít trvale v opozici, obzvláště když máte za sebou (podobně jako má Jahelka kytaru) jednostopý gang sympatických strýčků.. Zábavně podané, chytře napsané, dobře zahrané a od druhé půle naplněno očekáváním, jakpak to pan právník nakonec zaonačí, aby byl vlk pomsty nasycen a koza reputace zůstala nedotčena. Možná je škoda vrstveného konce, viz scéna stůj, nebo maminka vystřelí, ale to ve chvíli, kdy máte lehký úsměv na rtu, není relevantní. Stahuji námitku.. U McConaugheyho jsem si všiml jednoho zajímavého úkazu. Čím tmavší vlasy, tím lepší výkon, potažmo film - blond páčo, či plešatost (Reign of Fire) vedou k zatracení.. (01.11.2012)