Reklama

Reklama

Hrdina filmu Konfident Adam pracuje po absolvování základní vojenské služby jako dispečer na sportovním letišti poblíž někdejší západní hranice Československa, kde prožívá i vojenskou invazi v srpnu 1968. Aniž si to tehdy sám uvědomí, právě tam začíná jeho dramatický příběh... Aby zachránil svou lásku Evu proti represím StB, podepíše „smlouvu s ďáblem“. Stane se profesionálním agentem, jehož prací je odposlouchávat lidi a shromažďovat na ně kompromitující materiály. Brzy ale zjistí, že i on je sledován. Když se pokouší najít odpověď na otázku proč, vrací ho pátrání do doby, kdy se stal na vojně svědkem vražedného rozkazu. Jeho tehdejší velitelé jsou dnes mocnými muži a Adamovo svědectví by bylo velmi nepohodlné. Dokáže Adam přežívat v atmosféře strachu a nejistoty, kde se nedá nikomu věřit? S rostoucími pochybnostmi sílí i jeho touha z toho temného labyrintu uniknout. Útěk však znamená být vždy o krok před nepřítelem. Bude na to mít Adam odvahu? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (357)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Konfident je snad první opravdu poctivě odvedený film ze Slovenska po revoluci, který se zaměřuje na historii jejich země, co jsem já zatím viděl. Vůbec mi nevadí, že se v něm objeví celá řada českých herců, spíš jsem za to ještě rád. Je vidět, že pan Nvota tenhle příběh pojmul globálně a nezaměřil se jenom na Slovensko. Mádl, Vetchý a Budař totiž jedou naprosto parádní hereckou ligu. Do toho se perfektně doplňují slovenské herečky, které krásou tohoto filimu vysloveně vládnou. Některé záběry také nemají chybu. Hlavně přelety stíhaček, které se mi moc líbili. Přes tíživost příběhu se mi na něj ale dost těžce koukalo. Nedokážu si takové typy lidí, jako zde odehráli Budař nebo Vetchý, představit. Závěr, ačkoliv byl v duchu radosti, mi pak přišel dost smutný. Kór, když si uvědomím, že takových příběhů bylo víc. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já sice oceňuju, každej snímek a snahu ukázat tehdejší dobu ve skutečným světle rudýho teroru pachanýho na vlastním národě, ale tohle přece nemůže projít a stavět se to na stejnou uroveň podobně založeným snímkům z let minulých. Jedná se mě především o nesmírnou dějovou naivitu, ta největší mně čekala při závěrečným objevu, vždyt to a nejen to (Míši ulet, chování "chartistů" na zahradě, atd, atd ) bylo až k smíchu, tohle by nedokázal vymyslet ani Baron prášil po láhvi vodky. Film měl naštěstí i svý silné momenty, především Budařova postava, byla přesně ta, na které rudej režim založil svou existenci. Vůbec, pokud bych měl něco z filmu pochválit, tak to byly herecké výkony, hrozně se mně krom páně Budaře, líbila Míša Majerníková a to jak jako holka, tak jako herečka, Ondru Vetchýho mám rád, on má takovej svůj hererckej styl kterej mě sedne ať hraje co hraje, ale třeba s Kaiserova majora ve filmu Pouta šel mnohem větší strach. Celkově jsem rád, že jsem tenhle film viděl, ale že bych ho doporučoval jako ukázku toho jak to tady kdysi fungovalo, tak to teda ani omylem, od toho tady máme jiný majstrštyky. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Fízlovská a práskačská doba normalizace byla hnusná, to je snad jasný (sám jsem si svý užil), ale pokud se máme vyrovnávat s minulostí takovýmhle způsobem, to raději nic. Nepřirozené dialogy šustí papírem, jakoby je snad psal nějaký naivní mladý konzervativec, který si lepí na zeď plakáty s Václavem Klausem, či jako bych se díval na dvouhodinovou ´Přemluv bábu´. A Mádl je necharismatická herecká tragédie. Pokud téma ´estébák´, tak raději šahněte po Špačkových ´Poutech´, pokud téma ´odposlechy´, tak si neomylně vyberu působivé Kachyňovo ´Ucho´. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Celospolečensky tak důležité a citlivé téma a přitom tak prvoplánově sepsaný scénář a tak neumělá forma, že o nějaké reflexi bolavé komunistické minulosti tohoto (českého i slovenského) národa nemůže být ani řeči. Ono to spíš vypadá naopak, totiž že režisér Juraj Nvota natočil průhlednou propagandistickou antikomunistickou agitku, tak hloupě je naspaný scénář Konfidenta. Scenárista Lubomír Slivka chtěl patrně ukázat, že ani normalizace nebyla obdobím černobílým, scénář však sesmolil tak toporně, že mu z něj povstal obraz doby propagandisticky zabarvený, další z upocených příběhů o tom, jak mladý uvědomělý člověk vstoupil do systému s ideálem napravit ho zevnitř, když se mu to nepovedlo, tak celý systém ve stylu agenta Bonda přelstil, navíc Slivka zkombinoval osudy malého omezeného okruhu postav do neuvěřitelného propletence, takže dějiny slovenské StB se odehrávají na jednom patře jednoho paneláku. Uf. Žánrově jde pak o další připitomělou tragikomedii (nebo spíš pokus o ní), Konfident si ale spíše říkal o něco ve stylu Špačkových Pout, takhle je to neuvěřitelná selanka. Nepomohou ani osvědčení čeští herci (Vetchý, Budař), v podstatě nemají co hrát, Jiří Mádl v titulní roli pak neobstál vůbec, tohle byl herecký part do nějakého úplně jiného filmu... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Smutně „přemotivovaný“ pokus vykreslit normalizaci ve více barvách než jenom v černé a bílé. Vinou přemíry nevyužitých motivů (uprchlík z úvodu, kompromitující fotografie) a postav (Goldflam, Stuhr) je Konfident nanejvýš slibným náběhem na seriál, nikoli dramaticky kompaktním filmem. Hodně se pracuje s náhodami, postavy jednají zkratkovitě a často není zřejmé, jestli jsou vážně tak neprozíravé, nebo jde jenom o důsledek nedůsledné distribuce informací. Zaplevelenost v zásadě thrillerového příběhu, který opatrně uždibuje z Ucha i Životů těch druhých, prvky snové poetiky, slovenského senzualismu a českého humoru typu „smějící se bestie“, odpovídá nejednoznačnosti lidských charakterů, což ale neomlouvá, že je toho na jeden film zkrátka moc. Kdyby se prolínal pouze pohraniční eastern s normalizační komedií (a s tím i veřejné se soukromým), mohlo by jít o pozoruhodné probádání zatím opomíjených „hraničních“ prostorů československé kinematografie. Jenže namísto rozličných sfér jsou, místy velmi sitkomově, zkoumány lidské povahy, do nichž náležitě okleštěné normalizační symptomy pochopitelně vměstnáte snáz (a s menší pravděpodobností tím naštvete toho, kdo v normalizaci zažil). Snaha relativizovat veškerá rozhodnutí a na každé postavě odhalit i něco obyčejně lidského (ať v dobrém či zlém) navíc ke konci působí poněkud mechanicky a nejasné je v důsledku také nesené sdělení – jsou blbci ti, kteří zůstali, nebo ti, kteří zkusili uniknout? Nebo jsme blbci všichni, čili – proč bychom se tím nepobavili? Přes všechny námitky ale vítám i takto nedůslednou snahu čelit ostalgickému moru a ukázat, že normalizace nebyla jenom o Michalu Davidovi a sbírání céček. 70% ()

Galerie (37)

Zajímavosti (22)

  • V prologu vystupuje Dravec (Ondřej Vetchý) u Pohraniční stráže, dále pak u Státní bezpečnosti, v oblasti boje proti vnitřnímu nepříteli, ale současně dává pokyn stíhačkám k likvidaci narušitele, což v žádném případě nemohla být táž funkce. (ČSFD)
  • Na tvorbe filmu sa aktívne podieľali i majitelia veteránov z Nitry, ktorí poskytli svoje automobily a dodali tak snímke dávku vierohodnosti. (YoZo8)
  • Film se odehráva na přelomu 60. a 70. let, ale v kancelářích visí obraz Gustáva Husáka coby prezidenta. Ten nastoupil do úřadu až v roce 1975. (hermiona)

Reklama

Reklama