poster

Konfident

  • Slovensko

    Eštebák

  • anglický

    The Confidant

Drama / Komedie / Historický / Thriller

Slovensko / Polsko / Česko, 2012, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kingik
    *

    S(ou)loužím socialistické vlasti a to tak, že práskám jako najatý, protože jsem byl k tomu najatý. "Takové odborníky, jako ty, budeme potřebovat". S touhle větou plnou uznání se v roce 1966 začíná psát příběh mladíka Adama Horného, který byl takto pochválen, když sloužil vlasti v zeleném, a u pohraniční stráže byl radista. Když je však špion pohraničníky na příkaz chladnokrevně zastřelen (mimochodem divák se vůbec nedozví o co šlo), i když se vzdal, tak si krátce uvědomí, jak nevyzpytatelný je totalitní režim a vše s ním spojené, ale dál se náznakům psychologie jeho film nevěnuje. Začíná se odvíjet jeho cesta od podepsání spolupráce k níž byl donucen a s tím spojené i značné (materiální) výhody. Horný střídavě tajně odposlouchává disidenty a souloží a má se nad poměry. Může mít však člověk radost z odměny za to, že druhému zničil život? Není příliš filmů, které by se věnovaly praktikám StB navzdory své značné kontroverzi. Možná už tohle téma nikoho nezajímá a nejraději by za touhle stinnou kapitolou bývalého Československa jednou provždy zamkl dveře na dva západy a zahodil klíč. Ze snímku je znát, že téma už je poněkud vyčpělé, a aby se okořenilo, je třeba přehánět a přibarvovat. V úvodu je špion na útěku českou kontrarozvědkou na příkaz velitele bez váhání zastřelen. Už se neřešilo, jestli informace, které u sebe měl, měly cenu za jeho zabití, anebo, jestli by bylo rozumnější a reálnější ho zadržet a podrobit výslechu. Ve filmu postupně takových přehmatů je víc a práce na ústředí StB připomíná frašku. Filmu chybí hmatatelnost. Většina toho, co je v něm k vidění, tedy kupříkladu protistátní činnost, za kterou se zavíralo, tady vyznívá trapně vykonstruovaně a sice není nic nového pod socialistickým sluncem, že se tak dělo, ale tvůrci tyto aspekty naházeli do jednoho pytle a nafoukli do roviny, která nemá daleko do parodie. Zvláště, když na ústředí Státní bezpečnosti pracovali takoví pracovníci, jaké ztvárnil Jan Budař, u něhož nebylo jisté, jestli se má jeho postava brát jako výsměch režimu nebo se vší seriozností hltat jeho karikaturu uvědomělého "stbáka", který nemá kouska respektu u svého nadřízeného od něhož schytá pochvalu až v závěru, a kterého si s chutí a vervou střihnul (zarytý antikomunista!) Ondřej Vetchý. Zřejmě jediná zajímavá postava ze všech, a snad i nějakým způsobem uvěřitelná ve své spravedlivé zkaženosti. Jiří Mádl v hlavní roli byl castingový omyl a zoufalost sama a do role typově vůbec nepasoval. Rozjívený teenager je jeho parketa a tady ani nevěděl, jak svoji postavu pořádně hrát nebo uchopit a solidně tápal a střídavě bojoval s nepřesvědčivostí. Seriozní a složité postavy by měl ještě na nějakou dobu přenechat jiným. Co bylo zcela určitě náročné z hlediska produkce, bylo vytvoření iluze šedesátých let se specifickými modely aut, rozestavěnými sídlišti a bytovým vybavením spolu s dobovým oblékáním a typickými technickými výdobytky té doby. Neradostná šedivost té doby z filmu občas až velmi působivě a intenzívně prostupuje. A jen song od The Doors k tehdejší socialistické atmosféře působí jaksi nepatřičně. To, co by se hodilo do nějakého filmu o znevažování socialismu, zde patřilo k tomu nejlepšímu. Mám na mysli nesmrtelné repliky či "hlášky", jejichž vrcholem je závěrečný rozhovor majora StB se svým podřízeným poté, co přeloží kratičkou větu z němčiny: Major udiveně: "Vy umíte německy, soudruhu?! Vy jste němec!" Podřízený hrdě se vztyčenou hlavou a s dostatečnou pokorou: "Ano, pocházím z Německa...ovšem Východního". V tu chvíli byla fraška dokonána. Stačí se podívat, co udělal režisér Špaček před časem s obdobným tématem ve své studii jednoho stbáka jménem "Pouta", a co natočil Juraj Nvota, a máte dost. Ještě chybí v info o filmu dodat žánrové zařazení parodie a vše ostatní škrtnout. Mé hodnocení: 20%(4.3.2014)

  • anli
    ***

    Slovenský režisér Juraj Nvota se rozhodl natočit historické drama s mírně komediálními prvky o radioamatérovi,který "musel"pracovat pro StB.Námět filmu vychází ze skutečného příběhu slovenského radioamatéra,nalezeného v archivech.Režisér si povolal spousta českých herců a moc dobře udělal,protože jsou to právě oni,kdo filmu vdechují realičnost a příběhovou uvěřitelnost.Scénář je poměrně slušně napsán,i když mi tu přeci jen trošku chybí nějaká nosnější linie a silnější tah na branku.Chvílemi se ve filmu jen střídají jedna scéna za druhou a chybí jm gradace.Režie se to snažila napravit a nutno podotknout,že Nvotův citlivý přístup,byl zvolen správně.Trošku více chtělo zapracovat na postavách,protože některé jsou až trestuhodně nevyužité(např.Goldflam).Taky chtělo více ucelit příběh,který se chvíli tváří jako komedie,pak trágédie a pak zase drama a tohle přebíhání mezi žánry chce opravdu mistrovský přístup a ten jsem tady i přes velkou snahu nemalezl.Film je samozřejmě o normalizaci a o lidech v ní žijící a ukazuje ,že to byla doba mnohobarevná,složitá a zlá.Herci-zejména trio Mádl-Vetchý-Budař-jsou skvělí a opravdu jsem si je užil.Jirka Mádl opět ukazuje,že není jen komediální herec a moc mu to sluší.Dále bych vyzdvihl vynikající kameru a musím říct,že jsem byl celkem spokojen.Několikrát se divák i zasmějě a několikrát bude nevěřícně kroutit hlavou,co se mohlo dít.Ale to k takovýmhle filmům patří.Chvíli jsem s hodnocením váhal,ale díky tomu,že téma bylo uchopeno slušně a citlivě a taky díky skvělým hercům dávám bez problémů 70% a doufám,že už nás nikdo poslouchat nebude.(2.7.2012)

  • Malarkey
    ***

    Konfident je snad první opravdu poctivě odvedený film ze Slovenska po revoluci, který se zaměřuje na historii jejich země, co jsem já zatím viděl. Vůbec mi nevadí, že se v něm objeví celá řada českých herců, spíš jsem za to ještě rád. Je vidět, že pan Nvota tenhle příběh pojmul globálně a nezaměřil se jenom na Slovensko. Mádl, Vetchý a Budař totiž jedou naprosto parádní hereckou ligu. Do toho se perfektně doplňují slovenské herečky, které krásou tohoto filimu vysloveně vládnou. Některé záběry také nemají chybu. Hlavně přelety stíhaček, které se mi moc líbili. Přes tíživost příběhu se mi na něj ale dost těžce koukalo. Nedokážu si takové typy lidí, jako zde odehráli Budař nebo Vetchý, představit. Závěr, ačkoliv byl v duchu radosti, mi pak přišel dost smutný. Kór, když si uvědomím, že takových příběhů bylo víc.(7.3.2014)

  • VenDulin85
    ***

    Tři a půl poctivé hvězdy za to, že jsem se nenudila, slyšela zase hláškovat známé firmy, jako je Jan Budař a Ondra Vetchý (Ty umíš německy? - Mám německé předky. - Ty jsi Němec?! - ale východní... - tak to je dobře... ) a... no, invazi ruských vojsk už asi žádný film nepřekoná atmosférou Pelíšky, takže nezbývá než se ponořit do šedi tehdejších let a doufat, že jakákoli demagogie nás čeká, tahle to už nebude.(31.8.2013)

  • Peytl
    **

    Tak takhle ne, soudruzi, takhle ne! Ač je pan Budař mým oblíbencem a i přes to, že vypadá od třinácti na padesát, tady byl dokonalou parodií sama sebe, za to tedy snad ani nemůže, ale to, že křečovitou parodií byli (vyjma Ondry Vetchého) všichni, no, to už mě neserte. Snaha natočit nové Ucho vodovodním kohoutkem a husákovskou čechoslovenčinou nelze, ani kdybyste se na srpu s kladivem točili. Tahle smutná doba si snad takové epileptické přehrávání nezasloužila a příběh přitažený za umělé háro podměrečného, vodnického xichta od jihočeských rybníků, rafťáka Mádla... to snad raději nechám výjimečně bez komentáře. Přehnaná symbolika doby, trapné a hloupě okázalé dialogy (viz estébák a velebníček), nucené dobové reálie (není třeba jmenovat)... Pominu-li zajímavou genetickou anomálii, kdy zrzka má s okytařeným slovenským chartistou dvojčátka skoročernoušky, pak tohle ani za záznam nestálo.(29.7.2014)

  • - Scéna s vojenskou automobilovou kolónou sa natáčala priamo v areáli Vojenského historického múzea Piešťany, ktoré jednotlivé múzejné exponáty aj zapožičalo. (marlon)

  • - Událost s polským letadlem se stala v roce 1975. Šlo o práškovací letoun AN-2, pilot letěl sám. Byl sestřelen pilotem ČSLA na stroji L-29. O sestřel údajně požádala polská strana. Podle československých předpisů nebylo možno střílet na letadla socialistických států ani v případě přeletu na západ. (Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů). (single)

  • - Námět snímku vychází z autentických archivních materiálů Ústavu pamäti národa v Bratislavě. Předlohou hlavního hrdiny byl radioamatér, který se v bývalém Československu dostal do centra pozornosti Státní bezpečnost. (Moco)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace