Konfident

Smutně „přemotivovaný“ pokus vykreslit normalizaci ve více barvách než jenom v černé a bílé. Vinou přemíry nevyužitých motivů (uprchlík z úvodu, kompromitující fotografie) a postav (Goldflam, Stuhr) je Konfident nanejvýš slibným náběhem na seriál, nikoli dramaticky kompaktním filmem. Hodně se pracuje s náhodami, postavy jednají zkratkovitě a často není zřejmé, jestli jsou vážně tak neprozíravé, nebo jde jenom o důsledek nedůsledné distribuce informací. Zaplevelenost v zásadě thrillerového příběhu, který opatrně uždibuje z Ucha i Životů těch druhých, prvky snové poetiky, slovenského senzualismu a českého humoru typu „smějící se bestie“, odpovídá nejednoznačnosti lidských charakterů, což ale neomlouvá, že je toho na jeden film zkrátka moc. Kdyby se prolínal pouze pohraniční eastern s normalizační komedií (a s tím i veřejné se soukromým), mohlo by jít o pozoruhodné probádání zatím opomíjených „hraničních“ prostorů československé kinematografie. Jenže namísto rozličných sfér jsou, místy velmi sitkomově, zkoumány lidské povahy, do nichž náležitě okleštěné normalizační symptomy pochopitelně vměstnáte snáz (a s menší pravděpodobností tím naštvete toho, kdo v normalizaci zažil). Snaha relativizovat veškerá rozhodnutí a na každé postavě odhalit i něco obyčejně lidského (ať v dobrém či zlém) navíc ke konci působí poněkud mechanicky a nejasné je v důsledku také nesené sdělení – jsou blbci ti, kteří zůstali, nebo ti, kteří zkusili uniknout? Nebo jsme blbci všichni, čili – proč bychom se tím nepobavili? Přes všechny námitky ale vítám i takto nedůslednou snahu čelit ostalgickému moru a ukázat, že normalizace nebyla jenom o Michalu Davidovi a sbírání céček. 70% (22.06.2012)

Mladý zamilovaný pár z jednadvacátého století, se nějakou nešťastnou náhodou dostal do normalizačních let v Československu. Doby plné podrazů, celospolečenské paranoii, sestřelování malých letadel s plačícími dětmi a divokých sexuálních radovánek. Tedy alespoň podle tvůrců to tak nejspíše bylo, víte? Milí teenageři. (02.11.2015)

eŠteBák pôsobí dojmom pilotného dielu ambiciózneho televízneho seriálu reflektujúceho dobu. Tézovitosť až strach, absencia emócií, neživotné, čítankové dialógy voňajúce divadelnosťou na sto honov. Napadá ma viackrát v komentároch spomínaný verejnoprávny skvost "Vyprávěj". Po skončení náhodne pozretej jednej časti som mal nutkanie na zvracanie. Oproti Muzike je to režisérov brutálny "sešup" dolu. Žiaľ nie k undergroundu, ale kdesi do bažín stredostavovskej tézovitosti, bezvýhradne drukujúcej momentálne panujúcemu režimu a jeho verzii histórie. Všetky pochybnosti, vykreslenie ľudskej stránky a podobne sa odohráva len v týchto dobrovoľne prijatých limitoch. Nuž ale ono je to vždy tak - zo zlého scenára dobrý film nevytlčieš. Poznámka: Byť eštébakom, nemrhám peniazmi na odpočúvanie disidentského spisovateľa. Odporcovi režimu, ktorý disponuje charizmou a humorom aký predvádza Arnošt Goldflam vo filme, by som naopak zariadil pravidelné verejné vystúpenia v televízii i na námestiach. Ľudia by sa sami začali dožadovať normalizačného braku, pri ktorom sa aspoň dalo zasmiať. (22.08.2013)

Fízlovská a práskačská doba normalizace byla hnusná, to je snad jasný (sám jsem si svý užil), ale pokud se máme vyrovnávat s minulostí takovýmhle způsobem, to raději nic. Nepřirozené dialogy šustí papírem, jakoby je snad psal nějaký naivní mladý konzervativec, který si lepí na zeď plakáty s Václavem Klausem, či jako bych se díval na dvouhodinovou ´Přemluv bábu´. A Mádl je necharismatická herecká tragédie. Pokud téma ´estébák´, tak raději šahněte po Špačkových ´Poutech´, pokud téma ´odposlechy´, tak si neomylně vyberu působivé Kachyňovo ´Ucho´. (27.07.2012)

První půlka je jak ze seriálu Vyprávěj, druhá půlka pak nabídne nějaký lepší momenty a chvílema i celkem slušnou atmosféru. Problém filmu je v tom, že je to celý odvyprávěný tak nějak podivně zkratkovitě, zmateně, důležitý věci tam vůbec nejsou, nedůležitý věci se naopak rozebíraj do detailů, k tomu různý zbytečný postavy, jejichž přítomnost ve filmu jsem vůbec nepochopil, atd... Co se týče Mádla, tak ten mi moc neseděl. Celkem slušeně zahráli Budař a Vetchý. Z těch slovenskejch herců nikoho moc neznám a nikdo z nich mě ani nezaujal (ať už pozitivně nebo negativně). 55% (26.11.2012)