Brestská pevnost

Výborná ruská vojnová dráma. Plná bolesti, smútku a nesplnených snov. Ako bolo vo filme spomenuté, všetci tušili, že sa blíži vojna, len ju nečakali tak skoro.... A potom sa už nedalo urobiť nič, len zomrieť. Je výborné, že podobne ako mnohé iné európske vojnové drámy, aj táto sa vyvarovala typických amerických kudrlinkových záležitostí a miesto toho sa bez príkras radšej zamerala na reálne hrôzy vojny, do trpkých dôsledkov a smutného konca. Ešte smutnejší koniec však čakal navrátivších zo zajatia, ktorí putovali rovno do ďalšieho lágru, tentoraz do vlastného. Holt, ľudské osudy sú niekedy veľmi smutné, bolestivé a nespravodlivé. 80/100 (23.12.2014)

Jak hodnotit válečný film, těch možností je mnoho; třeba z hlediska vojenské techniky, tak to u mě vcelku nepřichází v úvahu, je to velký, růžový, jezdí to po lese a louce, je to tank, já jsem spokojená, v tomhle věřím všem kritikům, kteří poznají který podvozek, nástavec a bedna od banánů byla použita a zda je výsledek věrohodný (tady prý je). U letadel tedy ano, ta vypadala tak, jako v ruských válečných agitkách, ruská byla hezky přátelsky baculatá a německá byla podle ksichtu zlá. Další možnost jsou věrohodné osobní příběhy, ať už opravdové (tady velmi často), nebo smyšlené (podle principu, tohle se někdy stalo nebo se stát mohlo), v tomhle ohledu si divák nemá na co stěžovat. Těch epizod, ať ukázaných nebo aspoň odvyprávěných, je tu hodně. Fomin, vyznamenaný s velkou slávou šestnáct let po smrti, což si jistě jeho rodina, patnáct let po smrti (ano, postřílet zajatce, zejména jsou-li to ženy a děti ... co k tomu říct, jak se říká u nás v pohraničí, mrtfa Němec, topra Němec) užila náramně, stejně jako si to vychutnali všichni ostatní po smrti vyznamenaní. Pokud v tomhle filmu někdo vidí patos, koukám koukám, div si oči nevykoukám, ale fakt ne. V čem? Mrtvá milenecká dvojice? Patos by byl, kdyby se vzali (dobře, přiznávám, přesně v to jsem doufala, taková naděje v lepší příští). Je patos projev milosrdenství vůči umírajícímu koni, nebo v tom, že otec brečí, když se najde jeho dítě, které považoval za mrtvé? V tom, že člověk před smrtí vytáhne fotku rodiny? V tom, že děd, který nějakým nedopatřením přežil, vypráví veselé příběhy o tom, jak kolem něj umřeli postupně všichni, koho znal, svému vnukovi? Jsem zvědavá, zda se ukáže, že Alexej Kopašov je stejnou hvězdou, jako Nikolaj Burjlajev, který kdysi jako dětský voják zazářil v Ivanově dětství. (24.11.2013)

Stale sa neviem rozhodnut ci mi je blizsi americke pateticke hrdinstvo alebo to ruske. Kazdopadne v legendarnom Osvobozdenje bolo patetizmu az saz, a aj tu sa nejaky najde. Film vsak dobre vykresluje druhu svetovu vojnu na Vychodnom fronte, ktora bola surova, ale velmi surova. Nechybaju vybuchy, prestrelky a celkova surovost vojny. 80 % (07.03.2017)

Skvostně nasnímané akční scény, nápaditá režie a výborné herecké výkony spolu tvoří moderní válečný film, který se po úvodním seznámenî s hlavními postavami překotně valí až do tragického konce. Pochvalu si zaslouží i kamera a hudba. Bez zbytečného patosu, místy značně pragmaticky zobrazený marný boj, boj nikoliv o přežití, ale o zachování si cti. (05.03.2020)

Přiznávám, že místní nadšení z filmových obránců Brestu moc nechápu. Ano, kamera i zvuk se povedly, ano, scéna s bombardováním kasáren je natočená pěkně. Ale co ten zbytek??? Pro Rusko typické rozdělení na ultra-mega-super hrdiny Sovětského svazu (zejména odvážný komisař, rozuměj politruk) a ultra-nega zlé a hloupé německé bestie. Ti jsou ve filmu dobří tak akorát jako vrazi žen a dětí + Kannonenfutter pro výše zmíněné hrdiny. Čímž netvrdím, že to nedělali, ale obvykle až hlouběji na východě a za druhé, kdyby byli takticky takhle blbíá, asi by neměli Rusové v první fázi války cca čtyřnásobné ztráty. Zvlášť debilní je scéna, kde za křiku "urá" vybíhají někteří hrdinní obránci na Němce s holýma rukama, ti méně zdatní vyzbrojeni pouze dřevěnou židlí, a utloukají ozbrojené Němce jako vrabce. Když už jsme u nich (a u několika komentářů, chválících historickou věrnost zobrazené techniky), je otázkou, zda to opravdu byli Němci, protože to, co mají na hlavách, rozhodně německá helma z WW2 není... Dějově je film slepenec jednotlivých bojů, na které se režisér marně snažil naroubovat příběh malého vojína Akimova. Asi nejsem jediný, komu se vybavil výrazně povedenější a uvěřitelnější Idi i smotri, který se Brest snaží místy kopírovat.... Celkově mám za to, že by si obránci Brestu zasloužili důstojnější film. Ale ruské publikum to zřejmě má rado takhle. (06.07.2011)