Jersey Boys

Clint Eastwood si i nadále plní své sny. Již v mládí, když jako režisér začínal, tak vždy natočil několik komerčních filmů, aby si pak sám mohl zafinancovat svůj vlastní nezávislý projekt (např. Zahrajte mi Misty, Breezy, Bird). Bylo mu jedno co na film řekne kritika a jak ho přijmou diváci - natočil ho prostě pro sebe, když chtěl něco sdělit. A takovým případem jsou i Jersey Boys - dobový snímek o partě pouličních zlodějíčků (výborně zvolené herecké obsazení plné neokoukaných tváří), kteří se díky hudbě dotknou hvězd a zase spadnou zpátky na zem. V zajímavě vyprávěném filmu zazní několik písní, které určitě poznáte, protože dnes jsou již milionkrát hranými šlágry. Ale nebojte se, nejde o muzikál - skladby jsou vždy citlivě zakomponovány do bohatého děje. Právě hudba je jedním z hlavních důvodů kvůli kterým se ještě k tomuto kousku vrátím, protože příjemné podupávání nohou mě nepustilo až do konce závěrečným titulků. Vřele doporučuji a to nejen fanouškům Clinta Eastwooda (asi na dvě vteřiny se ve filmu mihne) či kvalitní hudby. P.S. Jedná se již o třicátý třetí režijní počin nezdolného veterána Clinta Eastwooda, kterému tímto skládám veliký obdiv a uznání. (13.11.2014)

V průběhu dospívání nasbírali tihle hoši z New Jersey několik škraloupů, provázeli je neustálé třenice a neshody, změny názvu, ale i řada nápadů, ostré lokty a cit pro to napsat a složit hit. A že jich v případě téhle vokální partičky nebylo zrovna málo (Sherry, Big Girls Don't Cry (známe z Hříšného tance), Walk Like a Man, Rag Doll nebo Can't Take My Eyes off You (známe z 10 důvodů, proč tě nenávidím). Bez známých herců a velkých gest natočila stále vitální legenda Clint Eastwood další ze svých vyzrálých filmů podle skutečné události. Jeho výhodou je, že jeho neokrasný styl se jen těžko okouká, jeho filmy podobného ražení působí pokaždé velmi silně. Zdaleka to není jeho nejlepší zářez, trpělivější diváky si však najde. Navíc si myslím, že v jeho věku, ať točí, na co stačí, ať se nepouští do žádných experimentů, ať si po svém plní své sny, které jsou vzpomínkou na jeho bohatou kariéru (což tohle zastavení coby částečná hudební rekapitulace jeho mládí může splňovat). Všímá si postav, jejich vztahů, pečlivě buduje atmosféru, aniž by se omezil na show kostymérů, vizážistů nebo exhibujícího kameramana. Pokračuje v jednoduchém stylu svícení, střihu, postavení kamery, strohém ztvárnění dramatických scén. Když přivřu obě oči, funguje to. Stejně jako Frankieho vysoká fistule s tříoktávovým rozsahem. Čtyři také „hlavně“ proto, že něco takového Eastwood ve svých čtyřiaosmdesáti letech ukočíruje. (08.11.2014)

Po prvním zhlédnutí jsem hodnotil pouze třemi, přesto se mi film strašně zaryl do paměti a musel jsem ho zhlédnout znova. Nuže jsem tak učinil a změnil jsem hodnocení rovnou na pět, protože jsem si uvědomil, jak to Eastwood asi myslel. Jersey Boys je filmová adaptace Broadwayovského muzikálu a to velmi dobrá. Celý film je pestrobarevný a až neuvěřitelně umělý, ale vůbec to není na škodu, právě naopak. Je celkem patrné, že Eastwood chová k The Four Seasons a Frankiemu Vallimu velkou úctu a snaží se přesvědčit diváka, že on by ji měl mít taky, což u mě nakonec zabralo. No každopádně to je ode mě asi jedno z nejmíň objektivních hodnocení, protože Jersey Boys mají opravdu hodně vad na kráse (jako třeba úplně zbytečné CGI záběry, look Johna Loyda Younga, který ve filmu vypadá úplně stejně ve čyřitecti, jako vypadal, když mu bylo 16, atd.), ovšem já jsem je stejně ochotný odpustit, jelikož tohle je zkrátka filmová pocta jednomu famóznímu zpěvákovi a jeho třem kolegům. A podobně jako jsem to měl s Bobbym Darinem u filmu Za mořem, tak nebýt Jersey Boys nejspíš bych se o The Four Seasons nikdy nedověděl. (06.12.2014)

Po dejovej stránke síce dosť priemerné a miestami veeeľmi monotónne, ale tá úžasná atmosféra The Four Seasons to dokonale vynahradila. Tieto staré vokálne kapely ma vždy bavili, a v tomto odvetví samozrejme práve The Four Seasons patria k tomu najlepšiemu, čo táto planéta vyprodukovala. Film vytvára taký celkový prierez tejto kapely - od jej vzniku až po neskoršie spory a s nimi súvisiaci rozpad. Príbeh zahŕňa okrem viacerých hudobných výstupov aj široký náhľad do zákulisia a vzájomných vzťahov, ktoré neboli až tak ideálne ako sa asi mnohým väčšinou zdá. Škoda, že tých hudobných vsuviek tam nebolo ešte viac, pretože tie boli najlepším oživením celého filmu. Ale aj tak, solídne 4* za pripomenuti nesmrteľných The Four Seasons. (06.11.2014)

Clint musí mít u Warner Bros opravdu vemi dobrý vztahy, když mu v dnešní době zafinancují, příběh o hudebnících v takovéhle stopáži. Nutno říct, že ta stopáž má svůj význam, protože první půlka mě trošku nudila, působila na mě odosobnělé, krapet zmatečně a laciné v tom smyslu, že i v exteriérových záběrech jsou často jen čtyři hlavní hrdinové a nikdo další. Jenže postupně jsem začal cítit, jak se pomalu, ale jistě příběh ve mě zabydluje a osud i kariréra těch kluků mě přestával být lhostejný. Herce až na Christophera jsem viděl ve větších rolí poprvé a musím je za jejich výkony zachválit. Pokud jde o režiii, tak vyčítky jsem ze sebe už dostal, ale Clinta musím i pochválit za práci s divákem, protože na konci jsem měl pocit, že jsem byl na chvíli součástí mikrosvěta tý klučíčí skupiny a navodit u mě tenhle pocit není rozhodně nic lehkýho, často jsem ho míval u filmů pod kterejma jsou podepsaný Martin Scorsese, Sergio Leone či Robert DeNiro ( Příbeh z Bronxu ) a to je po čertech dobrá společnost. (09.11.2014)