Temný případ - Série 1

Série seriálu: Holt nemusím kriminální seriály jakéhokoliv tipu. Dá se říci, že jsem jejich mírný odpůrce. Odhodlal jsem se k Temnému případu díky doporučení mnoha mých známých. Musím uznat, že i přes můj negativní názor vůči krimi seriálům, mě zlehoulinka a pozvolna atmosféra vtáhla do děje. První 3 díly 1.série, mi nepřišly tak famózní, jak by se z místního hypu mohlo zdát. Prostřední část však slibovala mnohé. A závěr této série mě bohužel opět uvedl do pocitu, že sleduji ohraný stereotyp takovýchto kriminálních seriálů. Jak říkám, moje parketa to není. Ovšem, v čem mi přijde 1. série výjimečná, je ta nádherná melancholie postavy Matthew McConaugheyho. Za to velký palec nahoru. | PS: BEAUTIFUL THEME SONG. | Průměr 1. série: 71,88% (3,5*) | (04.01.2016)

Napriek upozorneniu, že týmto hodnotením zmažem hodnotenie seriálu, vítam jeho rozdelenie na série, pretože sú také rozdielne, že by som iným spôsobom nedokázal vyjadriť o koľko ma druhá séria zaujala menej. Takže u prvej série iba prekopírujem komentár, ktorý som pôvodne napísal k celému seriálu. Nemám najmenší dôvod dať tomuto seriálu menej ako päť hviezdičiek. Pohltil ma už od prvých častí. Dalo by sa napísať, koľko už bolo nakrútených filmov a seriálov s tematikou sériových vrahov. Ale ani jeden takým originálnym spôsobom, ako tento. Iba výnimočne sa môžem stretnúť s takým hereckým výkonom, aký predviedol Matthew McConaughey a málokedy je príbeh rozfázovaný do rôznych dejových a časových línií bez toho, aby to pôsobilo samoúčelne a nezrozumiteľne. Cenný bol dôraz na detaily podporujúce vierohodnosť každej scény. Úvodná pieseň mala chytľavý motív a vhodne uvádzala každú časť seriálu. (06.12.2015)

Keď som si pozrel prvý diel pred pol rokom, povedal som si srať na to. Seriály moc nemusím a občas sa stene, že sa k nejakému dostanem, ale väčšinou je to zo zvedavosti, než z potreby vidieť kam to televízia posledných pár rokov ťahá. Lenže prišiel Silvester a tak som si to zhliadol celé na jeden záťah. A bol som nadšený. Stále som. Fukunaga a Pizzolatto vytvorili perfektne dramaturgicky vystavaný príbeh. McConaughey a Harrelson bezchybný. Seriál ma v sebe veľa krásne napísaných a zobrazených nuansí. Pohráva si s formou a nie je až tak ľahko čitateľný. Pohráva si s divákom - s tým čo mu prezentuje ako skutočné a zároveň sleduje rôzne aspekty vyšetrovateľskej práce. Od zháňania dôkazov, prácu v utajení, alebo samotné prestrelky. Jedna z najlepších vecí aká bola na poli seriálovej tvorby natočená. Bez pochyby. Neviem sa dočkať druhej série. Ak sa bude niesť v rovnakom duchu, budem viac ako spokojný. 1. séria 100% (03.01.2016)

Jen sem přesouvám komentář z března 2014, kdy existovala teprve první série: Další seriálový pokus, který nakonec nedostál svým prvotním šancím. Zpětně, po konci 1. série, je patrné, že autoři ani neměli ambice budovat a prohlubovat atmosféru logicky propracovaným příběhem - naděje vzbudili spíš náhodou, především oním dílem, kde Rust cynickými vhledy a komentáři nepříjemně zalézá pod kůži vyslýchajícím policistům, a zdá se, že jeho individualita analytického psychopoustevníka bude prototypem nové postavy, temným, svými pronikavými vhledy a jejich nepoužitelností v okolním světě unaveným chlapem, který má navíc na krku protivného a vyloženě tupého parťáka a podle všeho sleduje nějaký vlastní cíl, proč ještě být na okolním dění zainteresován, a proč právě jako kriminální dekektiv v případu s poněkud mysticizující zápletkou. Autoři seriálu se však mínili skutečně jen svézt na povrchovém napětí temné struny, natažené vlastně dost lacině a na jistotu: vymysleli si dostatečně temný a poměrně zatemněný případ, který si nakonec nepřáli příliš do hloubky vysvětlovat - a ni jeho pozadí, ani jeho rozplétání. Nakonec se ukáže, že horlivý divák si všechny náznaky vykládal příliš sofistikovaně, nechce se tu říct nic víc, než že ve společnosti se vyskytují různí degenerovaní magoři, které je lepší se nepokoušet pochopit, a stačí snažit se je eliminovat, kam až zákon a vlastní síly dovolí. Zdánlivě slibné postavy se od čtvrté epizody začínají rozkližovat, jejich osobitá psychologie se hroutí do tuctových forem a nic znepokojivě nového už nepřinese. Slibný duševní vývoj Rusta končí v žumpě opileckých keců a sebelítostí z traumatu bolestí a drogama rozjebaného mozku, z původně sympaticky nesympatického a dobře zahraného děvkaře a rabijáta Martyho se nakonec dost nevěrohodně stane trapně napravený milující manžel, otec, pracant a citlivý přítel chmurnějšího, depresivního parťáka, až z toho člověka samým dojetím rozbolí ledviny, dospívající dcery a moderní samoživitelka se k němu vrátí s úsměvem na tváři, a na všechny ty logické trhliny v příběhu se nad sociálně šťastným koncem poklidně zapomene (doteď přemítám, jestli ta scéna z třetího dílu, v níž se po louce prochází bílý obr v plynové masce, pozorovaný Martym a Rustem z policejního auta z přilehlé dálnice, která totálně boří všechny naděje na souvislé logické poskládání linky příběhu, tam zůstala omylem, jako důkaz fatální nedbalosti o konzistenci, a nebo jako diverzifikantní akce zklamaného a zdravě nasraného střihače. Nebudu ani vybírat, jestli nad tímhle počinem zaplakat nebo se pousmát, adekvátní je obojí, a briskně přesunu pozornost k něčemu novému, jinak nic. (15.3.2014) (03.03.2019)

Cary a Matthew potěšili, šišlající Woody víceméně štval, Alexandřiny přednosti nadchly, kamera a exteriéry okouzlily, (ne)dořešenost případu zklamala a tragická (nemocniční) poslední desetiminutovka vyloženě nasrala. Na čtyřku to ale je. Každopádně seriálový hype jak prase, zase tak super to opravdu není. (19.12.2015)