Dítě číslo 44

Mně přišla z dějového hlediska nezvládnutá už předloha, takže samozřejmě je film ještě větší blbost. Pátrání po hromadném vrahovi je tu vyloženě na vedlejší koleji a zbyla jen vybíjená mezi soudruhy u moci. Na začátku je vražda oficiálně označena za nehodu, protože „v Rusku vraždy nejsou“. A v závěru se hlavní hrdina ohání 43 vraždami, ze kterých bylo usvědčeno 43 vrahů. Takže zjevně blbost na n-tou, u které nemysleli ani tvůrci. To pak nezachrání ani Tom Hardy. (01.02.2021)

Podle tak pitomé knihy, jakou dítě č. 44 je, se dobrý film ani udělat nedal. Co ještě v knize u motivace postav dává smysl, tedy, je to za vlasy přitažené a peklo na zemi, ale řekněme, že tomu může vstřícně naladěný čtenář, kterým jsem nebyla, s trochou alkoholu v krvi věřit, se změnami ve scénáři stalo už totálně na hlavu postaveným. Sice to tak víc jde k tomu zbytku, už to je vzhůru nohama komplet, ale tím se z toho, navzdory logice, kompaktní celek nestane. Relativně vysoko hodnotím kvůli Garymu Oldmanovi, krásným záběrům na projíždějící vlak a škodolibému potěšení, které mi působil pohled na Toma Hardyho válejícího se v blátě. Mám obavu, že se zas zvedl a potácel se směrem k dalšímu filmu. Pro ty, jimž konec připadal přeslazený. Tohle si kupodivu scenárista nevymyslel. Je to začátek navazujícího románu stejného autora. Kam se děj odebíral dál netuším, do druhého dílu jsem odvahu neměla. (25.07.2015)

Velka škoda, pretože filmov s Ruskehé Stalinovského obdobia moc nieje. A navyše tento mal fajn dobovú atmosféru, fajn ruský casting (Britský Hardy a Oldman, Švédske duo Kinnaman, Rapace, či Fransúzsky Cassel). Námet vyzeral zaujímavo, ale Espinosa by mal dostať jednu do nosa za to ako nezáživne, priam až rutinérsky to natočil. 65% - 3* (10.10.2015)

Co to bylo? Kvůli tomuhle byl v Praze humbuk jako v poledne okolo Svatého Václava, kvůli tomuhle chtěl Ridley přecákat fasádu Národního muzea, kvůli tomuhle se na den zavřelo metro a kvůli tomuhle já šel do kina? Tak to teda pěkně děkuju, ale na něco co je ploché jako vietnamský hrudník já se můžu jít kouknout do podloubí na tržnici. Zabere mi to pět minut a nepřijdu o dvě a čtvrt hodiny života, z nichž každá minuta je stejně tak záživná, jako další taková pohádka o válce, ve které se válčí především s tím, jak udělat dobrý film. (18.06.2015)

Tak předně - knížku neznám a po tom, co jsem teď viděl, ani nechci. Skutečný příběh Čikatila znám odjinud, ve zfilmovaně formě především tady, takže mně ve vztahu k této tématice vůbec nevadí Smithův fantasmagor. Tímto vyjádřuji pochopení těch, jež se nasrali, protože se o Čikatilovi dozvěděli strasně málo, a to málo ještě byla fikce. No, proč teda dávám čtyřku, slysím jak se ptáte? Protože se Espinosovi podařil natočit snímek, který by mohl být reklamou na svinstva stalinismu. Já se tady nebudu zamýšlet a dohadovat s pseudokomoušema, jestli to tak bylo, nebo nebylo, některé sekvence filmu mně samotnému přišly účelové a předimenozované, ale podstatné je to, že se mně nejednou škaredě sevřel žaludek ze svinstev a pocitu bezmoci, přičemž to rozhodně nebylo z ubezdušených hošanů. Nedivím se, že to v Rusku zakázali, ono to asi jen podtrhuje moje předchozí věty. Hodnotím kladně za Hardyho, vykreslení doby, a pár syrových scén. Příběh se nedá brát vážně, ale tady mně to bylo jedno. 75% (26.07.2015)