Neporazitelní

Navzdory marketingu se příliš nejedná o klasický akčně pojatý sportovní snímek, i když samotná premisa vychází z toho nejznámějšího žánrového schématu o outsiderovi, jenž po náročném tréninku (ve kterém nechybí ani běh v dešti do schodů) přebírá zasloužený pohár. Ta je však v Neporazitelných rozmělněna mezi ohromnými nánosy nezajímavého dramatu, jemuž vévodí bláznivá spolubydlící a její „roztomile“ přidrzlá dcera. (03.05.2015)

,,CO MŮŽU ZTRATIT? JESTLI VYHRAJU NEBO PROHRAJU, STEJNĚ TO MINULOST NEVRÁTÍ.…“ /// Víc než film o zápasech MMA je to drama, na jehož pozadí bude, pak je a pak zase bude turnaj. Ten dlouhej úvod je hodně asijskej, ale postupně se ,,do toho“ dostávám a beru i ten humor. Taky začínám mít dojem, že v tom dramatu vo něco jde. Dvě dramatický linky a v obou má svý místo Hubeňour Fai. Nejdřív přichází na řadu zápas v tý první lince: škoda, necejtím v něm žádný emoce. S Warriorem nesrovnatelný. Ale jak říkám, o zápas tady jde až v druhý řadě, takže když Fai rozjíždí trénink za pomstou svýho žáka (neberte to doslovně, spíš teda bych tam viděl jiný, dramatický pohnutky…), hraje k tomu The Sound of Silence, Fai připomíná Rockyho a já čekám, že teprv teď začne mít ten zápas správnou příchuť. Nechám vás těšit, ale dovoluju si i lehce napovědět – pro tenhle film není MMA to nejdůležitější. Jen mu má pomoct. Mám to mezi 3*- 4*, ale z lidskýho hlediska by ty 3* byly málo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že blokovat kop břichem je kravina. 2.) Baví mě, když 50tiletej kokot natrhne prdel mlaďasům (uklidni se, tak jsem to nemyslel…). 3.) Thx za titule ,,LAnGi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ne (10.01.2014)

Když skousnete ten delší úvod, a trochu chaosu v postavách, tak zjistíte, že vás to snad fakt baví (mě teda jo) a dokonce ústřední dvojce fandíte, teda dvojce, ono tam je hlavních hrdinů trochu vícero a každý má své duchy se kterými se musí vyrovnávat a překonávat je...místy docela nečekaná rozuzlení vedou až k víceméně povedeným a dobře nasnímaným bitkám v klecích, ale přeci jen si říkám, že Karlos Vemola by z těch rejžožroutů v kleci udělal pyré, ale kdoví..kdoví..:) (07.03.2014)

Jakmile je jednou Ťaman v kleci, nevyšroubuje jej odtamtud ani Yan Tlesk-Acch! Třicetikiloví zabijáci v této fantasy ukazují, že jsou schopni v pohodě vyhrát i mezinárodně obsazený turnaj v Mixéru Mentálních Analfabetů, v němž by jim kterékoliv z těch devadesátikilových pokérovaných indoevropských hovad, ze kterých vyzařuje nespoutaná inteligence skoro stejně jako z dobrotivě moudrého obličeje hokejisty Ovečkina, orvalo na zemi všechny bambusové výhonky dříve, než by vůbec stačili zjistit, že nemají čím zaklepat o tatami. Ale to není zdaleka vše. Těch zápasů ligy Mimořádně Mozkově Atrofovaných je ve filmu poskrovnu, zbytek přemrštěné stopáže je kantonská snaha o šikmookého Rock-y-ho V. na pomerančích a se smaženými nudlemi, při kterém místo Tygřích očí vyhrává nějakou čínskou barovou zpěvačkou monstrózně zpotvořený Zvuk ticha, za který určitě nezaplatili tantiemy. Vše zalité tunou toxického patosu ze Žluté řeky, a tak si nakonec náš vychrtlý obstarožní rýžožrout vyboxuje nejen prestiž ve stádě makaků, ale také opatrovnictví nad šikmookou nesympatickou žačkou s prořízlou držkou, jejíž matce z toho fracka hráblo. No, nejedna čínská hospodyňka se u toho dozajista píchne dojetím do prstu při vyšívání pruhů na originál exportní teplákovce Adddidddas. ** (04.06.2014)

Je potěšující, že se klasické schéma filmů o kontaktních sportech dnes již přežilo a ty desetiletí neměnné neduhy jsou minulostí. To co je naopak v žánru v kurzu, je silné lidské drama o nečernobílých postavách, kde je sportovní složka (zdánlivě) podružná a plní spíše roli třešinky na dortu. Musí sblížit s postavami, aniž by se to uchýlilo k trapárnám se záporáky a podobné zhůvěřilosti. Musí budit dojem, že tvůrci nepodvádějí milosrdným střihem a že si to tedy herci na place (žíněnce) tvrdě vypotili. A zároveň si musí zvládnout poradit se situacemi, jak se vyhnout, na hlavu obrátit či alespoň se ctí vybruslit z případných nevyhnutelných žánrových klišé. A málokterý snímek to doposavad zvládl lépe než právě Lamův majstrštyk, který působí dojmem asijského sociálnějšího a naturalističtějšího "remaku" Warriora. Výtky se samozřejmě najdou. Je to místy značně patetické, ale to k tomu tak nějak patří. Zásadnímu zvratu se jde po celou stopáž tak okatě naproti, že vlastně vůbec nepřekvapí. Hongkongská akustická verze Sound of Silence je vynikající, ale ta později ženštinou odzpívaná oproti originálu bez síly a především dost ničící scénu, kterou podbarvuje. No a vůbec nejhorší je dovyprávění příběhu formou fotek během závěrečných titulků. Jak je to milé, tak to poněkud nesportovně podkopává to, o co se (úspěšně nutno podotknout) film předchozí dvě hodiny snažil. (15.12.2013)