Everest

Krucinál, to byl nápor. Everest je překvapivě diváckým dramatem, které úspěšně kašle na hollywoodské pozlátko a servíruje uvěřitelné osudy v sakra depresivním balení. V základu je tu samozřejmě nádherné pokoukání, Kormákur se totiž s Everestem vyloženě mazlí a povedlo se mu skvěle dopilovat triky. Zároveň ale netočí jen bezobsažnou vizuální žranici, nýbrž hutné chlapácké dobrodružství, které do vás pere jednu emoci za druhou. Chvíli se s hrdiny radujete, chvíli strachujete, chvíli máte na krajíčku, protože otevřela stavidla samotná Keira... prostě je to dost vtahující zážitek, kterému lze vytknout jen příliš ubrečené finále a občas zbytečné postavy a dějové linky. To všechno jde ale ihned odůvodnit tím, že se to takhle prostě stalo. Takže pro jednou odložte scenáristická pravítka a nechte se pohltit obrovskými sny a ještě větším mrazem. Vážně to stojí za to. (18.09.2015)

Trestuhodně promrhaný potenciál. Nemastné i neslané dobrodružné drama jak příběhově, kdy sledujeme takřka 90 minut příliš mnoho postav, abychom je nakonec během očekávané "všechno se pos*alo" sekvence ve tmě a pod záplavou identických kníračů ani nerozpoznali, tak i herecky, jelikož jediní Jason Clarke a Josh Brolin disponují v očích scénáristů takovou důležitostí, aby si zasloužili více prostoru nejen v dialogovém úvodu, ale i později v nelichotivé pozici ležmo čelem do sněhu. Vizuál je pravda velice působivý a přesvědčivý a scény, kde se hlavní úlohy ujímá běsnící počasí, představují takřka bolestivý fyzický zážitek, ale bohužel zabírají příliš málo stopáže a filmu zoufale schází nějaký výrazný dramatický oblouk nebo alespoň jakýkoli vzrušující okamžik nad rámec povrchně recitovaného velkoformátového spektáklu. Plusem zůstává, že Kormákur točí vrcholné scény syrově, bez emocionálních výlevů a bez amerických hrdinských vložek, ale tentokráte to bohužel nestačí... 65% (17.11.2015)

Není to filmový počin, který by se zařadil mezi mé nejoblíbenější kousky, ale rozhodně se jedná o kvalitní film, který jsem si nadmíru užil. Jsem fanda do hor a do lezení na ně, takže už jen v tomto ohledu bylo pro mě dobrodružství na nejvyšší hoře světa značně chytlavé. A vůbec celá, jakkoli zjednodušená, ukázka toho, jak to při takovém výstupu funguje a jak to v těchto místech vypadá, byla pro mě velkým zážitkem. Úvodní půlhodinka a seznámení s postavami mohlo být možná trochu lepší, pak v tom byl skutečně trochu zmatek, ale příběhově je film velmi silný, některé scény jsou přímo prvotřídní a celkově mě to dokázalo chytit a bavil jsem se až do úplného konce. 85% (29.10.2015)

Reinhold Messner kdysi řekl, že hory nejsou nic zlého ani dobrého, nejsou nepřítel ani přítel; prostě jsou zde. A přestože mohou v horách být bouře i laviny, nikdy nejsou zlomyslné. V tomto duchu pojal Kormákur i svou decentní rekonstrukci jedné z největších tragédií na střeše světa. Přesná hudba, dokonalé zakomponování triků do záběrů, nestrojený lidský rozměr. Žádné efektní nesmysly vertikálních limitů, jen souboj člověka s horou, která nemůže nikdy prohrát. Ona je tou hlavní hrdinkou a nepatrné existence toužící ji zdolat jsou za horolezeckými brýlemi a kyslíkovými maskami jen zaměnitelné položky, které ve své touze dostat se nahoru marně bojují s vědomím, že žádná hora za lidský život nestojí. Chápu je. Je to droga, jejíž účinky přebijí znalost faktu, že každá závislost sebou přináší nebezpečí.. Předpokládám, že cliffhanger Gabe Walker by někde v místě Hillaryho výšvihu připustil, že se drobátko ochladilo a na tričko s krátkým rukávem by si oblékl lehkou šusťákovou bundu z Walmartu.. (26.07.2017)

Everest přináší dobrodužnou výpravu podle skutečné události, natočenou islandským režisérem v nablýskaném, vizuálně úchvatném Hollywoodském kabátku s hvězdným obsazením. Už dopředu od toho člověk tak nějak čeká, že by to mohl být parádní příběh, nabitý emocemi a silnými situacemi. Ale na mě to však jaksi nefungovalo. Ten Hollywoodský kabátek má totiž bohužel několik děr, kterými se ven sypou tradiční klišé a patos, který se srdceryvně snaží hrát na city. Těch děr je sice pár, ale vykonaly své a já se tak při závěrečných titulcích cítila emocionálně zcela nepoznamenaná. Během sledování se na mě nějak nedokázala správně přenést ta beznaděj a ten zoufalý boj o život, jak by správně v tomto "survival story" asi měla. Jake Gyllenhaal už zase lozí po horách, které ani náhodou nejsou "Zkrocené" a už zase mrzne tak, jako tehdy, kdy ho čekal Den poté. Sam Worthington, který mě o svých hereckých schopnostech zatím příliš nepřesvědčil, se mi zde líbil, stejně jako Ingvar Eggert Sigurðsson, jehož jsem už v několika islandských filmech viděla a do role výborně zapadl. Jeho obličej má správně ostře řezané rysy a do drsných podmínek se skvěle hodí:) A John Hawkes mi přijde herecky nedoceněný, zde mi ho bylo docela líto. Ostatní postavy mě nijak zvlášť nezaujaly. Britský Pád do ticha na mě způsobil úplně nejvíc, ze všech horolezeckých snímků, jaké jsem zatím zhlédla. Nejlépe to ve svém komentáři shrnul -bad-mad-wolf-. (16.01.2016)