Příliš vzdálený most

I přes lehce přepálenou stopáž je to vynikající válečný film, který (aspoň mě) nenudil ani v první půlhodině, kdy se "nic nedělo". Divím se, že se Attenboroughovi podařilo dát tak skvěle dohromady kupu slavných herců. Nejlepší výkon podle mě podali Caan, Caine a Hackman. Ten jako by se Polákem narodil:) (01.01.2008)

Zbytečně dlouhý film o tom, jak si velitelé potřebovali dokázat svoji mužnost a statečnost (nejlépe z míst poněkud vzdálenějších bojišti), na což obětovali spousty životů vojáků na obou stranách. Snímek je fantasticky obsazen, dokonce se vyhnul i sentimentu, který běžně z amerických válečných filmů cáká, ale určitě ho nebudu potřebovat vidět znovu, není totiž proč. Již chvíli po zhlédnutí bych dost složitě dávala dohromady děj a rozhodně si nevybavím žádný zajímavý moment, zřejmě to bude jeho absencí. (13.05.2012)

Proč vlastně natáčet válečné filmy o porážce? Příliš Vzdálený Most nebyl natočen kvůli vítězství, ale kvůli lidem, kteří vyvinuli značné úsilí k dosažení svého cíle, v tomto případě o dobytí hodně vzdáleného mostu. Ve filmech Johna Waynea někdo dobrý umře a hlavní hrdina jde pomstít jeho smrt. Ve filmech Johna Ramba jsou nepřátelé pokoseni někdy až komickou rychlostí. Ale Příliš Vzdálený Most není takovým lehkým snímkem. Je to nádherný příběh o pravděpodobně nejneúspěšnější armádní operaci v dějinách. Tato operace byla největším vzdušným útokem na světě podporovaným obrněnou kavalerií, kterou překonala až Pouštní Bouře. Mohla ukončit válku o mnoho měsíců dříve a zachránit tisíce životů. Britský odpor proti posledním německým jednotkám je srdcervoucí, zvláště u scén zoufalého útoku na most, nebo zabití mnoha Poláků při nepodařeném nočním přesunu. Nevím jak se to tvůrcům podařilo, ale Němci tu nevypadají vůbec jako darebáci. A je cítit smutek ze situace, kdy britský důstojník střílí mladé Němce, schovává se v úkrytu kde je zanedlouho objeven a následně zajat v Holandském domě. A najednou přijede německý důstojník a britskému podává čokoládu se slovy "Je vynikající. Anglická. Vaše letadla nám je shazují." Jak deprimující. atím nejlepší válečný film, jaký jsem měl možnost vidět. A zároveň nejsmutnější. (29.09.2005)

„Pánové, tenhle příběh budete jednou vyprávět svým vnoučatům. A pěkně je tím znudíte...“ ;o) Tak obávám se, že mnozí vnuci všech účinkujících se znudí i u tohoto filmu, protože na výpravný válečný film tu bude pro někoho až příliš málo akčních scén, střílení a ještě méně krve. Přiznám se, že mě kdysi u první projekce pro změnu překáželo spíše pár dlouhých pasáží pouze ve znamení střel a výbuchů... Celkově bych ale možná měl pár výhrad, které tu již přede mnou uvedli mnozí. Ano, film je to dlouhý a taky o dost silnější v jednotlivých epizodách než v celku, který ve svém širokém spektrálním záběru působí roztříštěně. Ano, taky patřím k těm, kteří se v obsazení nabitém světovou hereckou elitou těšili na svého oblíbence a nakonec zůstali zklamáni, že onoho oblíbence si mohli užít jen ve velmi malém rozsahu. Na druhé straně čím víckrát Vzdálený most vidím, tím víc si říkám, že právě rozsáhlá délka v kombinaci se širokým záběrem ve víru vzájemně pestrých epizod, informační hutností i bohatě zvučným obsazením tvoří aspekt, který tento film ještě víc povyšuje na jedinečnou záležitost. To, že vždy jsem si pamatoval víc epizodek než celistvý průběh nesnadné akce (v tom jsem se dříve ztratil), mě nakonec taky přinutilo se k filmu několikrát vrátit a přehodnotit dřívější slabinu snad i v částečný klad. Stále mě v tom filmu osloví cosi jiného... poprvé mě zasáhl nejvíc drobný příběh nesmělého brýlatého kluka-špiona, jehož konec se dovídáme později a náhodou, později jsem byl opojen poetickým nasmímáním závěrečného stěhování doktora a jeho ženy s vozíkem. Dneska jsem si opětovně vychutnal třeba scénu s konfrontací doktora a ozbrojeného seržanta, která nekončí jen šťastnou záchranou pacienta, ale i vtipně absurdním zatčením.. Richardu Attenboroughovi se povedl koprodukční kousek ve znamení krásně čisté filmařiny, zbavený typického patosu amerických válečných filmů. Dokonce ani v ničem to nepřipomíná ty černobílé britské filmy o 2. světové válce, v nichž nejednou všechny vedlejší postavy splývaly v jeden celek. John Addison zase vytvořil mnohotvárný orchestrální podmaz s nezapomenutelnou titulní melodií, který se ve svých tónech krásně rozvíjí do zádumčivé symfonie i majestátního pochodu. 95% (23.10.2020)

Naprosto neuvěřitelně natočená vojenská operace Market Garden. Těžko někdo někdy ještě natočí podobný velkofilm jako Attenborough. I když je snímek už z roku 1977, tak rozhodně překonává akcí a pocitem autentičnosti všechny moderní válečné filmy. Často film ale působí jako dokument bez komentáře. Mrzelo mě, že Attenborough nevytěžil z toho co měl k dispozici trochu víc. I když se ve filmu objeví Connery, Redford, Hopkins nebo Caan, tak mají jen limitované minuty na scéně a tím je film takový hodně neosobní. Téměř zde chybí emoce nebo hlubší rozhovory a jak se kamera neustále přesouvá z jednoho bojiště do druhého, nedokáže pořádně přiblížit jednotlivé příběhy. Těžko říct jestli by film dosáhl pořádných obrátek, kdyby se zaměřoval pouze na jedno město, potažmo jeden most, ale i takhle je to pěkná podívaná na nepříliš povedenou operaci. (14.12.2016)