Vinyl

Sex, drogy a rock'n'roll. Tyto tři hlavní aspekty se nejvíce promítají do tohoto Martina Scorseseho seriálového nářezu, na kterém se mimo jiné podílel i třeba slavný Mick Jagger a na samotném seriálu to jde znát. V něm nám odhaluje zákulisí rozvíjejícího se hudebního byznysu 70. let, a to na příkladu American Century, nahrávací společnosti v New Yorku. Píše se rok 1973 a hlavní hrdina Richie Finestro nám začíná vyprávět, jak v 60. letech, založil nahrávací společnost, ze které se vyklubala prvotřídní obchodní značka, která se ovšem v tomto roce dostala do velkých potíží, a proto vedení učinilo rozhodnutí-prodat značku; dokud z ní mohou vytřískat, co nejvíce peněz, a to společnosti PolyGram v Německu. Jenže bláznivý šéf firmy Richie však po nezapomenutelné šílené noci, ve které prožil dosud nevídané, se rozhodne nepodepsat již připravenou smlouvu o koupi, čímž uvrhne celou společnost ještě do většího bahna, ve kterém se už delší dobu nachází. Hlavní zápletka je tedy jasně daná, vykopat tuto společnost znovu do nejvyšších pater. K tomuto činu jí má dopomoci nově objevená skupina Nasty Bitz, která se má stát novou tváří podniku. Celou dobu v seriálu sledujeme právě tuto fikční skupinu, avšak ve všech jednotlivých epizodách nalezneme vždy mnoho skutečných hudebních hvězd jako např. Led Zeppelin, Aerosmith, Alice Cooper, David Bowie či Elvis Presley. A to je jen krátký výčet umělců, kteří se v seriálu přímo objeví, zazní jejich songy či je o nich alespoň něco řečeno. Seriál skvěle šlape nejen po hudební složce, podmanivé atmosféře, ale i po herecké stránce. Excelují Bobby Cannavale, Ray Romano, Olivia Wilde tak i další. Neskutečně nadupaný seriál, který nepochopitelně nebyl prodloužen o další sérii. (29.04.2017)

Když jsem narazil na seriál ze světa rock'n'rollu o přestřeleným řediteli krachující nahrávací společnosti, který se snaží zachránit svou kariéru, zatím co se mu hroutí manželství, tak jsem byl přirozeně zaujat - kord když se na tvorbě podílel Scorsese a Jagger. Výsledek bohužel příliš nezarezonoval, protože to nemá dost dobrý scénář. Z toho pramení, že z celé řady postav si divák snad vyloženě neoblíbí žádnou, protože všichni jsou sobci, z čehož pramení většina konfliktů. Postavy nejsou dost zajímavé, protože jim chybí hloubka a nějaký výraznější příběhový oblouk. Bohužel nejsou ani dost zábavné, abych jimi byl baven. Není toho moc, ale občas něco vypadne z protagonisty ("Máš něco?" "Co? Hroutí se nám společnost a ty se chceš sjet?!" "Sjetej jsem byl furt a společnost se mi začala hroutit, až když jsem s tím přestal.") Převažují však momenty, kdy Ritchie něco posere, či se zachová jak sketa. I proto si myslím, že k němu divák bude obtížněji nacházet cestu. Původně jsem si to představoval takto: Zkoksovanej protagonista diváka provede tímhle šíleným světem, mnohdy se mu něco podaří, ač ani on sám neví, jak a na konci dojde svého cíle, ač za sebou nechá spoušť stejného rozměru. Později mě tato představa opustila a začal jsem o tom smýšlet takto: "Okolnosti budou na protagonistu vyvíjet stále větší tlak, když Ritchie setne jednu hlavu, tak narostou další dvě, čímž se bude budovat napětí a divák bude svědkem toho, jak nízko může člověk klesnout, než ho to úplně zlomí." Bohužel tvůrci scénáře nebyli schopni pracovat s gradací a výsledek je však mnohem rozplizlejší: Občas se něco podaří, ale většinou je všechno posraný a divák jen sleduje, jestli se z toho nakonec nějak vylížou. Štve mě, že to má 10 hodin, ale ve výsledku to o ničem pořádným není a hromada odkazů a soundtrack to nezachrání. Když není dobrej scénář, výsledek taky dobrej nebude. Všechno stojí na obsahu. Když ten dostatečně nefunguje, výsledek nemůže být dost uspokojivej. Kéž by to bylo přestřelenější, zábavnější, napínavější, zajímavější, bohatší co se týče příběhů postav i jejich osobnosti a celej příběh měl znamenitelší výraz, pevnější základy, jistější tah na branku a závěr, který bude trefou do černého. Obecně tu popisuji ideální podobu tohoto materiálu, jíž nebylo ani zdaleka dostáno. Tohle pouze ušlo a to je málo. (14.06.2021)

Platí pro prvních 7 dílů.....Je to zajímavé...byť jsem tuto dobu "téměř zažil" (jelikož jsem poslouchal hudbu 60.let a hltal všechny informace o zpěvácích,tudíž znám téměř všechny skladby,které v seriály doposud zazněly), přesto mne to nenadchlo tak,jak bych očekával. Přitom se tomu nedá nic vytknout ,dobové zpracování včetně hereckého podání nemá chybu. Jenže mi tam chybí ten správný feeling. I tak budu seriál dále sledovat,jelikož jeho přínos je nesporný. (07.03.2016)

Přesně takový seriál každý rocker potřebuje, tohle je naprostý nářez! Takhle má vypadat seriál/film o hudbě ze sedmdesátých let. Jenom píchání, drogy a rock ´n´ roll. Parádní na tom je, že to není úplně vymyšlený. V několika dílech se objeví i nějaká ta osobnost, třeba hned v tom prvním Led Zeppelin. Největší plus má určitě herectví. Hlavní postava může být pro někoho dost nesympatická, je to takový zfetovaný zmrd, ale na druhou stranu bez něj bych si to nemohl představit. A ty jeho panický záchvaty, šňůpání koksu, prostě super. Jeho žena to taky zachraňuje, Olivia Wilde je neuvěřitelná kočka. Objeví se i scénka se satanstvím, ta je úplně luxusní. Příběh je tady taky zajímavý, dokonce trochu o propletený. Ani by mi nevadilo, kdyby to bylo doslova jenom o hudbě. Jinak zatraceně velká škoda, že je to ukončený. Okamžitě bych chtěl vidět další sérii. (12.08.2019)

Výsledek je nakonec docela nevyvážený... Krimi zápletka rozhodně nic nového pod sluncem, mafiáni jen tak na okraj, takže nejzajímavější pro mě určitě byla vznikající newyorská punková scéna. Tam ale zas jako by si tvůrci nebyli jistí, jak moc se jí vlastně věnovat, takže radši přidali ještě i funk, disco a navrch Elvise, protože toho miluje každej. Dost nepřesvědčivá je Richieho víra ve spásu krachujícího labelu díky objevu punkové kapely Nasty Bits (fiktivní kapela inspirovaná především skupinou Dead Boys, jejíž píseň What Love Is přímo hrají; Dead Boys hrají "hlavní roli" taky ve filmu CBGB z roku 2013). Zcela chápu Richieho okouzlení newyorskou punkovou scénou, kterou tu představují především New York Dolls. Punk vnesl svým návratem ke kořenům rock'n'rollu svěží vítr do nudných vod rocku, v němž vládly kapely jako Led Zeppelin nebo Pink Floyd. Ale vzhledem k tomu, že Dolls (a totéž platí pro Ramones, Dead Boys, Heartbreakers a další) byli, kromě úzkého kruhu svých fanoušků, zcela neznámá a taky nevýdělečná kapela, a Nasty Bits jim tu zatím nesahají ani po kotníky, tak by upadající label spasili asi jen těžko. Stejně tak je matoucí naznačená zářná budoucnost teprve vznikajícího klubu CBGB, který se sice stal kolébkou celé jedné hudební epochy, ale rozhodně na tom nevydělal. A ještě bych vytkl velké množství vedlejších postav, které by si zasloužily víc propracovat. (08.01.2017)