Atentát v Ambassadoru

veľmi príjemný a pekný film, zručne napísaná a zrežírovaná mozaika ľudí, ktorí sa riadením možno náhody možno osudu ocitli v tom istom čase na tom istom mieste a stali sa svedkami historickej udalosti s dejepisnou zvláštnosťou - estevez však ukazuje obyčajných ľudí s ich problémami ako strach zo starnutia, nevera, rasizmus, nespokojnosť so zamestnaní a podobné veci a tieto udalosti sú rámcované atentátom na Bobbyho, ktorý je tu navyše predstavený ako naozaj sympatický a inteligetný politik . . . dramaturgicky pekne postavené, všetky kapitoly viacmenej uzavreté . . . kvalitná americká filmárčina, ktorej sa dá odpustiť nejaké to typicky americké . . . navyše na tú plejádu hviezd sa úžasne pozerá . . . (28.08.2007)

Už akoby náš distribučný názov preznamenával nevydarený film. Volá sa to Bobby, ale náš návštevník v kine pri okienku musel vysloviť názov Atentát v Ambassadore. Ale dobre, k filmu. Zostaviť takúto mozaiku ľudí v jednom hoteli pred istou udalosťou bol myslím dobrý nápad. Lenže Estevez je častokrát sentimentálny, patetický, nie všetky osudy sú zaujímavé a mal sa venovať iba tým, ktoré zohrávajú v závere istú prekvapivú úlohu. Tento moment sa mi páčil, dal filmu zmysel a previazanosť. Lenže potom sú tu okrem presladenosti Shia pod vplyvom LSD, Ashton ako ťažký hipík a Sharon s Demi v úlohách, ktoré sú pre film málo podstatné. Práve fakt, že vidieť Shiau pod vplyvom LSD v relatívne klubovom filme sa mi zdá dosť od veci, rozhodlo o konečnom hodnotení. Kombinácia hraných a archívnych záberov niekomu sadne, inému nie, podľa mňa sa sem najmä pri Kennedyho vystúpení v hoteli nehodila, systém záber- protizáber touto formou pôsobil amatérsky. (28.06.2015)

Obrovská plejáda hvězd, velký (sic americký) příběh o atentátu na RFK.. ale především ty malé, epizodní příběhy byly tím, co mě na filmu nejvíc překvapilo a dostalo. Pokud vás nezajímá politická tématika, dejte tomuto filmu přesto šanci.. krom "srdceryvného" projevu na konci filmu se o politiku prakticky nejedná. Jestliže to uděláte, dostane se vám zajímavých lidských příběhů. (26.04.2011)

Nevím, nevím. Další z filmů se silným tématem a opět spíše lehčí zklamání. Spousta známých a výborných herců v hotelu Amabassador, který 4. červen 1968 " proslavil " asi už na vždy. Co mi asi vadilo nejvíc, bylo přehnané moralizování a také lehčí dávka patosu a hlavně střídání hraných a dokumentárních scén. Trošku podobný film JFK, ten bych rozhodně ocenil mnohem více. (24.01.2015)

Bobby je film plny hviezd prveho rangu, a ono to posobi vysledne velmi dobrym dojmom.. dokonca sa mi pacil tah dlheho spoznavania roznych postav, ktore su nam predostierane z roznych uhlov az v poslednych 15 minutach dostaneme ku vsetkemu jasnu odpoved..sok pri ktorom isla rasova nenavist, rozdiely v penaznom majetku a podobne nezmyselnosti, stranou. estevez to sikovne zvladol, to sa musi nechat. (30.05.2007)

A: Hopkins dobrý, D,. Moore špatná. (25.09.2010)

Estevezův politický komentář událostí roku 1968 (a 2006) má neoddiskutovatelně vytříbené herecké obsazení. Navíc má každá z hvězd aspoň chvilku, aby se mohla předvést. Jenže těch postav je příliš, takže na většinu z nich máme jen málo času. Hyperkorektní autor dokonce neobsadil nikoho do role Roberta F. Kennedyho, který tu je vyzobaný z archivních záběrů. Československá novinářka nemá v příběhu prakticky žádný význam, takže tam pouze ruší. Navíc ji hraje jakási Ruska, což v politickém filmu jasně beru jako urážku. Mexičany a černochy v Americe urážet nesmějí, ale na nějaké zemičce na západ od Ruska jim nesejde. (13.07.2015)

Režisér Estevez rozehrál velikou šachovou partii se spoustou figurek, a každé se snažil dostat až na kůži. Budiž. V tom případě bych ale nedával tolik prostoru "Bobbyho věcem". Anebo se pustil blíž do senátorova života a neukazoval až zase tolik postav. Takhle, jak to nakonec "uplácali", je to příliš rozmělněné, natahované a v závěru povrchní. Odbýt postřelení podstatné části našich "nových známých" stručnou větičkou, že všichni přežili, to je, nezlobte se na mě - slabota. Líbily se mi autentické záběry, povedeně pospojované s těmi filmovými. Celkově - viděl jsem už horších 120 minut. (29.06.2008)

Tolik známých xichtů, to muselo stát prachů a nakonec se nekoná nic světobornýho.. Jasný, každá postava řeší svoje hovna dokavad se nestane to na co celej ten film čekáš a všichni si uvědomí jak je žít duležítější? Na obsazení skutečneho Kennedyho asi nezbyli prachy.. ne dělám si prdel samozřejmě. Je to dobrý, scénář fajn, ale fakt jsem čekal kdy to vypukne.. nakonec to uplně na konci teda vypuklo a necítil jsem žádnou lítost či smutek vůči těm lidem. Asi jsem moc misantropní. Chtělo to spíš film o tom prezidentovi přímo asi. (13.03.2019)

Emilio Estevez se po dlouhé době vrací před i za kameru v tomto na jeho poměry velmi ambiciózním projektu. I když by se mohlo podle názvu zdát, že hlavní téma je atentát na Roberta F. Kennedyho jedná se spíše o drama lidí, kteří byli u toho. Režisér odehrává několik příběhů a po pravdě mi přišlo, že jich je zbytečně moc. Možná kdyby se zaměřil na události, které k atentátu vedly byl by snímek o něco zajímavější. Takhle je celá událost jen kulisou než hlavním příběhem. Estevez se do filmu snažil nacpat co se dalo, avšak pokusy o vytvoření atmosféry konce 60. let vyznívají trochu naprázdno a film se tváří spíše televizním dojmem než "výpravným" dramatem. Co se však musí režisérovi nechat je hutné obsazení ať už hlavních nebo i těch nejmenších rolí. Nejen, že získal takovou legendu jako Anthony Hopkins ale i zbylé osazenstvo se skládá s herců jako Laurence Fishburne, Sharon Stone nebo William H. Macy, vycházejících hvězd Shia LaBeouf, Elijah Wood a dokonce oprášil i Christiana Slatera nebo Demi Moore. Pokud by snímek neobývala taková jména šel by rovnou do videopůjčoven a moc lidí by ho neznalo ale známí herci také nejsou vše Emilio. (29.04.2009)

Síla i smůla tkví v půvabné nenápadnosti, s níž líčí průsečíky lidských osudů jednoho dne v jednom hotelu, vcelku obyčejného až do chvíle, kdy tu padnou osudné výstřely. Poctivý a podmanivý film z jiných časů zdobí "jen" úžasná souhra prvoligových hvězd a nápad vyprávět o "Bobbym" prostřednictvím jiných, od personálu přes volební štáb po náhodné hosty. Sám Kennedy se objevuje pouze v archivních záběrech či jako silueta snímaná zezadu; žádná "náhradní" herecká tvář neruší pocit autenticity, násobený retrostylem 60. let včetně hudby v čele se Simonem a Garfunkelem. (14.06.2020)

Nevídáno, že někde mohou milovat politika... nebo to u nás ještě neumí s vymýváním mozků. A taky kdoví, jak dlouhého by ona adorace měla trvání, neboť sliby se slibují, blázni se radují, to se ale vzhledem k okolnostem už nedozvíme. Tak či tak, ke spokojenosti by mně stačil i Bobby bez Bobbyho, jen s cvrkotem personálu a všehochutí zajímavých hostů hotelu Ambassador, prodchnutý bouřlivou atmosférou doby, v kombinaci s malými osobními dramaty a všudypřítomným rozebíráním rasismu. To neznamená, že by mně senátor nějak zacláněl, zvlášť za výhradního použití archivních záběrů v kontextu s jeho živými, nepřevyprávěnými projevy. Musím přiznat okouzlení stylem šedesátek, na kterém se vskutku nešetřilo i nadšení z ženských postav, především v podání Sharon Stone, ale i Demi Moore, z mužů rozhodně neurazil Freddy Rodriguez a příjemně překvapil Christian Slater, jen sám Emilio, jako by tam nepatřil... (04.06.2014)

Estevezova režie kupodivu není špatná. Zajímavě pracuje s herci, sem tam se mu povede natočit slušně vypjatou scénu. K tomu mu dopomáhá i velmi dobrá kamera Michaela Barretta, která jako by v některých scénách (např.rozhovor Sharon a Demi před zrcadlem) upadala (doslova!) do podobné deprese jako hrdinové. Estevez ale zklamává coby scénárista. Příběhy postav jsou přeci jen moc schematické, točí se kolem rasových problémů, LSD, války ve Vietnamu… Asi nejnezvyklejší je způsob jakým Estevez zachází se svými hlavními ženskými hvězdami, Sharon Stoneovou, Demi Mooreovou a Helen Huntovou. Všechny tu mají společné jedno – jsou neskrývaně zestárlé, unavené životem. Jsou ošklivé. Jejich tváře jsou rozryty vráskami, zakryty tunami make-upu nebo naopak jeho absence odkrývá četná nehvězdná místa. A není to jen věc make-upu, ony záměrně zdůrazňují všechny své nedostatky. Jako by se rozhodly využít své každodenní poznatky, ke kterým se zděšením přicházejí ráno před zrcadlem. Tahle stránka filmu se mi moc líbila, protože Estevez ukazuje únavu celé Ameriky na fyzickém rozkladu několika konkrétních jedinců, a ne pouze na jejich nefunkčních vztazích. Současná Amerika postrádá vůdce hlásajícího humanističtější myšlenky. USA by si nejprve mělo vyřešit vlastní problémy (mj.rasové), než bude zasahovat do politiky jiných států, a pokud se pro to rozhodne, tak jinak než válečnou cestou. I Estevez coby režisér často abdikuje na plynulý děj, a neváhá do příběhu vsazovat Kennedyho projevy z šedesátých let, které jsou natolik universální, že platí i v dnešní době. To je někdy na úkor tempa, ale dodává to filmu na mnohem větší naléhavosti. Je to také jeden z důvodů, proč na mě Bobby působil spíš jako vysoce nadprůměrný televizní film, než film určený přímo do kin. Bobby se nesnaží být „filmový“, vyprávět divákovi zajímavý příběh, ale přetlumočit mu 40 let staré myšlenky, které jsou stále platné, a v současnosti citelně chybí. (17.02.2007)

Estevez vládne citlivou režií a divákovi předkládá propletenec osudů reflektující dobu a myšlenky RFK. Zdánlivě bezvýznamné prožitky všech postav tvoří výstavbu pro očekávané finále a právě cesta k němu pro mě byla asi tím nejsilnějším prvkem celého snímku. Dokládá to i moment, kdy se RFK postavil na pódium (skvěle kombinované dobové záběry s těmi hranými) a mně se sevřelo úzkostí celé tělo. Výborný film. 8,5/10 (06.02.2017)

Čekal jsem jen další z plejády životopisných filmů, namísto toho jsem dostal nádherně zpracované příběhy a osudy několika lidí během jednoho jediného dne. Kutcher coby hippie dealer je fakt skvělej, stejně tak sfetlí študentíci pracující ve volebním štábu Bobbyho. Skvělé herecké výkony z nichž mě nevím proč nejvíce zasáhly a zaujaly ženské role - Demi Moore dokázala, že ještě vůbec nepatří do starého železa (jak výkonem tak vzhledem), Sharon Stone jsem poznal až po hodině filmu a bylo to opravdu příjemné překvapení, Heather Graham sice scénář nic moc neumožnil, ale už jen její přítomnost je příjemné a radostné setkání a Lindsay Lohan překvapivě exceluje v roli (opět) teenagerky, tentokrát ale dost rozumné, vnímavé a logicky uvažující. Závěrečný monolog ponechám radši bez komentáře, neboť se stále a pořád ukazuje, že to ještě pořád pro valnou většinu lidí jsou jen prázdná slova bez významu.... naneštěstí. (19.01.2009)

Film se snaží hodně ale umě se nezadařilo. Hodně věci špatně bez špetky pořádného napětí nebo solidní podívané škoda tak zas příště. Konec ale uměl zapůsobit. (10.11.2018)

Silně pochybuji, že budeme mít ještě někdy v budoucnu možnost vidět takovou koncentraci velkých jmen všech generací v jednom snímku. Ale hvězdy samy by nic nezvládly bez dobrého scénáře a dobré režie a toho se jim tady dostalo vrchovatě. Estevez sestavil parádní mozaiku několika drobných příběhů, které se slejou dohromady ve chvíli vystopupení Roberta Kennedyho a jeho následné vraždy. Vše je doplněno Kennedyho projevy, autentickými záběry a vhodně vybranou dobovou hudbou. A pochopitelně nešlo přehlédnou Lenku Janáčkovou z Rudého práva.:D I za ní musím dát plný počet. (12.01.2009)

Budeme dávat hvězdičky filmu nebo Kennedymu? Možná mi utekla nějaká zásadní myšlenka, ale toho pocitu, že jsem právě viděl docela nezajímavou a prudnou slátaninu, se prostě nezbavím. (27.01.2008)

70%. Tak trochu jinak pojatá historie, která spíše než o atentátu na Roberta Kennedyho a o něm jako politikovi mluví o jednom "běžném" dni v jednom "průměrném" hotelu, s neuvěřitelným složením dlouhé řady známých hereckých tváří. Sice originálně pojatý, avšak občas ne příliš přehledný děj, u kterého si při určitých scénách říkáte, že jsou tam vlastně zbytečně, ale nějakou aspoň estetickou úlohu tam hrají, takže vás vyloženě nenudí, ale chvílemi uvažujete, proč se na to vlastně máte koukat. První polovina byla nevyzpytatelná, druhá polovina už byla přehlednější, smysluplnější a srozumitelnější a především někam vedla - k režijně brilantně zvládnutému závěru s proslovem Roberta Kennedyho na pozadí. Slabší 4*. (20.10.2013)

Pohříchu nezáživný souběh několika vyumělkovaných mikropříběhů, na kterých Estevez demonstruje bolístky tehdejší (a do jisté míry i té současné) Ameriky. Robert F. Kennedy ztělesňoval příslib toužebně očekávané "změny", k realizaci svých bezesporu ušlechtilých idejí však (narozdíl od Baracka Obamy) nedostal vinou atentátníka šanci. Navždy tak zůstal "jen" citlivým sympaťákem, jehož trefná hesla z předvolební kampaně by zasloužila tesat do kamene. A nic na tom nezmění ani tenhle hvězdami nabitý filmový pomníček, na kterém jsou zdaleka nejzajímavější původní dobové záběry. Vše ostatní není víc než nesourodá směska strojených střípků "skutečného" života a neživotných postav čekajících na onen osudový výstřel, který zafunguje coby zdrcující společný jmenovatel a obdaří to strojené divadýlko působivým závěrem. Na druhou stranu lze film vnímat, když už ne jako přesvědčivé historické drama, alespoň jako alternativní způsob výuky jedné z kapitol novodobých dějin Spojených států. Hmm. (07.09.2015)