poster

Dej mi své jméno

  • USA

    Call Me by Your Name

  • Itálie

    Chiamami con il tuo nome

  • Francie

    Call Me By Your Name

  • Brazílie

    Me Chame Pelo Seu Nome

  • Slovensko

    Daj mi tvoje meno

  • Velká Británie

    Call Me by Your Name

  • Nový Zéland

    Call Me by Your Name

  • Kanada

    Call Me by Your Name

  • Austrálie

    Call Me by Your Name

Drama / Romantický

USA / Itálie / Francie / Brazílie, 2017, 132 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mat.ilda
    odpad!

    Zcela nekorektně - mě taky nikdo nešetří - kdybych nebyla znechucena už předem v ustavičném očekávání událostí, kvůli kterým došlo k natočení snímku hlavně a především, mohla jsem si po některých stránkách a klidně i bez pointy docela filmově užívat, nu, nebylo mi dopřáno... Pouze další gay agitka v řadě, která díky vyčerpaným invencím v žánru musí krom pohledných klíčových hráčů (dle vytříbenosti diváka, že ano, u mě mladý vyhryz ani neforemný kolohnát nezabodovali, ale budiž) nabídnout lákavé exteriéry, bohémskou atmosféru a prozářenost vehementně protlačovanou aureolou tzv. "užívání si"... Pro silné žaludky pokrokového "queer" diváka jsou však již přichystány nadstandardní bonusy nechutných podrobností v prodlužovaných scénách bez zatmívaček, o kterých si příznivci náklonnosti k opačnému pohlaví mohou nechat tak akorát zdát... Ovšem přispěvatelům zde se v rámci tolerance nic neekluje, nikdo nepodotkne, že za nástup demoralizace nesou po společnosti odpovědnost rodiče, ti dva úpadkoví, kouřící sádroví ježci, kteří mimo jiné i přijímáním zvrácených individuí pod svou střechu zaseli do podvědomí syna myšlenky, jimž příhodné podmínky daly (ne)přirozeně vzklíčit... Místo podivu nad současným stavem věcí se dočítám o tělesných a duševních krásách, osvobozených od předsudků a hledání identity... inu, každému co jeho jest, ale já se možná nechci dožít recenzí rozplývajících se nad pedofilním vztahem, nazvaným úžasnou romancí... Nemyslitelné? Asi jako dnešní příběh v době, ve které se měl odehrávat. Dejme tomu jen trochu času a masáže a coming out bude! Což mi ještě připomnělo nebohé zprzněné ovoce, které si odbylo premiéru nové úchylky, protože zvrácenostem se přece meze nekladou. Přesto, nebo právě proto, že se jedná o zástupce rostlinné říše, postrádám protestní reakce Zelených, Greenpeace nebo aspoň Broskve v tísni!(9.1.2018)

  • dr.horrible
    *****

    Záverečné, dokola sa v komentároch opakujúce dve scény, sú síce výborné, za vrchol filmu však považujem rozhovor na námestí a ďalší na verande, predchádzajúci krvácaniu z nosu. A najviac preto, že ich kvality nedokážem dostatočne obsiahnuť slovom. Pri tom krátkom zábere na smejúceho sa dôchodcu som mal pocit, ktorý mávam málokedy (naposledy pri polskej Poslednej rodine), že ten film patrí do dejín a učebníc. Rozhodne film roku.(20.4.2018)

  • Beckett51
    *****

    Nejkrásnější (gay) romance od The Way He Looks s neskutečným emotivním dopadem. Úžasný, přirozený herecký výkony, neskutečně nádherná atmosféra a prostředí, skvěle vykreslené postavy a tři úžasné indie zářezy od Sufjana Stevense. A ten závěr... ( "Oliver... I remember everything." ) ... říznul tak hluboko. Pocitově asi nejsetrvačnější film od Logana.(11.3.2018)

  • Matty
    *****

    Přestože film navenek jen v sérii proustovských fragmentů, oddělených ostrými střihy, zachycuje dojmy z první lásky a atmosféru několika letních dnů a nemá žádný děj, vztah se napříč poměrně klasicky strukturovaným vyprávěním (cca každou půlhodinu k sobě mají hrdinové blíž) vyvíjí v souladu s tím, jak si oba milenci osvojují jazyk, kterým spolu mohou a dovedou komunikovat. Od prvního pohledu, který si mezi sebou Oliver a Elio vymění, čekáme, kdy prolomí mlčení a konečně si „to“ řeknou, náznaky nahradí otevřenou komunikací. Vzhledem k šestitýdennímu deadlinu přitom víme, že času nemají nazbyt. Záměrně arytmický film znamenitě pracuje s různě rychlým plynutím času (které zároveň patří k hlavním tématům, zpřítomněným citováním Hérakleita nebo častými záběry tekoucí vody). Vše se nejdříve děje velmi zpomaleně, v atmosféře letní nudy a bezčasí, nikdo nikam nespěchá. Ke konci ovšem dochází ke znatelnému zrychlení tempa. Milenci musí ve velice krátkém čase stihnout strašně moc věcí, které si dosud nestihli říct. Nechybí díky tomu ani napětí (nejen erotické a nejen během scény, kdy čekáte, zda Oliver sní broskev), jenom se na příběh musíte napojit víc než u jiných filmů, které vám nápadněji dávají najevo, co si v kterém momentu máte myslet a cítit, čeho a proč si máte všímat. Jedinečnost Call Me By Your Name spočívá v nenucenosti, díky které můžete s každým zhlédnutím docenit nějaký jiný detail (předmět, výrok, pohyb kamery), kterému jste dříve nevěnovali moc pozornost, protože Guadagnino neměl potřebu na něj upozorňovat. Při třetím zhlédnutí mě například nejvíc zasáhl moment, kdy Elio od Marzie žádá ujištění, že zůstanou přáteli po zbytek života, že jeden druhého nikdy neopustí. Přestože tušíme, že slib nebude dodržen, plně chápeme, odkud se vzala hrdinova potřeba něčeho věčného, co nebude nikdy přerušeno. Celý text zde. 90%(15.3.2018)

  • Aluska88
    ****

    CMBYN se stalo kultem ještě předtím, než se vůbec dostalo na plátna. Zásadní snímek pro svou dekádu. Filmové umění a cit pro vyprávění a detail ve své plné kráse. Slunná Itálie, krása umění a památek, prostředí, uličky a domy, z něhož historie dýchá na každém kroku, knihy, hudba, stromy šumící ve větru, kvetoucí příroda. Není snad ideálnější doby a místa pro zasazení milostného příběhu. Timothée Chalamet je zářící mladý talent nádherné tváře s posmutnělýma očima. Jeho charisma se více přibližuje evropským hercům, jako by snad ani nepatřil do Ameriky. Armie Hammer zase ztělesňuje jakéhosi antického bohéma dokonalé krásy. Chemie mezi nimi, Charmie, as you know:), je dokonalá. Jejich společné scény jsou nádherné a nezapomenutelné. Touching, sensual, tender. Herecky jasně vítězí Timothée, vidět ho zcela zlomeného po odjezdu Olivera, je heartbreaking. A závěrečná scéna u krbu je devastující. Ten kluk má dar, kterým nedisponuje zase tak moc herců. Když pláče, tak to není nějaký, "standardní, Hollywoodský" pláč na povel. Vy mu to prostě věříte. Působí to tak skutečně. Přenese se to na Vás a trpíte s ním. Když si ještě sami vzpomenete na nějaké své dávné, (ne)naplněné lásky a na ty pocity prázdnoty a dusivé bolesti, když "ten" člověk odejde a Vy víte, že už ho možná nikdy neuvidíte, je dopad této scény ještě o to silnější. Z ostatních herců stojí za zmínku rodiče v podání Michaela Stuhlbarga a Amiry Casar. Takové rodiče by si přál snad každý teenager, který prožívá zrovna možná něco podobného. Amiru jsem zatím viděla v jediném snímku, Anatomie pekla, kde do toho bušila se sexuální mašinou, Roccem Siffredim. Pamatuji si, že tady mě, navzdory pochybným kvalitám snímku, zaujala. A u Esther Garrel je jasná podoba s bratrem Louisem:) Call Me by Your Name je jako umělecký kousek nedocenitelných kvalit. Člověk má chuť se sbalit a vypadnout pryč z města, od všeho stresu, lidí a starostí. Odjet daleko, na místo, kde se zastavil čas, kde se můžete vykoupat v ledové a křišťálově čisté vodě z hor, naslouchat zvukům přírody, a kde Oliver a Elio prožívali svoji lásku. Soundtrack je srdcovka. Chci Oliverovy tenisky:) Later. Because I wanted you to know. You're making things very difficult for me. I wish everyone was as sick as you. Can you come get me, mom? I remember everything...(15.4.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace