poster

Akta Pentagon: Skrytá válka

  • USA

    The Post

  • USA

    The Papers

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    The Post

  • Slovensko

    The Post: Aféra v Pentagone

  • Kanada

    The Post

  • Nový Zéland

    The Post

  • Austrálie

    The Post

Drama / Thriller / Životopisný / Historický

USA / Velká Británie, 2017, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Scalpelexis
    ***

    Idilistická a klasicky happy-endová Spielbergovina, která přesvědčí spíše lidi, kteří se tématicky motají kolem novinařiny. Sám jsem nikdy úplně neporozuměl tomu novinářskému hladu vydat cokoliv, co smrdí tajemstvím, i když by to mohlo poškodit samotný stát a je uvrhnout do vězení. Psaní pravdy? Relativní. Služba lidu? V dnešní době docela výsměch. O to větší zklamání poté je, že vlastně ony celé ty Pentagonské listy nejsou ve filmu nějak odhaleny a víceméně o nich víme jen to, že existovaly. Tak či onak, byl jsem mírně překvapen scénářem a režií, protože politické/žurnalistické drama by mě na první pohled téměř jistě uspalo, ale to tomuto filmu zdárně nepodařilo a udrželo to mou pozornost svou solidní strukturou a flowem až do konce. I přes to málo, co se tam děje, tak se to děje nepřetržitě a Hanksův šéfredaktor je dosti energický a zábavný zvedač telefonů, který přímo ztělesňuje onen novinářský drajv. S dovolením úplně nerozumím nominaci Meryl Streep na sošku, protože, při vší úctě, její postava je holt mdle napsaná, důležitosti skoro pozbývající a její závěrečné rozhodnutí, který se musí oplzle otřít o feminismus, v kontextu předchozího děje je prapodivný. Vůbec celý závěr jsou kilogramy nefalšovaného amerického patosu se snahou i o nějaký ten vtípek, který holt kříví ústa, ale u Stevena jsem si už zvykl. Žádná bída, v rámci možností záživný, ale nikterak dechberoucí snímek s nádechem zajímavé aktuální tématiky. Lepší 3*(21.2.2018)

  • Flego
    ****

    Steven Spielberg by nenatočil nudne ani telefónny zoznam... The Post ( pre neznalých noviny The Washington Post ) sú napriek úvodnému pomalšiemu tempu dynamickou novinárskou drámou. Rieši etický problém zverejnenia citlivých materiálov Pentagonu počas vlády prezidenta Nixona. Myšlienka filmu je veľmi silná, a silným hlasom kričí do sveta, že je to práve ostražitosť a zanietenosť novinárov, ktorí dokážu strážiť demokratické princípy niekedy aj proti vlastnej vláde. Záverečná scéna snímku je len krásnym dovŕšením Nixonovej administratívy...(21.2.2018)

  • Matty
    *****

    Čekal jsem, že The Post bude dobrý film. Nečekal jsem, že bude takřka bezchybný. Lze na něm obdivovat mnohé, obzvlášť při vědomí, že projekt byl ohlášen v březnu 2017 a v prosinci šel do kin, ale nejvíc mě bavilo, jak se v něm na rovině vyprávění i stylu neustále střetávají různé subsvěty (rodina a práce, muži a ženy, kamarádi a kolegové, The Washington Post a The NY Times), což filmu z větší části založenému na tom, že se pár lidí v místnosti probírá obrovským množstvím dat nebo o něčem zásadním rozhoduje, dodává dynamiku a vrstevnatost. ___ Odlišnost světů, mezi nimiž se postavy pohybují, si přitom uvědomuje zejména díky Kamińského kameře a dokonalé režijní kontrole předkamerového prostoru. Skoro zde není záběru, který by něco nesděloval svou kompozicí, rozmístěním herců, samozřejmostí, s jakou si postavy podmaňují určité prostředí (Kay se lépe cítí doma, Ben v redakci), kontrastem dění v předním a zadním plánu, rychlostí a směrem pohybu kamery... Nikdy to přitom nepůsobí návodně, ale naopak jako něco zcela přirozeného a organického. Třeba vnučky pobíhající v pozadí na zahradě během pracovního rozhovoru Bena a Kay nebo prostý švenk kamery na portrét hrdinčina otce visící na sloupu, okolo kterého dotyčná prochází dodávají scénám mimořádnou emocionální hloubku, aniž by to vyznělo sentimentálně a zpomalilo vyprávění. ___Přestože se na nás hlavně v první polovině, pokrývající několik dní, neustále valí množství informací (v té druhé je pole možností, jak se může vyprávění dál vyvíjet, výrazně zúžené a odehrává se z velké části během jediného dne, takže je ještě napínavější), díky přehlednosti, s jakou je film natočen, se v nich bez problému orientujete a víte, oč komu běží.___Tematicky jde jednak o prequel Všech prezidentových mužů, jednak o další spielbergovský příběh o absentujícím otci, rodině (hlavně kvůli ní je důležitý noční rozhovor s dcerou, byť ten bude pro mnohé iritujícím důkazem, že Spielberg nezvládá konce) a občasné nutnosti obejít některá pravidla, abyste udrželi demokracii naživu. Teprve potřetí u Spielberga (po Purpurové barvě a Obrovi) ve středu dění stojí ženská hrdinka, ke které se všechny dějové a motivické linie - boj s vládou, společenskými očekáváním, vlastní sebedůvěrou - sbíhají (prvně se přitom protnou zhruba v polovině filmu - do té doby Kay do obsahu novin nezasahuje).___ The Post je tak relevantní nejen coby kritika neomezené moci a obhajoba svobodných médií, ale také jako vyprávění o ženě, která musí vše riskovat, aby mužům předvedla, že je stejně schopná jako oni a dosáhnout tak na individuální rovině téže svobody, o kterou usilují noviny, aby mohly bez postihů psát o pochybných vládních aktivitách (právě scény, ve kterých se Meryl Streep nachází v obklíčení mužů, kteří jí v doslovném i přeneseném významu brání v pohybu a kterým se nejdříve podřizuje a postupně se jim naučí čelit, patří k těm nejsilnějším).___ Spielbergova novinka to pro svou zdánlivou neakčnost (zejména pro toho, kdo kromě slov nebude věnovat pozornost i tomu, co film sděluje obrazem) především u neamerických diváků nebude mít snadné, ale jestli se vám líbil Lincoln, z The Post byste měli být nadšeni, ač jde o ještě méně okázalou podívanou (nejepičtější scéna zachycuje tisk a distribuci novin). 90%(22.2.2018)

  • Frajer42
    **

    Steven se zřejmě až příliš spoléhal na úžasného Toma a snad ještě úžasnější Meryl. K tomu měl navíc domluveného mistra Johna Williamse pro soundtrack a polský šikula dřímal v rukou kameru. Navíc měl Steven v rukou divácky nesmírně vděčné a atraktivní téma. Neubráním se pocitu, že těžce usl na vavřínech a nabral dojmu, že se úspěch dostaví jaksi automaticky. Byla z toho sice nominace na Oscara, ale mám pocit, že proběhla čistě jen z úcty a respektu k dílu všech výše zmíněných. Není to vůbec dobře zpracované. Člověk nedostane možnost se jakkoli sblížit s jednotlivými postavami a tak zhlédne celý snímek s naprostou absencí jediného náznaku emocí. V podstatě mi bylo naprosto ukradnuté, jak dopadne soudní jednání, které se mimochodem také odehrálo snad ještě rychleji než začalo. Dívat se na to dalo, ale snímek nenaplnil ani část mých takřka neexistujících očekávání.(30.4.2018)

  • SaNcHeZ_cz
    ***

    Vábnička na ocenění, která vyšla. Tom Hanks je skvělý coby šéfredaktor Ben Bradlee v jinak jen lehce nadprůměrném dramatu o jedné z mediálně nejdůležitějších afér minulého století. I se Spielbergem za kamerou se filmu nedaří vyždímat nějak zajímavější nebo nápaditější podívanou než jen vykonstruovanou odpověď na daleko zajímavější a nápaditější dramata podobného charakteru. Část zkrátka funguje, část ne a ve výsledku tak Akta Pentagon: Skrytá válka působí spíše rozpačitě než jako něco, co zkrátka musíte vidět. [65%](23.2.2018)

  • - Robert McNamara (Bruce Greenwood) nosí tričko Ralph Lauren Polo. Scéna sa odohráva v roku 1971, no prvé také tričko bolo predstavené až v roku 1972. (Astonko)

  • - Jednoho z protestujících demonstrantů si zahrál nejmladší syn režiséra filmu Destry Allyn Spielberg. (Posheidon)

  • - Závěr filmu odkazuje na skandál, který vypukl ve Spojených státech poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. O události začali psát reportéři deníku The Washington Post . Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky. (Macik1982)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace