Akta Pentagon: Skrytá válka

Steven se zřejmě až příliš spoléhal na úžasného Toma a snad ještě úžasnější Meryl. K tomu měl navíc domluveného mistra Johna Williamse pro soundtrack a polský šikula dřímal v rukou kameru. Navíc měl Steven v rukou divácky nesmírně vděčné a atraktivní téma. Neubráním se pocitu, že těžce usl na vavřínech a nabral dojmu, že se úspěch dostaví jaksi automaticky. Byla z toho sice nominace na Oscara, ale mám pocit, že proběhla čistě jen z úcty a respektu k dílu všech výše zmíněných. Není to vůbec dobře zpracované. Člověk nedostane možnost se jakkoli sblížit s jednotlivými postavami a tak zhlédne celý snímek s naprostou absencí jediného náznaku emocí. V podstatě mi bylo naprosto ukradnuté, jak dopadne soudní jednání, které se mimochodem také odehrálo snad ještě rychleji než začalo. Dívat se na to dalo, ale snímek nenaplnil ani část mých takřka neexistujících očekávání. (30.04.2018)

Prequel k Všetkým prezidentovým mužom alebo čo bolo krátko, či skôr desaťročia predtým utajované pred verejnosťou. Spielberg prináša ukecanú drámu z novinárskej branže, pričom paradoxne ihneď a potom až do konca zaujme Kaminskeho vynaliezavá kamera. Cítime sa ako novinári v akcii, ako členovia tímu, alebo ako sliediči. Žiadne nudné zábery a protizábery, ak to nie je nevyhnutné. Sloboda tlače sa zároveň rovná aj sloboda prejavu v kinematografii, čoho The Post sú jasným dôkazom. Aktualizácia v rámci súčasnosti? No môžete si vybrať z čoho len chcete... (20.02.2018)

Ak by tento film bol formou eutanazie, tak by si ju nikto smrteľne chorý nikdy nevybral. Ide o pomalú a veľmi bolestivú smrť. Spielberg siaha v poslednom čase po nezaujímavých amerických politických drámach a v našim končinách nikomu nič nehovoriacim témam. Neverím však, že by tento dej zaujal i amerického vidláka. Nejaký pseudo boj novinárov proti americkej vláde je tu každému ukradnutý. Film je zbytočný a nudný. Natočený len pre oscarové pozlátko. (09.02.2018)

Spiilberg (spolu s Kamińskim) předvádí špičkové řemeslo, Streepová s Hanksem solidní herecký výkon. Nicméně když to srovnám s nedávným Spotlight, přijde mi The Post příběhově chudší. Celý film je vlastně o jediné otázce, vydat či nevydat? Ovšem chybí ona novinářská mravenčí práce se sháněním střípků do skládačky, lepit dohromady velký obraz, díky čemuž byl právě zajímavějším filmem onen Spotlight. 75 % (25.03.2018)

Skvělá kamera a navýsost aktuální téma. V době, kdy se globálně na západ od Donbasu a lokálně všemi směry od Oválné pracovny či např. od "našeho" Hradu pozoruhodným způsobem šíří nedůvěra až nenávist vůči médiím, která si dovolí být kritická k mocným & vlivným, a kdy současně tamtéž roste bezedná víra v no-name servery s podivnou historií, které mocným slouží - efektivně užívaje pavlovovských principů -, je tato Spielbergova oslava pravé žurnalistiky tou nejlepší odpovědí na tento trend, jakou filmař může světu dát. Důraz na tradici, ověřování faktů, síla novinářské solidarity, vážení trilemat mezi morálkou novináře, ekonomickými tlaky investorů a politickými tlaky mocných... To jsou fenomény platné jak pro Nixonovu dobu, tak pro dny aktuálně žité, bez ohledu na to, že tiskařskou čerň a rotačky neúprosně vytlačují bity a pixely. A Spielberg toto všechno efektně a s řemeslnou dokonalostí vměstnal do příjemných dvou hodin, které možná pro někoho začínají nudně a pomalu se vlečou k prvním náznakům gradace, ale není to tak vlastně i s "velkými kauzami"? Na počátku je unik jakýchsi nudných dokumentů nebo nenápadné vloupání do budovy ústředí jedné politické strany, kterým věnuje pozornost jen pár náruživých čtenářů denního tisku, no a na konci... Drama jak z filmu. S povinnou špetkou patosu, zato s jasným připomenutím toho, že mocní vždycky jednou padnou, ale kvalitní novinařina tu bude vždy. A že stojí za to ji bránit. (20.04.2018)