Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje

K Hvězdným válkám mě přivedl otec a musím říct, že jsem mu zato hodně vděčný. Byl bych totiž připraven o skvělou sci-fi/fantasy podívanou, na kterou nelze zapomenout. Krásně propracovaný příběh, efekty (v dnešní době by sice neobstály, ale tenkrát to musela být bomba), nezapomenutelná hudba Johna Williamse a...no však kdo viděl, tak ví o čem mluvím. Jednoznačně 5*. (16.12.2007)

(1001) Když jsem se teď nad tím zamyslela, tak mě stejně nejvíc dojímá tempo, ve kterém se to odehrává. Ten čas, který to všechno trvá. Protože když už nic, tak to aspoň vzbuzuje dojem, že dělají svoji práci pořádně. Třeba u scény, kdy Jawové spouští ze svého vozidla jakousi digestoř, aby nasáli R2D2 do kovového nitra, jsem prakticky zaslzela... To je celých několik vteřin vytváření napětí a budování přesvědčení, že sledujeme opravdický vesmír. Pravděpodobně to ze mě dělá v očích moderního filmového diváka prudérního staromilce, ale já si opravdu myslím, že filmař by měl čas používat jako spojence a ne se snažit bojovat proti němu. A současný trend, že body zápletky se odehrávají v mikrosekundách a vysvětlovacích dialozích a potom jsou desítky minut používány k retardačním atrakcím, mě tíží v žaludku a basta. (06.12.2014)

Viz salahadin, s tím, že mě nikdy neoslovily ani další díly. Asexuální princezna se šneky na uších, kolem samé dary přítele Lejzra, paprsky létající nějak proklatě pomalu, kravál ve vesmíru, imperiální vojáci, co si nesundají přilbu nejspíš ani když jdou na záchod (na Hvězdě Smrti maj zřejmě náramně smradlavý hajzly - více pochopí ti, kdo slyšeli přednášku Václava Pravdy na Euroconu v Chotěboři v roce 2002), oproti tomu povstalci maj místo helmy přerostlou mandli a jakýsi vestičky hrozně praktický do boje. Jako SF to pro mě postrádá jakejkoli myšlenkovej obsah a jako dobrodružná věc je to zas moc předvídatelný až infantilní, s chabě načrtnutými postavami a spíše směšnými pokusy dodat jim nějakou hloubku (platí ještě více pro nové díly). Ve dvanácti jsem to skousnul, ve dvaceti se smál a teď krčím rameny. To co píšu, platí stejným dílem i pro ostatní filmy, staré či nové. Pozitivní prvek? Hudba Johnna Williamse. (05.11.2009)

Kdo by neznal tu povedenou partičku. Vlastník řetězce hobbymarketů (mimochodem o A.Guinnessovi se dá jako o jediném říct, že hrál), princezna s hlavou ve tvaru stíhačky Impéria, nabubřelý pašerák s archeologickým šklebem, ještě nabubřelejší výplodek Anakinovy touhy, mrčící chlupatý košíkář, průmyslový vysavač se svým zženštilým tiskovým mluvčím a proti nim veletucty vojáků obalených plastovou sanitární technikou plus jeden velký černý astmatik, co si může svítit mečem do zámku, když se vrací v noci nakalený.. Když je dětinskost spásou a zároveň záhubou, aneb Lucasova legendární sága vzešlá z taoismu a antického gnosticismu a přitom až po krk zabředlá ve vesmírné opeře a limonádovém braku. Jediným nadčasovým prvkem je hudba Johna Williamse, nicméně nelze popřít, že se Lucasovi podařilo stvořit vlastní vesmír a to je v jakémkoliv oboru lidské činnosti obdivuhodný počin. Fakt ti děkuji, Homere, že si před kinem nedržel hubu.. (04.04.2013)

Film, který jednou provždy změnil galaxii. Každý den by se mělo děkovat za to, že George nedostal práva na zfilmování Flashe Gordona, protože je dost dobře možné, že bez tohohle zásadního neúspěchu bychom se světelných mečů, filmařských poct a mystické Síly nikdy nedočkali. Přelom v kinematografii. (30.01.2007)