Malý velký muž

Další film z knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. Takže jsem neváhal a těšil se na nedělní večer, když ho ČT2 spustila. Námět je hned z kraje dost přitažený za vlasy. Dustin Hoffmann, nijak závratně zamaskovaný jako stodesetiletej dědek, začíná novináři vyprávět svůj příběh z prostředí Divokého západu. Ten je dle očekávání neskutečný, ale o tom to vlastně je. Tvůrci tu trošku zapomněli časovou osu celého toho neuvěřitelného příběhu a jelikož Dustin vypadá vesměs pořád stejně, tak jsem měl pocit, že se celý příběh odehrál v rozmezí jednoho týdne. I tak to ale bylo krásné vyprávění. Srovnání s Forrestem Gumpem je pádné. Jen s tím rozdílem, že tady chybí lepší dialogy. (08.04.2021)

Já ten film viděla asi jako dvanáctiletá, o prázdninách na Slovensku, u dědy. Dávala to slovenská dvojka, která už tehdy měla programovou skladbu jinou než televize česká. Já na ten příběh zírala jako zjara, byl to vlastně jeden z prvních velkofilmů, co jsem kdy viděla. Co se týče indiánů, jednoznačně mě zajímal akorát Vinnetou a najednou Dustin, kterému jsem se smála v Tootsie? To víte, to mě začalo zajímat. Film se mi líbil tehdy a líbí se mi dosud. (24.01.2019)

Malý Velký muž. On je tím mužem na svém místě, mužem ve velkém příběhu. V příběhu, který nevypráví pouze o něm, ale i o událostech spojených s velkými tématy USA 2. poloviny 19. století. Málokde najdete témata jako Littel Big Horn, genocida indiánských kmenů, kolonizace prérie, legendární pistolníky, přistěhovalce, křesťanskou výchovu v kontrastu s prostitucí a postavením ženy ve společnosti, v tak ucelené podobě. Navíc zde prezentováno s nadhledem a originálním byť poněkud trpkým humorem. Scénář, úspěšně pracující s motivem knihy Thomase Bergera, není ochuzen o vtipné scénky a dialogy. Za pozornost stojí jistě i neotřelé ztvárnění legend Západu: Buffalo Billa a G. A. Custra. Na filmu se mi líbí, že se nebojí trefovat do velkých bolístek americké historie, prostřednictvím střízlivého pohledu člověka omylem zainteresovaného ve všech konfliktech své doby. Je to trochu jiný pohled na Divoký západ než ten, který nám začátkem 20. století ukázal Edwin S. Porter nebo později John Ford a John Wayne. Ve vnímání indiánů se film nejvíce blíží Costnerovu Tanci s vlky. Z pohledu té „bílé“ Ameriky nechává zase vzpomenout Leoneho. Povahou hlavního hrdiny nejspíš Forresta Gumpa. V celkovém výsledku ale všechna tato srovnání selhávají. MALÝ VELKÝ MUŽ totiž zůstává jedinečným zosobněním člověka, který byl sice všude doma a měl všude přátele, zároveň byl ale všude psancem a člověkem, který musel (sic si to nepřipouštěl)nést tíhu mnoha lidských osudů a bolestí. 82% (04.01.2012)

„Dostali mě, Jacku, nic víc. Život obsahuje zrnko rizika.“ - „Vy nepoznáte, kdy jste poražený.“ - „Poražený? Já nejsem poražený! Jen natřený dehtem a obalený peřím!“ Ve výsledku byla ovšem neporazitelná spíš hlavní postava, která měla snad 9 kočičích životů. Malý velký muž je docela netypický western. Hlavním hrdinou (obrovský a náležitě využitý prostor pro Hoffmana), způsobem vyprávění/členění, občasným humorem a celkovým nadhledem. Délka není zrovna moc divácká, na druhou stranu nudit se nezačnete, na to Penn vypráví až příliš zajímavě. Některé pasáže jsou vyloženě parádní, nejvíc se mi líbilo pistolnické období (budu se muset naučit nasazovat hadí pohled!), které jsem téměř celé prosmál. Jediný problém Malého velkého muže vidím v tom, že sice funguje většina jeho jednotlivých části, ale jako celek už film diváka tolik nestrhne, proto s hodnocením skončím „jen“ na silných 4*, jinak velká spokojenost. „To jsem ještě na tomto světě?“ - „Ano, dědečku.“ - „Toho jsem se obával. No...někdy to kouzlo působí, někdy ne.“ (20.10.2019)

Malý velký muž je příjemně nadnesený jako komedie, nesmírně poutavý jako lidské drama a skutečně mimořádný jako dobrodružný western. Už jen to svědčí o vyjímečnosti tohoto krásného příběhu, který za těch 42 let ani o den nezestárnul a který by si za svůj námět a myšlenku účast v top200 jednoznačně zasloužil. Dustin Hoffman je opravdu skvělý, podává asi svůj nejlepší výkon po Rain Manovi a jen těžko bychom si dnes mohli představit osudem nepolapitelného Jacka Crabba bez jeho nevinné a odhodlané tváře. Ovšem tak jako on září před kamerou, tak i Arthur Penn předvádí velký režisérský koncert a podařlo se mu vtisknout do vyprávění takovou škálu pocitů, barev a emocí, že i těch 140 minut se zdá být zatraceně málo. Kde jsou všechny oscarové nominace, minimálně pro režii a Hoffmana...? (15.10.2012)