Kryštof
Režie:
Zdeněk JiráskýScénář:
Josef KurzKamera:
MCCHudba:
Katarína MálikováHrají:
Mikuláš Bukovjan, David Uzsák, Alexandra Borbély, Marek Geišberg, Vladimír Hauser, Marek Pospíchal, David Punčochář, Peter Šimun, Luboš Veselý, Éva Bandor (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Kryštof mezi mnichy uprchl nejen pro víru k Bohu, ale i před konflikty s otcem a politickými poměry po únorovém puči. Vedle mnišského života je také jedním z posledních článků řetězu, který převádí pronásledované komunistickým režimem přes hranice do Německa. Při jednom z nočních návratů z hranice je svědkem brutálního zásahu policejních složek proti skupince studentů a téže noci je zlikvidováno i společenství mnichů, s nímž žije. Místo, do něhož vkládal své naděje i víru, je zničené. Kryštofův zoufalý útěk od hranic je místopisem tehdejšího Československa, útěkem rozvrácenou „odsunutou“ krajinou i marným hledáním internovaných bratří. V situaci bezradného štvance se mu dostane pomoci ve statku Johany na okraji pošumavské vesnice. Její rodina odmítla kolektivizaci – otec spáchal sebevraždu, bratr byl poslán do dolů. Johana ukryje Kryštofa ve stodole, ale ve chvíli, kdy oba vnímají naději a vzájemnou blízkost, jsou svědky brutálního zabrání jejího hospodářství. Mají poslední šanci, že přejdou přes ještě nezadrátovanou hranici… (Bontonfilm)
(více)Recenze (33)
Atraktivní spojení náboženského prostředí a budování lidové demokracie skončilo na půli cesty. Řada silných scén je rozmělněna nedostatečně sevřeným příběhem, který nejistě přešlapuje mezi vykreslením společenské atmosféry a odvyprávěním jednoho osudu. Více zde. ()
Podle dlouhých, klidných scén, jimiž si film nevtíravě buduje úvod do děje, jsem očekávala mnohem propracovanější, hlubší drama, jež by se odehrávalo v Kryštofově nitru i ve světě kolem něj, na duševní, duchovní i světské rovině, individuální i společenské. A podle anotací také film, který tematizuje nelehké osudy Božích služebníků v éře komunismu na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jenže filmu brzy dojde dech, ani o jediné postavě, včetně té hlavní, se nedozvíme nic než pár kusých informací, které si ještě Kryštof s otcem vyměňují při setkání tak nejapně, že je jasné, že to dělají jen kvůli scénáři, a místo o pronásledování duchovních se z toho na chvíli stává film o mládeži a jejích starostech v napjaté době, kdy se lámou charaktery, aby se to někdy ve třetí čtvrtině přepnulo do povrchní zkratovité nápodoby Všech dobrých rodáků... Přičemž jak filmu dochází čas, přibývají lapsy ve scénáři i dramaturgii, a jak byla první čtvrtina vtahující a budící velká očekávání, poslední je už vyloženě nekoukatelně zbrklá a odbytá a budí jen rozčarování. Febiofest, Slovanský dům *~ ()
Zdeněk Jiráský obdržel dekádu nazpátek Českého lva za nejlepší režii za snímek Poupata. Po snímku V Tichu a televizním filmu Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře se jeho dalším celovečerním filmem poté stává snímek Kryštof, jenž pojednává o událostech Akce K. Proslulá nezákonná likvidace klášterů je další nemilou tečkou na pozadí Železné opony, která by jistě mohla sloužit k silnému snímku. Nikdy není dost připomínat si nemilé události minulosti a aspoň občas si říct, že dnes je alespoň v něčem líp. Z Kryštofa člověk odejde zasažen, ovšem především právě díky faktu, že jde o zpracování skutečných tragických událostí. Film sám o sobě by chtěl jistě diváka zasáhnout na pravém místě, tak snadné to ovšem není. Kryštof měl rozhodně potenciál být neskutečně silným zážitkem. Jenomže celou dobu tak trochu klouže po povrchu. K postavám se těžko hledá vztah, protože se o nich člověk dozví pramálo v pouhých náznacích. Například se v průběhu útěku hlavní hrdina setkává se svým otcem. Je naznačeno, že se nerozešli v dobrém a je také naznačeno proč. Jenomže tohle setkání po delší době nakonec nikam nevede. Stejně jako v podstatě celé putování dvou hlavních hrdinů při snaze zmizet přes hranice. Dva hrdinové potkají spousty postav, ze setkání ovšem nic nikam nevede. Obstojně se pracuje s atmosférou. Uvědomělý člověk si jasně uvědomí, co Kryštofa a Cyrila čeká, z prohlídky dokladů ve vlaku tak slušně mrazí. Je jen škoda, že Kryštof nemá jasně danou atmosféru, spousta scén skutečně nikam nevede a v součtu celé putování působí strašně zmatečně. V nedávném Nabarveném ptáčeti též hlavní hrdina navštěvoval různé zastávky a potkával zde různá individua, většinou ovšem z oněch kapitolek šlo ovšem něco vypíchnout, setkávání s různými postavami mělo nějaký smysl. V Kryštofovi nic takového není. Film se delší dobu odkládal kvůli nedostatku financí. Nakonec na jeho realizaci došlo, ve filmu je ovšem částečně poznat, že těch peněz pořád nebylo dost. To ovšem neznamená, že by dobová výprava či kostýmy byli špatné. I na kameru umělce MCC se kouká hezky, výjimkou je snad akční scéna na hranicích, která je natočena tak roztěkaně, že v ní prakticky nic není vidět. Tvůrčí záměr? Dost pravděpodobné, přesto ovšem zamrzí, že se z tohoto zásadního momentu ve filmu nedokázalo vytáhnout více. Na moment na hranicích poté navazuje jeden stěžejní moment, který částečně otřese morálním kompasem hlavního hrdiny i přesto, že daný čin není jeho chyba. V tomto ohledu se vyskytuje jeden stěžejní problém. Postavu Kryštofa jde těžko definovat. Což neznamená, že by Mikuláš Bukovjan ve své roli nebyl v rámci možností solidní. Jde spíše o to, že se ze začátku Kryštof vykresluje jako prosťáček, který by si na místě mohl podat ruku s takovým Forrestem Gumpem. Postupem času se ovšem Kryštof začíná vykreslovat tak trochu jinak, přeskakuje tak mezi oním prosťáčkem a dostatečně uvědomělým chlapcem. Dostatečnou oporou je mu alespoň postava Cyrila v podání Davida Uzsáka. Mezi těmito dvěma hlavními hrdiny je snadné vykreslit jasné paralely, které z nich dělají dvojici, která se doplňuje. Bukovjan i Uzsák jsou sami o sobě fajn, scénář jim ovšem moc nepomáhá. Film by chtěl stěžejně vyprávět o Akci K, následcích a především o těžké době. V několika momentech se ovšem film od tohoto odvrací a pokouší se skutečně vydat trochu jiným směrem, čímž přichází o to stěžejní. Ve vykreslování jednotlivých postav je poté poznat, že jsou ty postavy vlastně tak trochu černobílé. Jiráský dokáže v první polovině zaujmout, po scéně v kině to ovšem celé definitivně působí uspěchaně a a v součtu bez žádné dohry. A nepříliš povedené postsynchrony a fakt, že je někdy postavám těžké rozumět tomu též dvakrát neprospívá. Film o těžkých časech za dob železné opony vzniklo dost, spousty z nich má přitom větší tah na branku než Kryštof. Určitě to mělo potenciál a v součtu to má dost kladných aspektů, ve finále si ovšem v mnoha momentech sám podráží nohy. Je to obrovská škoda, protože se na Kryštofa nedá vyloženě nadávat....... () (méně) (více)
Ani neviem kde začať. Jednoducho sklamanie, ktoré prišlo už s úvodom. Pokus o nahliadnutie do Kryštofovho vnútra nevyšiel, skôr to vypálilo do nudy. Tá bola ešte zvýraznená otravným prítmím až tmou. Stred filmu ešte ako tak, ale tiež to bolo len o takom zúfalom behaní sem a tam, skrývaní sa, ošetrovaní a herci vyzerali ako vyplašené ovce. Samozrejme, chápem, dôvod tu bol, ale zase sa nič nemá preháňať. Chýbal mi k tomu aj nejaký kontext, background, ktorý by diváka uviedol do deja. A záver... no čo už, stačilo prejsť malý potôčik, ale radšej treba urobiť diverziu s neistým výsledkom... No neviem, neoslovilo ma ani to. Slabý podpriemer. 30/100 ()
Tohle byla fakt extra nuda. ()
Riadna bieda. Bezduchý dej, viac počuj šušťanie krovia než nejaké dialógy, čiže príbeh sa neposúva, nikto sa s nikým takmer nerozpráva. To už mohli osadiť na strom fotopascu a keby som sa pozeral na pohyb vetiev stromu, nejakých zvierat a sem tam ľudí, viac by som sa zabavil. ()
Působilo to na mne dojmem, že někdo vymyslel začátek a konec a pak přemýšlel, co všechno musí přidat, aby to stačilo na celovečerní film. Takže tu máme nepřehledné putování jedné postavy, o které toho na konci víme skoro totéž jako na začátku. To je pak těžké se na ni nějak napojit. Spousta scén mi připadala, že už jsem je někde viděl, jiné zase nikam nevedly. Nakonec jsem se skoro divil, že jsem to dokoukal. ()
Dlouho neměl český film archetypálnějšího hrdinu, než je novic Kryštof. Atmosféra! Výborné drama kde se moc nekecá, parádně zasazené do doby a místa. Uvítal bych titulky s lokacemi, ale jinak nemám co vytknout. Bylo mi líto pana Hausera, našeho milého sportovce, že musel ve scénáři umřít tak brzy. Líbila se mi kamera, hudba, efekty i herci. Doporučuji. ()
Film, ktorý mal určite naviac, ako ponúkol. Potenciál bol veľmi veľký, osoby a motívy mohli byť prepracovanejšie. S atmosférou daného obdobia som spokojný, kamera urobila dobrú prácu. ()
Velmi zajímavé téma. Pro mě bohužel zklamání. Celé mi to přišlo zbytečně utahané. Jde o jakýsi slepenec scén, které měly za účel šokovat. Akce K by si zasloužila jiné zpracování. ()
Akce K v moderním pojetí. 1) Po svižném začátku druhá polovina filmu značně zpomalila a ponudněla. Děj jde dost po povrchu, chybí mi možnost většího ztotožnění se s postavami, kterých vlastně nic nevíme a téměř nic se ani nedozvíme._____ 2) Závěrečnou pointu jsem pochopil jako akt sebeobětování._____ 3) Zaujali mě 22letý filmový debutant, student ostravské konzervatoře Mikuláš Bukovjan (budoucí novic Kryštof) a 30letý Slovák David Uzsák (Cyril, postřelený student na útěku). ()
Zajimavy namet, ale svym zpracovanim se jedna o neskutecne nudnou podivanou. Jit na to do kina, tak nevim. ()
Film bez kontextu. Bežný divák nemá šancu pochopiť, o čo tam išlo. A ja som to mal dosť u piči, keďže nudnejšie sa to natočiť snáď ani nedalo. Dopozeral som to len kvôli tým hercom. 1 z 5 ()
[FEBIOFEST] Takovéto domácí žvýkání s trpkou pachutí na dlouhou dobu. Historický film, který se snaží ukázat číst historie, která není nijak příjemná, jenže film to moc nebere příjemnou formou. Zase mi přijde úlet jak tempo a atmosféra filmu je schopná se změnit za pár minut. Celou dobu se pohybujeme v příběhu, ve kterém se moc nemluví, ale alespoň víme o co jde. Postupem času dostáváme na účet, ale scény, které jsou jako z jiné planety, zbytečně protahují děj, který nikam neposouvají anebo film dehonestují. Moc nedává smysl vůbec to, že postavy nezdrhnou přes hranice rovnou a musí si udělat zcela bezpečnou a logickou zastávku na druhé straně hranic. Minimálně nám to tvůrci nedokázali osvětlit. Tohle jejích cestování sem a tam má takové plytké zastávky, které nedávají úplně smysl a odhalují retrospekci, která je teda dost komická než vážná a posouvající dál. Nechat se zabít tím, že mi někdo skoro omylem sáhne na loď. Tak tys musel být fakt ubožák. Filmu moc ani neprospívá, že polovinu herců se snaží mluvit česky, i když to jsou Slováci, což by nevadilo, kdyby to neměli každých deset minut. O to větší je průser, když herci jsou Slováci, mluví slovensky, ale slova se jim netrefují do úst. To je co za socialistické kouzlo? Korunu tomu nasazuje Borbély, která jako Maďarka hýbe pusou lépe česky, než Slováci slovensky. Paráda! Taky teda úplně nerozumím tomu mít v takovémto filmu tuto herečku, ale pokud to bylo psáno na míru, tak jsem schopný respektovat. Nicméně její pasáže, už jsou tuplem nijaké. Postavy raději nemluví vůbec, hrají si na Jamese Bondy 0048 a když už něco řeknou, tak to moc nedává smysl. Vzal bych tě sebou ale... ale co? Jsi moc tlustá? Jsi Maďarka? Musíš jít promítat do kina? Nelíbí se mi tvoje oči dlouhé jak Babišova linka na chleba? Nic. Domyslete si nelogiku příběhu. Celá politika přidávání známých herců postupem děje mnohdy je taková plytká v road movie, kde je zapotřebí ukázat, co nejvíce dopravních prostředků oné doby, aniž by to dávalo smysl. Je to obří škoda. Film je totiž první polovinu opravdu dobrý. Na Febiu před rokem byli Služebníci, na které jsem nakonec čekal rok, abych zjistil, že to bylo strašně nudné a zdlouhavé bez pointy nebo gradace. Zde něco z toho lepším světle máme, ale ta cesta skrz je tak trnitá a otravná, že z toho bolí i hlava. ()
⚪Slušný prúser. A to je vo filme pekná kopa známych hercov.⚪Nedostatok dialógov či akéhokoľvek hovoreného slova tu nie je nijak ospravedlnený, postavy nedokážu (alebo je to vina režiséra) vyjadriť mimikou skoro žiadne emócie, a aj hlavná postava, ktorá za celý film povie asi 10 viet je úplne nefunkčná. Tak by sa vlastne dal popísať film jedným slovom - nefunkčný.⚪V takýchto prípadoch si divák uvedomí, koľko talentu a schopností vyžaduje, ak tvorca (scenárista) napíše text, v ktorom sa skoro vôbec nerozpráva a ťažisko stojí na výraze, prípadne pohľade, spôsobe, štýle kamery a výsledný produkt funguje. Pretože tu bola snaha napodobniť niektoré ,,tiché" reflexívne kúsky, no ako celok to zostalo iba pri snahe.⚪Nefunkčnosť sa zračí aj na hlavnej postave, to, že je pôvodne neherec nie je na škodu, nie je aspoň poznačený žiadnymi maniermi a hereckými návykmi, no, bohužiaľ, tento pán nie je poznačený ani talentom na herectvo. Celú stopáž filmu tak len viac-menej bezducho čumí (ale toto môže byť zase spôsobené aj režisérom), občas sa snaží prejaviť akú-takú emóciu. Niektoré pasáže napr. v lesoch sa zase spracovaním ponášajú na Bebjakovu Správu, ktorá tiež brnkala na artovú reflexívnu strunu a tiež sa to minulo účinku. Načo je uchádzajúca kamera, keď nemá čo ponúknuť - niektoré zábery pôsobia samoúčelne, niektoré štýlom ,,nakrútime to a kritici už vymyslia, čo sme tým mysleli." Už v polovici stopáže sa snímok zdá dejovo prázdny, postavy chodia od jedného stanoviska k druhému, no žiadne akoby nemalo svoj význam, skutočný dôvod, prečo sa na všetky scény máme ako divák pozerať. Samotný záver potom už vyslovene stratí zmysel a všetko sa zvezie na bezpečných fatalistických vodách, pričom ako celok divákovi neprinesie zhola nič. O akýchsi historických poznatkoch, sonde do Akcie K a podobne si už divák môže nechať úplne zdať.⚪Akcia K a samotný proces kolektivizácie sú zaujímavým dejinným míľnikom, o ktorom sa v kinematografii veľa nehovorí, no ak sa o ňom má hovoriť takýmto spôsobom, tak to potom nech sa o ňom len učí na hodinách dejepisu. Sklamanie až bieda.⚪ ()
Kryštof - mnich, který unikne likvidaci kláštera StB, aby pak započal úprk komunistickým Československem padesátých let. Dobový film se solidním vizuálem, scénářem, atmosférou, hudbou a přesto to českými kiny prolétlo úplně bez povšimnutí. Za mne nevyužitý potenciál, kdy to mohla být napínavá strhující "akční" jízda a v několika momentech to i tak vypadalo, ale jako celek to pro atraktivnost diváka bylo zpomalované a nedrželo to moc pohromadě. Škoda, protože přesně takové filmy se mají točit. ()
Atmosféru sahající alespoň po kotníky dílům, jako "Je třeba zabít Sekala" nedáš tím že to chceš. ()
Ze začátku jsem se po několika zvláštních střizích lekl, na co jsem to vlezl, neboť to působilo hodně nekonzistentně. A pak jsem si buď zvykl nebo se to zlepšilo. Jenom je trochu absurdní, že jedna scéna se sestřičkou přebila poměrně velké množství tragických úmrtí. ()
Související novinky
Febiofest sa po dvoch rokoch vracia do kín
Medzinárodný filmový festival Febiofest Bratislava začína 16. marca do kinosál uvedie 75 filmov. Tie budú rozdelené v 8 sekciách – V strede Európy-súťaž krátkych filmov; V strede Európy – mimo súťaž,… (více)
Poznámka k Zajímavosti 3 : Novohradské hory nejsou na Šumavě, leží o pár desítek kilometrů dál, u Suchdola n/Lužnicí. Otrockým přepisovačům z webu ČT lze jen doporučit - podívejte se (aspoň občas) na mapu .... :-) /// úterý 7.6.2023 : Výborný film,musím dát 5 * a 85 %. Mám jen jednu výtku - NIKDE ve filmu nezazní, že otec Johany spáchal sebevraždu kvůli tomu, že ho místní bolševici nutili vstoupit do JZD + že jejího bratra právě proto poslali do dolů ... - VIZ Obsah 1. Dost podivný byl konec: proč, ksakru, Kryštof nechal přejít Johanu přes silný proud hraniční řeky a sám se nechal zastřelit na našem=československém území? Že by svérázně pojaté,přesto úplně zbytečné sebeobětování? Nebo se bál nového života ve Spolkové republice? Mohl tam vstoupit do mužského kláštera,v několika z nich žili taky čeští řeholníci,západoněmecké úřady/příp.místní řím.-kat.diecéze/by ho už nasměrovali,kam má jet... . I přesto má film výbornou atmosféru, umocněnou vynikající hudbou Kataríny Málikové. Hudbu nahrál Mucha Quartet (viola:Veronika Kubešová,housle:Juraj Tomka+Jozef Ostrolucký,violoncello:Pavol Mucha,kontrabas:Michal Šekep,bicí:Tomáš Hríbik a Katarína Máliková:housle,viola,elektronic.nástroje,klávesy). **Detaily z děje:1)na hlavici hraničního kamene je nápis: Moldau/německy-Vltava,Böhmisch Mähren=Čechy Morava, 2)na oválné litinové desce na hrobě Johanina otce(A.Borbély,mluví ji Jana Plodková)je nápis: Gustav Meisner, *1897, +1949, "Bůh mě nevolal,šel jsem za ním sám", 3)když Kryštof poprvé uvidí Johanu/právě u otcova hrobu/, tak před tím projde židovskou částí hřbitova, 4)řeholníka Františka hraje slovenský herec Peter Šimun-mluví ho Jiří Schwarz. ***Velmi dobře jsou obsazené i menší role : vynikající Stanislav Majer-Kryštofův otec,lékař, Éva Bandor-Vlastička,zdravot.sestra v ordinaci Kryštofova otce, Marek Geišberg-Petr,jeden z řeholníků, Petr Stach-vystrašený kněz v Praze,Kryštofův známý, Sabina Rojková-dívka ve skupině mladých uprchlíků,postřílených na hranicích, Ctirad Götz-hořce glosující hostinský ve scéně hned po 1.setkání Kryštofa s Johanou, Vladimír Hauser/herecká hvězda brněnského Divadla Husa na provázku/ - těžce nemocný,umírající řeholník Josef, Hynek Chmelař-neomalený esenbák, který se zúčastnil rozkrádání majetku na Johanině usedlosti, Robert Mikluš-jeden z komunistic.funkcionářů, Ĺuboš Kostelný-německý kněz,žijící ve vysídlené pohraniční vesnici, Elizaveta Maximová-opilá,sexuchtivá zdravotní sestra v pohranič.městečku, Anita Krausová-rozhořčená vdova po muži,kterého udal jeho bratr,ona ho proto po pohřbu sešvihala bičem, Jiří Bábek-esenbák,provádějící kontrolu ve vlaku, Vojtěch Vondráček/syn J.Vondráčka/-nový přítel bývalé Cyrilovy(přesný,přesvědčivý slovenský herec D.Uzsák)přítelkyně(výborná Eva Josefíková),který udal skupinu mladých uprchlíků,postřílených na hranicích-zemřel na loďce při nehodě. Famózní byl Luboš Veselý-německý řeholník Jochen,zastřelený na útěku při násilném zabrání kláštera. Stejně tak i slovenský herec Marián Mitaš-výčepní Knittl,zapojený do převádění uprchlíků,ve skutečnosti udavač StB,příp. Pohraniční stráže. No a mezi komunistickými kreaturami vyniká hajný(přímo mrazivý Ondřej Malý),usilující o Johanu,když ho několikrát odmítne,tak vede partičku rozkrádačů,řádících na její samotě. ***Na scénáři spolupracovali Gustav Meisner a Michal Koválik. ***Natáčelo se mimo jiné: na nádraží Horní Růžodol u Liberce, v Nár.parku Šumava, v lesích Vojenských lesů a statků na Hořovicku, v městě Nýřany,v městě Úterý,v městysi Rataje n/Sázavou,v obci Hořice na Šumavě+tamním kostele sv.Kateřiny,v obci Hracholusky-Vrbice(na natáčení se podílel místní Sbor dobrovol.hasičů). V Praze se točilo např.v městské části Praha 6 a hlavně v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Což je klenot mezi kostely v celé republice,postavenými od konce 1.světové války/1918/ dodnes. Je v modernistickém slohu podle návrhu Jožeho Plečnika=klasika meziválečné nejen evropské,ale přímo celosvětové architektury. Od té doby ŽÁDNÝ jiný architekt u nás NIC LEPŠÍHO v sakrální architektuře(!!!,ne civilní) nepostavil... . V Plzni se točilo např.v kavárně Měšťanské besedy a v měst.obvodu Plzeň 3. Na Slovensku se natáčelo mj. v klášteře benediktinů Premenenia Pána/Proměnění Páně/ve Sliači-Samporu. Se štábem také spolupracovali římskokatoličtí kněží - P.Pavel Kuneš,P.Benedikt Holota a P.Petr Beneš. Významná byla spolupráce organizace Post Bellum(ředitel-Mikuláš Kroupa). ***Ve filmu je použitý úryvek z filmu J.Krejčíka Ves v pohraničí(1948) a taky báseň Halali od brněnského básníka Jana Skácela. Historická auta poskytl Oldtimer fundus Šebek, historické vlaky: Zubrnická museální železnice a Klub přátel železnic Českého ráje. Kostýmy+rekvizity propůjčilo Barrandov studio.***Natáčení finančně podpořili český Státní fond kinematografie, slovenský Audiovizuálny fond a slovenské ministerstvo kultury.***Film je koprodukce Č.televize a slovenské veřejnoprávní RTVS, je dostupný na webu Č.televize: ČT 2, úterý 6.6.2023, 20 h. () (méně) (více)