Uspořená libra

Sovák s Werichem byli výborní. Společně předvedli prvotřídní herecký koncert. Zajímavé by bylo, kdyby byl místo Sováka dosazen třeba Vlasta Burian a začalo se improvizovat ještě mnohem víc. Takový jednoduchý nápad a co se z toho dá udělat. V jednoduchosti je zkrátka síla. Jen toho využít. Tohle je mikrokomedie, jak má být a která se mi nikdy neokouká. Škoda, že takových není víc. Bylo to geniální. Ať žije nadívaný klobouk. (02.02.2015)

Na otázku, co a kdo dělá více či méně kvalitní film kvalitním filmem (televizní inscenací), zda disponibilní technika nebo tvůrci, kterým by měla sloužit, dává LIBRA jasnou odpověď. Je pravda, že celé snímání toho neustálého řetezce skečů a vtipů všeho druhu je více divadelní než vyhraněně televizní. Stejně tak je ovšem pravda, že to ani v nejmenším nevadí. Dokonce se dá říci, že právě proto vzniklo tak skvělé dílko. S jistou nadsázkou můžeme mluvit i o typické werichovské forbíně, tj. předscéně na předscéní, jak ji kdysi provozovali Osvobození. Lidská složka díky tomu všemu, co jsem se tu pokusil zmínit, vítězí. Vítězí jednoznačně a nadčasově. A určitě vítězit bude i nadále. (Vždyť z těch, kdo tam tehdy vystupovali jako vůdčí členové týmu, ať už před nebo za kamerou, nežije nikdo. Čas nezastavíš.) (30.12.2007)

Ty moc nevyskakuj, ty žížalko! Ste tady kvůli mě nebo já kvůli vám?! Takoví jako já vám platíme gáži, né? Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů a né abyste se tady na mě vytahovala a byla drzá a lascívní. Jedno z nejklasičtějších děl rané televizní tvorby šedesátých let je mistrnou připomínkou zlatého věku české komedie a zároveň v něm lze vysledovat přímý odkaz na ostrovtip Osvobozených tak, jak jej diváci znali ještě z předválečných let. Rozepisovat se o skvělých hereckých výkonech Wericha, Sováka a Zázvorkové by bylo nošením dříví do lesa, nicméně je obdivuhodné, jaké možnosti skýtá dialog tří postav. Věc v současné televizní dramaturgii takřka nemožná. (03.08.2012)

Stella Zázvorková se přiznala, že oba protagonisty Wericha se Sovákem v průběhu natáčení nenáviděla, protože ji při natáčení stále provokovali, pošťuchovali a nenechali "dělat umění". "Dneska bych se už tomu zasmála", ale dodává. Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín.  Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce jeho syn Jiří Schmitzer. (07.09.2014)

Krátká komedie, která přesahuje komedie velké. Jan Werich ukazuje svůj nejdokonalejší herecký um i genialitu ve scénáři, na kterém se i podílel (a který nedodržoval) a hlavně svých osobitých replikách ("vezměte si ty své parafernálie", nadívaný klobouk, atd.). Nesmíme samozřejmě zapomenout na ostatní výtečné herce: Jiřího Sováka, Stellu Zázvorkovou, Janu Werichovou a samozřejmě policistu ala Vlastimil Brodský. Po konci tohoto příběhu jsem si jen povzdechl: "Kde jsou ty časy, kdy humor měl takovou úroveň?" 95% (25.01.2012)