Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (320)

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Místy poněkud rozvláčné, ale ve vypjatých momentech napínavé a syrové. Ze scén oprav reaktoru mi vyloženě běhal mráz po zádech. Není to poprvé, co Američané natočili film o ruské ponorce, ale ačkoli všichni ve filmu mluví anglicky, nepůsobilo to na mě tolik rušivě, jako jindy. Jak Harrison Ford, tak Liam Neeson předvádí tradičně skvělé herecké výkony podpořené výbornými výkony všech členů posádky. V závěru patetické, ale vzhledem k tomu, že se jedná o film na motivy skutečných událostí, tak se to dá dost dobře pochopit. Patos nikterak nepřekračuje mez otravnosti. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Mno, je jasné, že Amíci nikdy nezahrajú Rusov! To dokážu len Rusi! Film som pozeral takmer bez dychu až do chvíle, kedy začal prakticky začiatok toho nekonečne dlhého konca, ktorý prekonal všetky nekonečne dlhé konce kórejských drám! Navyše ku všetkému to bol koniec typicky americký a Harrison Ford miestami rozpráva, akoby vyhulil džointa s rozdrveným 400 mg Váliom. Preto jednu * uberám. ()

Reklama

golfista 

všechny recenze uživatele

U žádného jiného filmu se mi tolik na rty nedralo trošku zprofanované slovo "hrdina". U tohohle filmu to přišlo úplně samo. Je to jediné možné vyjádření zásluh vojáků, kteří se zasloužili o opravu reaktoru směřujícího k nekontrolovatelné štěpné reakci. Je to film o "slavné" ponoce, ale ta tady nehraje hlavní roli na jakou jsme z filmů o ponorkách zvyklí. V té je tu kapitán a jeho posádka. Harrison Ford se zhostil své role výborně a na režijním přístupu Kathryn Bigelow je znát, že se na tenhle film připravovala velmi pečlivě. Je moc dobře, že tohle téma někdo natočil a asi je dobře, že se svými finančními možnostmi američané. Myslím, že tenhle americký pohled na situaci v roce 1961 je o to zajímavější. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Přetahovaná dvou kapitánů o můstek ponorky ve snaze zabránit jadernému armagedonu připomene Krvavý příliv, ale ponorka je tentokrát ruská a hlavně jde o zpracování skutečné události. A ani jednou nezazní "Torpédo ve vodě!" Hodně tu na mě zapůsobil ten šílený komunistický bordel a tlak, který hrdinům neustále svazoval ruce a demotivoval je. A pak samozřejmě scéna opravy reaktoru, kdy postavy vidí, že jdou na hnusnou smrt, to je síla. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Tihle námořníci dvakrát netoužili po ocejchování hrdiny. Nicméně osud tomu v příběhu podle skutečné události chtěl, aby vypluli na širý oceán chladného Atlantiku v nevyzkoušené ponorce se spoustou nedodělků. Sovětští hlavouni navíc na ponorku posílají zcela nové velení, které několikrát riskantně prozkouší možnosti lodi i samotné posádky. Jenže jen u nevraživosti mezi novým a starým kapitánem (Ford/Neeson) respektovaná specialistka na chlapská témata Kathryn Bigelow určitě nezůstane. V sázce je poškozený reaktor, směřující k nekontrolovatelné štěpné reakci. Sekce naplněná smrtelným radioaktivním zářením tak nakonec vypustí několik hrdinů, kteří zaplatí cenu nejvyšší. Sledujeme ale příběh trochu jiných uniforem, než na které jsme v americkém filmu zvyklí. A to je moc dobře. Bez záblesku slunečních paprsků se prokousáváme ponorkou, která nepotřebuje protivníky, protože sama představuje smrtonosnou past. Na snímku je cítit snaha o co nejsilnější autenticitu i příjemné vyhýbání se klišé ponorkových filmů. I přes velmi slušnou atmosféru, herecké výkony i tempo, je dle mého stále Bod zlomu režisérčiným nejsilnějším snímkem. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (26)

  • Ponorku K-19 zachvátily v roce 1972 plameny. Tato nešťastná událost si vyžádala 28 lidských životů. (Hal_Moore)
  • Harrison Ford nebyl jen hlavním hercem, ale i výkonným producentem filmu. (ČSFD)
  • Americký torpédoborec byl pro film přestavěn z původně kanadské fregaty. (ČSFD)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Reklama

Reklama