Režie:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHudba:
John WilliamsHrají:
Kevin Costner, Kevin Bacon, Tommy Lee Jones, Laurie Metcalf, Gary Oldman, John Larroquette, Beata Poźniak Daniels, Michael Rooker, Ron Rifkin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán atentát v pátek 22. listopadu 1963. Smrt populárního, charizmatického politika vyvolala celosvětový ohlas. V USA její vyšetřování vyvolávají rozdílné reakce. Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku odmítá oficiální verzi o atentátu, která vraždu označila za akt jedince. Domnívá se, že střelec Lee Harvey Oswald byl pouze nastrčenou figurkou. Společně s týmem spolupracovníků Garrison zkoumá dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu a prověřuje také teorii o více střelcích... Film natočil americký režisér Oliver Stone (nar. 1946), jenž se proslavil zejména volnou trilogií o vietnamské válce Četa, Narozen 4. července a Nebe a země. Kromě toho zaujal například hudebními snímky Evita a The Doors či historickým velkofilmem Alexander Veliký (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (596)
Začne to sledem brilantně sestříhaných dokumentárních záběrů, které Stone používá celý film. Vůbec ta skvělá kombinace používání opravdového materiálu a toho filmového mě na snímku zaujala nejvíc. Do toho hraje přesná gradující hudba, no prostě filmová nádhera. I přes svojí úctyhodnou délku film nenudí a ty konspirační teorie jsou opravdu zajímavé. Herci hrají všichni výborně, ale nejvíc mi asi utkvěl Gary Oldman, kvůli zajímavé postavě Lee Harvey Oswalda. Fakt do tohohle filmu děte, čeká vás skvělý zážitek, a myslím že ani děsná paruka Tommy Lee Jonese vás neodradí. ()
Jestli mám JFK připojit nějaký přívlastek, pak určitě nikoliv ten, že by se mělo jednat o nejlepší Stoneův film. Ale nejspíš by si zasloužil přívlastek nejosobnější. Oliver Stone si zkrátka splnil svůj sen a natočil film o tématu, které ho v moderních amerických dějinách pálí asi nejvíc. Ten film je natočený se zjevným zaujetím, vášnivě, až s posedlostí. A nemyslím si, že je to dobře. Stoneovi chybí odstup a propadá paranoidním konstrukcím. Začátkem 90. let jsem se atentátem na Kennedyho zabýval a přečetl jsem si kde co bylo u nás k mání. Ono je to asi tak - pokud vám v Americe nezáleží na serióznosti, zabýváte se v oblasti konspiračních teorií Oblastí 51 a ufologií, ze které konec konců vycházel svého času ve svých popkulturních velkofilmech Spielberg, no a pokud chcete vypadat seriózně, řešíte atentát na Kennedyho a konstruujete ta nejšílenější spiknutí. Z obrovského množství materiálu si Oliver Stone pochopitelně vybral jen ta východiska, která podporují jeho teze. Existuje ale stejně velké množství indicií, které jeho představu rozbíjejí. Netroufám si tvrdit, že vím, jak to všechno bylo, ale nakonec mi představa, že atentát spáchal Oswald sám, přijde pravděpodobnější než jakákoli jiná verze. Jestli něco opravdu platí, tak to, že státní administrativa USA se předvedla v opravdu špatném světle, ať už jde o bezpečnostní opatření před atentátem nebo průběhem samotného vyšetřování. Ale hledat v tom všem ďábelský komplot zavání účelovostí. Jestli nějaký mýtus zaslouží nelítostně rozbít, tak je to především představa "prezidenta pravdy", se kterou Stone pracuje. Populární sitcom Červený trpaslík v jedné z epizod provokativně pracuje s myšlenkou, že se atentát podaří překazit a vede to ke katastrofě, protože Kennedy oslabený neustálými společenskými skandály z četných milostných afér a styky s mafií Ameriku neukočíruje. Samozřejmě jde o komediální nadsázku, ale s reálným základem. S odstupem doby lze říct, že se Kennedy od svých prezidentských kolegů nelišil a měl dost másla na hlavě. Pro mě je neúnosná délka a především konspiračně paranoidní charakter filmu. V JFK vidím počátek zaplevelení veřejného prostoru těmi nejstupidnějšími konspiračními teoriemi, jaké si lze představit. Mechanismus, který Stone použil, se od té doby jenom recykluje. Celkový dojem: 60 %. ()
V době, kdy nebyla americká „high society“ Stoneovi svatá ani trochu, se tato (svého času) nejkontroverznější persona hollywoodských kopečků osvědčila jako znamenitý fabulátor se smyslem pro demagogii, kterou však nemá divák problém sežrat i s navijákem. S kontroverzním tématem, jenž může klidně být až do roku 2038, kdy má být odtajněna Warrenova zpráva, považováno za pravdivou rekonstrukci, se totiž Stone vypořádal po svém. Přestože jeho levicové smýšlení čiší ze snímku každou chvilkou, je estetika filmového vyprávění natolik sugestivní, až je možno na tři hodiny odhodit stranou své vlastní úvahy a nechat se unášet režisérovým rozborem případu, který je veden na bázi konspiračního thrilleru. Bravurní střihová skladba maže rozdíly mezi dokumentem a filmovým výmyslem a přestože je film přecpaný dialogy (a závěrečným monologem brilantního Kevina Costnera), nenudí ani trochu a i když se tři hodiny budou někomu zdát moc, po skončení si bude divák díky Stoneovi připadat, jako by právě rozetnul Gordický uzel. A přitom se toho zase až tolik nevyřeší... ()
Oliver Stone to na mě tak famozně ušil, že jsem se na chvíli začal bát ve svém vlastním bytě! Ono "ušil" možná není nejlepší termín, protože já mu to všechno věřil a jsem rád, že o tom někdo natočil film, protože Jack Kennedy si to zaslouží. Nejlepší Stoneův film s velkým obsazením hvězd, které excelují v čele s Kostnerem, Pescim a Lee Jonesem. ()
Jsem rád za každý film, ve kterém se mohu dozvědět něco nového a zajímavého. Každý ví, že existoval americký prezident jménem Kennedy, a že byl zastřelen. Někdo si pamatuje i to, že se to stalo v Dallasu. Jen pár lidí slyšelo o tom, že se mluví i o dalším možném střelci na travnatém pahorku. A to je podle mě vše co se o tomto atentátu všeobecně ví. Kostner zde rozplétá klubko důkazů a dohadů, jak se vše pravděpodobně událo a o tom, že peníze a moc budou nejspíš na světě vždy znamenat víc, než mír a lidské zdraví. ()
Galerie (78)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (41)
- Mnoho herců se zřeklo svých obvyklých honorářů, aby si ve filmu mohli zahrát. (Kulmon)
- Jim Garrison (Kevin Costner) vede v závěru filmu jeden z nejdelších monologů v historii filmu. Trvá 31 minut a 34 sekund a je pouze sporadicky přerušován úvahami nebo retrospektivami. (Tygrys)
Reklama