Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (726)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak jako se do sebe zakusovalo RAF s Luftwaffe, tak ve scénáři citím podobné se do sebe zakusování Jana a Zdeňka Svěrákových. Ač je film na solidní 4 hvězdičky, přesto je tam jakási nevyrovnanost. Cítím tam krásný příběh lásky a zrady (ať už hlavních hrdinů, tak i nevděčného národa) , ale také tam cítím nutkavou potřebu ukázek bojových scén, vybuchujících vlaků atd... Z těch válečných záběrů a scén je cíti omezený rozpočet na každém kroku. Ať jsou to různé verze Spitfirů na letišti či základna jak po vymření, kde z anglického personálu zahlédnete max.10 lidí. Film si vzal jako jednu z předloh knihy legendárního našeho stíhače Františka Fajtla - Sestřelen a Boje a návraty. Měl jsem tu čest se o filmu s panem generálem Fajtlem na návštěvě u něj doma bavit a vyjádřil částečné zklamání nad finální verzí filmu. Čekal, že to bude spíše film o jeho útěku po nouzovém přistání v okupované Franciii. Velmi hodnotím vsuvky z komunistického lágru. Když jsem šel z kina, řada lidí říkala, to jsem vůbec netušil... Už jen za tuto osvětu si duo Zdeněk a Jan zaslouží pochvalu. Takovýchto poct našim hrdinům, k nimž se národ zachoval naprosto hanebně a odporně je málo. Jen houšť! Koho tato problematika zajímá, doporučuji shlédnout film Nebeští jezdci, který je o naší osádce bombardéru Wellington. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Poprvy jsem tenhle film videl pred Pearl Harborem a byl jsem z neho hodne nadsenej, jenze ted jsem ho videl po druhy, takze uz muzu srovnavat s Pearl Harbor a musim rict, ze tohle byla nuda k posrani. Jen takovej slabej odvar z Pearl Harbor. Je to ceskej film, tak sem chtel bejt trochu shovivavej, protoze na nase pomery to ma hodne dobry triky , ale precejen tomu chybela stava. Herecky vykony celkem solidni, ale precejen takovy mdly, zadny poradny emoce. Spousta veci mi prisla obslehlejch, i kdyz je mozny, ze to Pearl Harbor obsleh od Tmavomodryho sveta, ale uprimne, je mi to uplne jedno, protoze oproti tomuhle to v Pearl Harbor bylo vyborne. Co se tyce vzdusnejch bitev tak ty taky nebyli nic moc, jako by tam ty piloti chrapali a ani se poradne nesnazily. Kdyby z toho Sverak vyhazel hodne zbytecnejch scen a zkratil film na hodinu, tak verim, ze bych se nenudil, ale takle sem u toho malem usnul a ani jedna scena me nejak vyrazne nenadchla. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Ano, je to velký film. Ano, je o vážných věcech. Ano, udělal na mě hluboký dojem. Ale ten byl během pár dní pryč a já si z ničeho nic uvědomil, že to zas tak geniální a hluboké nebylo... a po televizní premiéře jsem už viděl jen ta slabší místa, sentiment a patos... jednotlivé scény jsou perfektní, ale spojené v celek sa mi privela nepozdávají, neptejte se proč... ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Jan Svěrák natočil na české pomery mimoriadne náročný snímok, ktorého podstatnou súčasťou sú letecké bojové scény. Tie tvoria nie obyčajné pozadie, ale integrálnu súčasť inak skôr komornej milostnej drámy. Zo spolupráce otca a syna Svěrákových vzišlo opäť po všetkých stránkach noblesné filmové dielo, miešajúce inteligentný humor s tragickými dobovými udalosťami. Snímka je úprimnou poctou českým pilotom, tým padlým aj tým, ktorí prežili vojnové peklo a onedlho sa ocitli v pekle komunistických väzení či pracovných lágrov. Holt aspoň sa Češi dozvedeli, že bojovali na zlej strane - ako povedal Americký generál George S. Patton: Až doteraz sme bojovali na zlej strane. Miesto nacistov sme mali spoločne zničiť komunistický Sovietsky zväz. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více.   Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato.   Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě.   Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie.   Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět.   Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)

Galerie (55)

Zajímavosti (103)

  • Shánění zahraničního koproducenta nebyla právě procházka růžovou zahradou. Jan Svěrák to komentoval: "Nejdřív jsme oslovili Američany a Angličany. Přečetli si scénář a řekli, že do takového projektu nemusejí investovat, protože si ho pak mohou - když se povede - klidně koupit. Což byla z jejich hlediska čistá pravda. Jediní, kdo byli ochotní do Tmavomodrého světa vstoupit, byli Němci. Pouze naše bývalé protivníky film o Češích v Anglii doopravdy zajímal. Možná je zaujala i figura esesáckého doktora v mírovské věznici, kterou chtěli Angličané vyškrtnout." (NIRO)
  • Scénu náletu na vlak, která se měla natáčet ve Francii, si vyvzdoroval autor scénáře Zdeněk Svěrák. Režisér Jan Svěrák mu ustoupil, a když byla scéna hotová, zavolal mu se slovy: "Tu Francii máš natočenou a stála jako film Kolja.“ (sator)
  • Jeden z osmi vrtulníků, použitých při natáčení, pilotoval specialista na letecké záběry Frederic North, který měl za sebou i práci pro Stevena Spielberga. Jan Svěrák vzpomínal na jednu památnou scénu: "Francouzský vrtulník nesl kameru přímo pod čenichem a v kabině měl zabudované hned dva monitory - jeden pro Frederica a druhý pro kameramana, aby mohli záběry během letu společně komponovat. Když se natáčel subjektivní pohled pilota, který startuje proti lesu s přetíženou stíhačkou a skoro při tom lízne vrcholky stromů, Frederic letěl tak nízko, že kamerou jednu špičku smrku urazil. Objektiv byl osleplý od smůly a bylo nutné někde rychle přistát. Frederic našel v lese úzký průsek a v něm starou asfaltovou silnici. Na ni taky s vrtulníkem dosedl - běžící rotor se do průseku vsunul asi tak těsně jako topinka do opékače. Kameraman vyběhl pod svištící vrtuli, aby sklo kamery očistil, a najednou, kde se vzala, tu se vzala, na konci asfaltky se objevila červená Fiesta. Paní za volantem vypadala dost překvapeně: vrtulník na lesní cestě asi nečekala. Kupodivu ale nezastavila a jela dál. Jen se v autě opatrně přikrčila, a když podjížděla roztočenou vrtuli, zavřela oči. Frederik nad tím kaskadérským kouskem jenom zakroutil hlavou a s francouzským přízvukem ucedil: 'People are crazy!'" (NIRO)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama