Dark Blue World
Dark Blue World
Dark Blue World
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser, David Novotný, Linda Rybová, Jaromír Dulava, Lukáš Kantor, Radim Fiala (více)Obsahy(1)
Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (726)
Ze Svěrákových filmů asi nejpředceňovanější a nejméně originální. Když si vzpoměnu na Obecnou školu, Tmavomodrý svět proti ní vypadá jako lepší červená knihovna. Jsem ráda, že někdo u nás natočil takový film, ale zase taková bomba to opravdu není. Američané umějí válečné filmy takového typu mnohem líp (válečné filmy z padesátých a šedesátých let). ()
Ja to proste žeriem. Jemný, idylický a pohodový svěrákovský rukopis cítiť aj počas serióznych, vážnych a hlbokocitových scén. Neraz vtipné hlášky s vysielačkou, či konflikty s angličtinou odľahčujú hustú atmosféru vojny. O to viac som však čakal dramatickejší koniec, keďže by sa dal vypointovať oveľa lepšie. Je vidno aj spoluprácu so zahraničím, najmä zábery súbojov vo vzduchu mali priam hollywoodsky nádych a spracovanie bolo predetailované na úplnú spokojnosť. 80%. ()
Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. ()
Poznal jsem i lidi, kterým se tenhle film nelíbil... Nepřítomnost osobního prožitku přece ještě není důvod ke kritice... COPAK VY JSTE DOKTORE JEŠTĚ NIKDY NEPOTKAL ŽENSKOU, KTERÁ BY VÁS ZBAVILA ROZUMU? Kdo prožil, ocení, kdo neprožil, ocení dvakrát. Jenom jedno bych poopravil. Na jedné anonci v kině jsem četl, že ve filmu taky uvidíme to, co hrdinům zchystaly dějiny. Tohle bohužel není pravda. Byl to vlastní národ :-/ Teda ty komentáře...já se divím vaší jistotě, se kterou tady tvrdíte, co chtěl Jan Svěrák udělat a co ne. To mu říkám pyšný komplex Sybily. ()
Svěrák je mezi svojí generací spolu s Michálkem a Hvižděm (škoda ho) výjimkou, netočící stále dokola pseudovýpovědi svého opiem oblaženého nitra či kázání o malosti české povahy, kterou mohou zachránit jen dobrotu v cizině načerpavší navrátilci. To nutno ocenit. Točit film o válečných hrdinech je v našem současném kulturním klimatu natolik výjimečným jevem, že jsem dlouho přivíral oči nad několika scénáristickými zářezy Svěráka seniora, jako třeba že takhle se chovat jako blb kvuli jedný ženský prostě nebylo možné (ostatně na ženský nezájem si piloti nikdy nestěžovali). Ale od premiéry uplynul už dost značný čas, dost na objektivnější přístup. Rámování příběhu vyprávěním SS doktorovi na mě působí trochu politicky korektně (asi úlitba německému investorovi). Technicky celkem zručné, i když některé scény (nouzové přistání) na mě nepůsobily tak dramaticky, jak by asi měly. Výhradu mám taky k obsazení - Kryštof Hádek sice není špatný herec, ale válečného letce nepřipomíná ani z rychlíku. Největší potíž mám s tím, že filmu chybí to ovzduší přátelství kombinované se syrovou válečnou realitou, jaký člověk cítí, když čte knihy od Bufky nebo Šišky a který se povedlo bez výjimky dostat do Nebezkých jezdců. ()
Galerie (55)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (103)
- Scéna náletu na vlak se odehrála na trati Kamenický Šenov - Česká Kamenice. Její natočení vyšlo na 30 milionů korun. (lubos111)
-
Výběr z poznámek v "deníčku" režiséra speciálních efektů Miloše J. Kohouta, zveřejněném v časopisu Cinema:
- 6. dubna 1997: Schůzka s Honzou Svěrákem v klubu Mišmaš. Nedávno přiletěl se států s Oscarem a je při chuti. Chvilku se coural kolem kaše a pak mi prozradil, že dostal nápad na film o československých pilotech v Británii. Bylo zvláštní, jak to do toho podniku hezky zapadalo - dokonce tam měli takovou tu londýnskou červenou budku.
- 17. června: Sešli jsme se s Honzou v kavárničce u Malostranského náměstí. Bylo nádherné počasí, v nedalekém kostele nádherně zpíval sbor a my jsme se v té kýčovité kulise předběžně dohodli na spolupráci. Honza mi už dřív přinesl scénář a teď se ptal, jestli jsem v něm našel něco, co se nedá natočit. Samozřejmě, že nenašel - když člověk logicky myslí, dá se natočit všechno.
- 29. února 1998: Dneska jsem náhodou viděl pár záběrů z jednoho cizího filmu, který se teď u nás točí, a to je neuvěřitelný, co s tím provádějí. Měli herce na modré klíčovací ploše, ale protože to přeexponovali, modrá je teď příliš světlá a kluci od počítačů se nemají čeho chytit. Tihle "odborníci" za kamerou mě fascinují - myslí si, že jejich chyby jdou opravit v počítači. Nejdou! Natáčení trikových scén musí být dopředu pečlivě promyšlené a dokonale zrealizované, jinak je člověk v háji.
- 19. ledna 2000: Byli jsme se podívat v jednom pražském studiu, které se Honzovi nabízí na postprodukci. Chlubili se, že za sebou mají zkušenosti s triky pro Američany. Na místě se pak ukázalo, že šlo o béčkové videofilmy. Byli hrozně sebejistí, a když nám pouštěli svoji práci, nadýmali se pýchou. Řekl jsem jim: "Pěkný... takovej lepší Playstation." Ztuhli a jak prý to myslím. Tak jsem vstal a přesně jim ukázal, kde mají jaké chyby... Pak jsem jim řekl, že takhle se triky dělat nedaj, a odešli jsme se rovnou dohodnout do UPP."
- 22. února: Začínám vyrábět první scénu - jakoby autentický záběr fotokulometu z křídla letadla. Musí být hotový už v dubnu, ještě předtím, než Honza začne točit. Ten záběr si totiž sám zahraje, protože bude v jedné scéně s herci promítán na plátno.
- 4. dubna: Udělali jsme projekci toho záběru z křídla a spousta lidí vůbec nepoznala, že je to trik - mysleli si, že je to skutečný archivní záběr! Kam ten svět spěje, když už ani sami filmaři nepoznají podvod...
- 2. května: Navrhl jsem Honzovi, že si pro scénu, ve které vybuchuje vlak s cisternou benzinu, postavíme model 3:1 - a fakt ze železa. S tím by se dalo nádherně pracovat - po výbuchu by se to doopravdy zvedlo ze země (to benzinové výbuchy dělají). No paráda by to byla! Honza se na mě tak zvláštně podíval - v očích se mu odrážely ty peníze, co by to stálo - a klidně zašeptal: "Hollywoode, na to zapomeň!"
- 7. června: Dneska jsme točili záběr, ve kterém z pohledu pilota proletíme plameny, když vybouchne cisterna s benzinem. Ty plameny by se daly udělat naživo v počítači, ale vždycky je lepší udělat naživo všechno, co se jenom dá. Takže jsem sedl s kameramanem do vrtulníku, že proletíme těsně nad výbuchem. Poprvé se to nepovedlo - když to bouchlo, byli jsme ještě moc daleko. On se totiž Honza strašně bál, že nás zabije, a nechal to odpálit moc brzy. Šel jsem k pyrotechnikům a řekl jim: "Až Honza řekne 'pal', ignorujte to. Spusťte to, až když uslyšíte anglický 'fire'." Takže jsme odstartovali znovu, já zařval 'fajr!' a dvěstěkilometrovou rychlostí jsme vletěli přímo do ohně. Nádhernej záběr!
- 7. července: U té dnešní scény nouzového přistání se mi líbí, že lidi nebudou vůbec tušit, kde je podvod. Už včera jsem si totiž předtočil podklady - trávu, mraky na obloze, kouře, kupky sena, plašící se koně a podobně. Někdy koncem roku to všechno proženeme počítačem a budeme si s tím hrát jako se skládačkou. Vsadím se, že nikdo nepozná, že od Spitfiru létají falešné drny, natož pak že kupky sena jsou ve skutečnosti malinkaté a není to ani seno, ale kvůli perspektivě tenká stébla ze starých slamníků.
- 12. srpna: Herci měli padla už před měsícem, ale já jsem teprve včera skončil s trikovejma dotáčkama. Kameraman Martin Šácha málem skončil taky. Byli jsme na Moravě a točili v osmi tisících metrech ze dvou letadel. Točím, točím, rozhlédnu se a koukám, že je nikde nevidím. Zeptám se svého pilota a ten ani netuší, kam se poděli. Martin mi pak říkal, že nás volali vysílačkou, ale my nic neslyšeli, a když jsme vysílali sami, nedostali jsme žádnou odpověď. Teprve po přistání jsme se dozvěděli, že Martinovi v těch osmi tisících metrech chcípnul motor. Šli dolů klouzavým letem a začali se připravovat na nouzák - jako Vojtíšek ve filmu. Naštěstí jim motor ve dvou tisících metrech znovu naskočil. To člověka zamrazí... teprve zpětně si uvědomuju, jaké to muselo tenkrát být. Asi bych byl jako stíhací pilot věčně podělaný strachy.
- 11. listopadu: Už od září jsem v UPP a děláme na počítačích. Je to v podstatě mravenčí práce. Dáváme záběry dohromady jako skládačky - přidáváme mraky, kouře, dráhy střel, množíme letadla. Někdy je potřeba upravit i záběr, ve kterém sice není trik, ale naopak je tak perfektní, že vypadá uměle. To ho pak rozostříme nebo roztřeseme."
- 9. února 2001: Zdánlivě nekonečná práce se blíží ke konci. Finální verze záběrů si každý týden vypalujeme na film a kontrolujeme je s Honzou v kině. Ani na sebekvalitnějším monitoru totiž nelze odhalit některé nedokonalosti, na plátně je ale vidět každá sebemenší chybička. Když je Honza spokojený, podepíše UPP předávací protokol, pokud se nám něco nelíbí, předělávám záběr v počítači tak dlouho, dokud není dokonalý. (...) Ještě se nám nestalo, že bychom se pohádali. Máme totiž dokonalou režii - když se neshodujeme, hodíme si korunou. (NIRO)
- Protože měl být film - především z finančních důvodů - natáčený v angličtině a určený mezinárodnímu publiku, ocitl se scenárista Zdeněk Svěrák při práci na scénáři dočasně v určité pasti: "Pokusil jsem se psát se zřetelem na diváky, kteří sice touhle mezinárodní řečí mluví, ale o Československu a jeho dějinách toho nejspíš mnoho nevědí. Při psaní jsem si pořád představoval nějakého imaginárního pána za mořem a ptal se, jestli zrovna tenhle moment příběhu pochopí. A když jsem měl pocit, že ne, tak jsem se mu to snažil vysvětlit. A to bylo samozřejmě špatně. Do jedné z raných verzí se tak vloudil následující dialog: měl se odehrávat v roce 1950 na Mírově, kde se v té době ocitl i náš hlavní hrdina. A německý doktor, který je tam coby bývalý esesák taky zavřený, se ho ptá: Proč jste tady? My prohráli válku a je třeba trestat, to chápu, ale proč vy? No a Slámův spoluvězeň - za mne a pro pána za mořem - mu říká: Víte, oni ti komunisti potřebují nepřítele. Piloti přišli ze Západu a ta svoboda z nich byla cítit. A oni se naučili od Rusů, že tohle je nutné zlikvidovat. Což je sice čistá pravda, ale v takovéhle podobě se ve scénáři objevit nesmí. A já ji tam ze začátku rval, aby to bylo srozumitelné." (NIRO)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Reklama