Tmavomodrý svět

Svěrák junior je v Tmavomodrém světě jako doma naplno nám ukazuje proč ho mnozí (včetně mé osoby) považuji za nejlepšího českého režiséra. Jan nám předvádí umně natočené a sestříhané letecké (a letecky-soubojové) scény v krásných obrazech, která zcela nenásilně snoubí s námětem milostného trojúhelníku i všemi vedlejšími motivy. V každé scéně bez vyjímek je Jan schopen navodit adekvátní atmosféru a dostat do diváka dávku emocí. Co zamrzí je mírný pokles scénáristických kvalit Svěráka staršího. Vinou scénáře není Tmavomodrý svět zcela celistvým snímkem, ale řadou dílčích epizod navěšenou na chatrné kostřičce onoho milostného příběhu. Jenže, co naplat - dějově není Tmavomodrý svět nikterak výjimečně manipulativní a vykalkulovaný, nesnaží se atakovat Oscara, snaží se maximálně zapůsobit za diváka (a ta snaha je bohužel občas příliš znatelná), což se mu daří, protože kařdá z oněch epizod je z nějakého důvodu nezapomenutelná. A reklama? Z mého pohledu byla zcela adekvátní vzhledem k financím jež byly do filmu vloženy. Mnohé (většinou nepříliš kvalitní) české snímky jsou zadarmo nepřímo propagovány tunami novinových článků a nikdo se nad tím nepozastavuje. (31.08.2007)

No, ke snímku jsem přistupoval trochu s obavami ze zklamání, ale jak se později ukázalo, zcela zbytečně. Výborné herecké výkony, zručná režie, sedící dobová hudba, dobře napsaný scénář, poutavá kamera a taky decentní humor, uvěřitelná romantika, dobře udělaný konec; ani na jednom z těchto bodů jsem prostě nenašel chybu. Docela mě štve, že tu někteří obviňují Tmavomodrý svět z patosu nebo citového vydírání (zkuste si to laskavě porovnat s většinou válečných snímků z americké produkce). Já filmu tleskám, opravdu se mi líbil. (29.10.2009)

Kdo chce velkolepou akci, líbivou romantiku, nákladnou výpravu, pustí si Pearl Harbor. Pro milovníky komornějších filmů, menších nezávislých tvůrců a hlavně výtečně dobového českého feelingu, ten si pustí Tmavomodrý svět a nebude zklamán. Zřejmě největší tuzemský film, který proti západnímu bratrovi působí jako chudý příbuzný, ale v rámci naší tvorby se Svěráci sakra pochlapili a za to klobouk dolů. Vetchý je vynikající. (19.07.2014)

9 / 10 Bratia Češi, mám úprimnú radosť z toho, že sa u vás točia takéto perfektné snímky, ktoré sa s americkými zlátaninami ála Pearl Harbour, či Deň nezávislosti nielenže nemôžu vôbec porovnávať, ale si s nimi ešte aj s prehľadom vytierajú zadnicu. Na Tmavomodrom svete ma fascinuje, s akou istotou a profesionalitou bol urobený - či už hovoríme o vynikajúcom scenári od klasika českej filmovej scény Zdenka Svěráka, presvedčivých hereckých výkonoch, alebo zručnej réžií Svěráka juniora - to všetko tu pôsobí úplne prirodzene, akoby sa takéto filmy natáčali v Európe celkom bežne. Lietadlové súboje sa plynule striedajú s osobnými problémami našich / vašich pilotov a celý film je zavŕšený jedným z najkrajších koncov, aké som kedy videl - paráda! Štve ma len jedna vec - ide o ďalší z mnohých snímkov, ktorý sa opäť montuje v nami už dobre známej minulosti - viem, bola to pohnutá doba, ale tým, že sa o nej natáča jeden film za druhým, stráca svoje nostalgicko-tragické kúzlo. (28.08.2005)

Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Kolju a právě Tmavomodrý svět) lehce trnitá. Na Kolju dnes nedám dopustit, tady je to jiné. Pocta československým stíhacím pilotům bojujícím za druhé světové války v Británii chce být dramatem o chlapském přátelství, slabosti a odpuštění, ovšem vesměs selhává. Nebudu se vysmívat oné bláznivé lásce, která je nepravděpodobná a umělá až hanba. O válečné sirotky pečující žena, které kdesi na frontě zmizel manžel, se sice dostane do hlavy oběma pilotům (vznětlivému mladíkovi i jeho nadřízenému, který si ho vzal pod ochranná křídla), jenže v obou případech nelze hovořit o nějaké osudovosti, nýbrž obyčejném chtíči a bezhlavosti. Milostný trojúhelník tak rozhodně nemá žádnou sílu. Prostě nemá. Čekání na start z anglického polního letiště není zlé, ale ani nijak výjimečné. Ani samotní stíhači (a částečně za to mohou i herci) nejsou žádní velcí sympaťáci. A nemyslím si, že pobyt na marodce v pracovním lágru je nějakým zásadním oživením. Výsledek CHCE BÝT, ale NENÍ. Otec Svěrák s dialogy zdaleka nečaruje tak, jak jsme u něj byli zvyklí. Milé detaily z Kolji nebo Obecné školy chybí. Nemá to atmosféru, nedojímá. Má tak možná fenku Barču, která nechce opustit svého páníčka, má příjemně tlumeného Oldřicha Kaisera, má Vojtíškův skvěle natočený pád do pole. Ale jinak toho zase tolik nemá. S „vážným” žánrem se tvůrci možná poprali, ale ostré lokty jim rozhodně chybí. A to se kdekdo vysmívá Pearl Harboru. (29.09.2019)