Přání Ježíškovi

Sáhli mi na krásnou, polskou komedii, která je roky skutečnou vánoční ozdobou a to se nemělo stát. Někdy proti remakům nic nemám, ale v tomto případě ano. Všem doporučuji originál (známý u nás jako Noc plná zázraků, polsky Listy do M.), který je špičkově obsazen i zahrán, třeba můj majitel ho má raději než Lásku nebeskou a to je co říct, samozřejmě proti gustu žádný dišputát, lidová obec řachanďácká si asi pošmákne, ale já si teda řádně zaťukala na čelo, doufaje, že snad nedojde i na zprznění vcelku nepodařených dvou pokračovaní. Trapnost většiny interpretů šla na dřeň, což ve verzi polské nehrozí ani omylem, protože mistři citu. Naopak v případě komedie Známí neznámí (podle originálu Naprostí cizinci) předělávka dopadla krásně, čili bacha na prasátko a dobře zvážit, na čem prachy určené na předvánoční veselí rozfrcat. Dá se najít příjemná kvalita. Dá. No ale chce to trochu fištróna. (12.11.2021)

Mohl bych s potěšením konstatovat, že se konečně podařilo natočit první skutečně funkční český vánoční film, který neuráží, ale dokonce potěší, jenže to by ten film nesměl být jen tupě doslovnou kopií skvělého polského originálu - Noc plná zázraků (2011). Navíc kopií, která nepřidává vůbec nic nového, nic navíc, nic čeho by se mi nedostalo v lepším provedení už v původním polském filmu. (31.12.2023)

"Ještěže mi nosí dárky Ježíšek a ne tenhle blb." Noc plná zázraků je pro mě každoroční vánoční klasikou, takže její přetočení do češtiny jsem ke štěstí nepotřeboval. Nicméně to dopadlo mnohem líp, než jsem čekal, takže v době vánoc s tím nemám žádnej problém. Originality je sice pomálu, ale mafiánský duo ve složení babička - dědeček mě hodně bavilo a Santa Olík Kolík byl prostě dokonalej. (24.12.2023)

"U nás dává dárky Ježíšek." Ubohá kopie s trapnými tuzemskými neherci. Pokud jste viděli originál, tohle nemá šanci vás zaujmout.  Úplně stejné situace bez sebemenší inovace mě teda vůbec nenadchli. Všechno působí tak uměle. Celkem se ale podařilo zachovat atmosféru Vánoc. 4/10 (16.04.2022)

Postavy se dostávají do situací, do kterých by se v reálném životě nedostaly, mluví mezi sebou tak, jak by mezi sebou v reálném životě nemluvily. Ale na to jsme už u tuzemských romantických komedií tak nějak zvyklí. Ve filmech v posledních letech produktivní slovenské režisérky Marty Ferencové většinou dáma/y hledají chlapa/y. Ovšem jdou na to hodně prapodivnou cestou. Tentokrát to ale tak nějak překvapivě funguje. Táňa Pauhofová potřebuje objetí, Richard Krajčo matku pro svého syna, Jaroslav Dušek se přítelkyně svého syna asi nedočká a u Langmajerů všechno zachrání čokl. Zázraky se asi fakt dějí, protože Ferencová (která zase sáhla po polské látce) dala dohromady vcelku funkční záležitost. I když chování některých postav nedává smysl, pitvoření jiných otravuje a nepochopitelná je i výstavba mnohých scén, ve výsledku tahle vztahová pohádka neuráží. A i když hrají největší pitomce, své scény nejvíc rozsvěcují právě Dušek s Evou Holubovou. Ve výsledku roztomilá Elizaveta Maximová, snaha o líbivost v každém záběru, fajn dětští herci i obří průhlednost zápletek. (29.05.2022)