Dark Sun
Režie:
Otakar VávraHudba:
Martin KratochvílHrají:
Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, Günter Naumann (více)Obsahy(1)
Román Karla Čapka "Krakatit" zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu...
Rádoby akční výjevy občas vyznívají jako nezamýšlená parodie, ani toporný Radek Brzobohatý v hlavní roli nepřesvědčí o životnosti svého hrdiny. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 8.8.1982, český film (10.1.2015) ()
Volně natočeno podle románu "Krakatit" Karla Čapka. CITÁT - Nechoď te tam, je tam krakatit. Nemá bouchat, nemá ničit, má to pomáhat.......... CITÁT - Ty jsi přece Bůh........... Film, tedy příběh se strašně vleče a z velké části mu figurují předlouhé dialogy. Také hudba je divná a chvilkama i strašně nepříjemná až rve uši. CITÁT - Život je nadevše a mír chce každej........... Doktor Prokop (Radoslav Brzobohatý), geniální fyzik se dostal pokusem ke sloučenině, kterou nazval Krakatit, ale jeho pokus mu bouchnul. A ten výbuch rozjede vojenskou a politickou mašinérii až k pokusu o ovládnutí celé Planety Země. Krakatik je využit jako zbraň. CITÁT - Válka bude, lidi jsou pakáž........... Trošku jsem se musel zasmát společnosti Atlantik a městu Southland. Ačkoliv se děj odehrává v cizím státě a v nedaleké budoucnosti, využívá Southland k hašení požárů české Tatrovky, Škodovky a dokonce i bíle oděná policie má klasické Avia Antony. To mi tam strašně nesedělo a působí to spíš směšně. CITÁT - Doktore Prokope!!! Dej mi KRAKATIT!!!!.................. Půl hodina před koncem příběhu to byl celkem masakr a na Český nebo spíš Československý film to bylo povedené a možná i odvážné. Konečně se však začalo něco pořádného dít. CITÁT - Nevyšlo to, ale alespoň se něco dělo............ Film i kniha mají hlubokou protiválečnou atmosféru, ale příběh není moc dobře natočený. Ve filmu zazní píseň " Válku válce" http://www.youtube.com/watch?v=WD1qPJVGURo ()
Veľkoryso pojatá česko-medzinárodná produkcia v hollywoodskom kabáte, ktorá sa neštíti nahoty a násilia, až by som tvrdil, že na svoju dobu dosť odvážne. Nebyť mnohých WTF scén ( hipíci ), mohlo ísť o naozaj vydarený pokus. ()
Po pravdě nechápu, proč tento film zde má až tak špatné hodnocení.... Soundtrack od Pospíšila je parádní. Na tehdejší poměry jsou i vizuální efekty poměrně hodně dobře promakané. Možná že se to srovnává hodně s původním Krakatitem, který jsem ještě neviděl, ale samo o sobě mi to příjde docela dobré. Jen ty herecké výkony mi přišly mizerné a dost to srážely. Zároveň také nechápu, jak je možné že to tu hodnotilo tak málo lidí, protože mi přišlo, že ten film není až tak nízkorozpočtový. Je to celé velká záhada, ale nebýt těch špatných hereckých výkonů, dal bych asi o hvězdu víc.... Škoda. ()
Já věřím, že to tvůrci mohli myslet upřímně, v atmosféře závodů ve zbrojení chtěli vyrovat před důsledky. Ale ve výsledku je to jen zbytečný remake původního Krakatitu. ()
To si Purš jednou vzpomněl, že by bylo pěkné natočit film o neutronové bombě "která ničí život a zanechává majetek". I oslovil mistra Vávru, ať z toho udělá velké plátno a ten nad prestižní zakázkou dumal tak dlouho, až ho jednoho dne napadla "úžasná" myšlenka, že se téma dá vlastně namontovat na zápletku Krakatitu. Sice elegantně vybruslil z problému, jak uchopit za vlasy přitažené téma, ale dokonale se zapletl do aktualizace již existující předlohy. Vedle sebe tak stojí starosvětské a naivní scénky zavánějící někdy nejlacinější červenou knihovnou a do toho unášejí letadlo po zuby ozbrojení teroristé, Prokopa pronásleduje střílející vrtulník, květinové děti propagují vedle míru i otevřený sex... Vávra natočil neuvěřitelný mišmaš, jehož scény nemají žádnou spojitost (ani velmi zploštěná postava ing. Prokopa je nedokáže udržet pohromadě) a jsou natočeny dokonale umrtveným, téměř televizním stylem, takže i ty nejakčnější scény připomínají spíše pomalou chůzi a uspávají. Jediné, co se jakžtakž povedlo je docela sugestivní pohled na svět po výbuchu neutronové bomby, kdy vše i bez života funguje nerušeně dál, jako by lidé už pro rozběhnutý systém ani nebyly potřeba... Ale to je jen chabých pár minut, zbytek je dokonale statickým výplodem, u něhož režisérovy zmínky o důkladném odborném výzkumu před samotným natáčením snad ani nejde brát vážně. ()
E-e-e. Až mistrovské pokálení, squellé předchozí (ještě ke všemu své vlastní!) verze. Jo a ost vyšlo před 6 lety v socialistickém Polsku, hehehe. Ne teď vážně...fakt to vyšlo v Polsku.;-) Tak, když může vyjíti ost z Ikarie XB-1 v Británii, tak je možné vše. I tento film. Je to jen, fujtajbl. ()
Zoufalý pokus o akční politický thriller. 1) Režíruje Otakar Vávra, za kamerou stojí Miroslav Ondříček, hudbu píše Martin Kratochvíl, hraje tu Radek Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar či Magda Vašáryová...to musí být bomba. A taky že je. 2) Zaujaly mě mimořádně hloupé dialogy, československé hasičské vozy a digitální hodinky jako symbol vyspělého prohnilého kapitalismu. ()
Ten Vávra taky zfilmoval kdeco i několikrát. Co? ()
Tragédie. Vsadím se, že film měl štědrý rozpočet, ale v konečném důsledku vypadá jako italské béčko, nevím proč, ale připomnělo mi to italské zombie horory z 80. let točené na Filipínách.To, že film se vleče a je trapnej, je tak z části i vina samotné předlohy - i v Čapkově lehce trapné knížce vědec Prokop na začátku blábolí nebo se pořád válí s nějakou lehčí ženou, zvláštní ovšem je, že ve své prastaré černobílé verzi to Vávra zmáknul líp než po letech za spoustu prachů s přízní politruků za zády. Přišlo mi, že v tom ani nechtělo hrát moc českých herců, tentokrát angažmá neunikl chudák Radek Brzobohatý, tady spíš Radek Bezmocný. Trochu zahřeje Luděk Munzar tradičně jako bezcharakterák - jenže je na plátně příliš málo, aby to nějak rozjel a tradičně herecky přesný Rudolf Hrušínský jako asi-americký generál se slabostí pro předběžnou kalkulaci obětí útoků. Pokud tihle dva nejsou na plátně, tak už vás nepotěší nic a speciálně musím zdůraznit, že Magda Vašáryová je v tomhle filmu příšerná herečka. Tohle je prostě tragédie, vůbec nedoporučuju to vidět ani z recese. ()
Docela ucházející remake. ()
Dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Vávra inspirovaný a fascinovaný nákladnou americkou produkcí vytvořil naprosto neoriginální, nesoudržnou a především nezvládnutou frašku, která musela přes řadu studiově odporných scén stát solidní balík. Skoro se mi nechce věřit, že na tom dělal Ondříček. ()
Nesmyslný děj, uhozené dialogy, prkenní herci, logické chyby -- a to celé navíc jako agitka. Nevím, co je na tomhle filmu dobře. Asi to, že má jen 133 minut. ()
Hodne nevyrovnany pocin, ktery ma nekolik silnych scen. Celkove je to utahana nuda, kdy mam pocit, ze ani Brzobohaty nevi, co ma hrat. Od Vavry bych cekal vic. ()
Videl som najprv originál z roku 1948, ale tento remake sa mi zdal lepší. Prevedenie síce kolíše, ale napr. spracovanie zahraničného/kapitalistického/bohatého štátu stojí za pozornosť - zahraničné autá, honosné budovy, luxusné interiéry, demonštráciu hipisáckej mládeže, vyhratie sa s drobnosťami a honosnosťou - cítiť, že financiami sa nešetrilo. Pokazili to až požiarnícke 'tatrovky' na letisku :-) Herci skôr priemerní, sklamal hlavne Brzobohatý, M. Vašaryová sa nám ale vyzliekla do naha. Príbeh sa drží predlohy, aj keď niekedy je to mierne kostrbaté - skoky medzi jednotlivými scénami. Vidieť to za socíku, určite by som to hodnotil vyššie. Hodnotenie: 60% ()
Přijde mi to,jakoby to si Vávra odskočil na pívo a nechal to točit asistenta.. Pohodová hudba M.Kratochvíla to totálně dorazila... Část filmu se točila ve městě Most, pro ten účel bylo tehdy socialistické město na čas přeměněno umístěním západních reklam v doupě kapitalismu. ()
Vávrův Krakatit 1948 je vizionářský počin. Temné slunce 1980 už jen dokument o tom, že Krakatit se stal skutečností. Ve filmu je možno vidět zajímavé světonázory, jako třeba tehdejší představy o účincích marihuany, vize imperialismu jako válečné mašinerie uznávající jen peníze, úspěch a moc. Je jasné, že téma je těžce zpolitizované a dnes působí velmi nerealisticky. Tehdy byl strach z atomové bomby přeci jen reálnější. Možná nám to dnes přijde až moc hysterické, tehdy se ale děti bály. 70% ()
Vávra důrazně profackovává svůj původní Krakatit výšerozpočtovou trapností s dominantní tematikou polarity mírový Východ - imperialistický válkychtivý Západ. Výsledkem je konkurent toho nejhoršího z televizních inscenací nejen minulosti, ale dokonce současnosti. Plody spolupráce se Šotolou a odbornými poradci, znásilnění Čapka, vytěžení nejnovějších čs. technologií a architektury jako symbolu úpadku nepřátel, kladný hrdina s Oktávií. O hudbě raděj ani nemluvit. Překvapí účast L.Pospíšila a P.Kalandry v dekadentně máničkovské pasáži s textařskou šotolinou. Neuspořádaný tvar mezi agitkou a záměrnou parodií, 1-2* ()
Novější zpracování Čapkova díla Krakatit je velkolepější a dalo by se považovat za velkofilm. Kvalitou však pokulhává. Snaha předvést sílu války a její nesmyslnost se jeví dosti nevěrohodně. Čapek, když psal Krakatit, neznal atomovou pumu a její účinky. Tvůrci tohoto filmu již ano. Dobrodružnému thilleru s katastrofickými prvky dávám průměrnou známku. Je určitě na škodu, že se film již po více než osmnáct let nedostal na naše obrazovky (teď má výtka míří na hlavní tři provozovatele čtyř stanic). ()