Druhý dech

Motto "kravího" seriálu: Všechno souvisí se vším. Co se nepovede v jednom kraji, po.... se v druhém. Ale že se v něm pojednává o zajímavých tématech - mšice na bobech, siláž v senáži, neschopný inseminátor či plesnivé krmení pro telátka. Hrůznej seriál - a zase v něm hrajou všichni, včetně P. Čepka :-( (25.02.2004)

Oldschoolový seriál s postavami ze života příliš propagandisticky nevyznívá. 1) Spíše tu vidíme mizerný soukromý život budovatelů socialismu, komunální bídu a otřesně působící vztah k dobytku a celkový marasmus dobové živočišné výroby. Netuším ovšem, jak to vypadá dnes._____ 2) Spoiler. Nečti, pokud jsi seriál neviděl až do konce! Sledujeme realismus do té doby nebývalý. Všimněte si, že dobro tentokrát nezvítězí, ba ani zdravé soudružské vztahy. Nový "přestavbový" tajemník zemědělské správy nakonec nic neudělá (možná to byl kritický záměr tvůrců) a Vydry se paradoxně zastane jeho úhlavní protivník. Rovněž ve vztazích nedochází k žádnému happy endu, naopak, vše končí tak, jak bylo lze očekávat. Rodiny se rozpadají, lidi se k sobě chovají hnusně. Jediná milá rodinka jsou Šesterovi (Čepek, Hlaváčová, Potměšil). Děti se svým rodičům odcizují a tím se optimálně připravují na úděl budovatelů socialistické vlasti._____ 3) Vlastně se divím, že seriál neskončil někde v trezoru. Inu, přece jen už řádila přestavba a premiérové vysílání seriálu skončilo několik dní před 17. listopadem 1989._____ 4) Komentátor M.B uvádí, že režisér po převratu některé scény (hlavně o KSČ) vystříhal. Nemám, jak bych toto tvrzení ověřil. Budu mu tedy věřit a hodnotím upravenou verzi._____ 5) Vynikající herci představují nejednoznačné postavy, často proměnlivého charakteru. Do paměti se mi zapsali zejména Stella Zázvorková (jeduplná ošetřovatelka skotu), Radoslav Brzobohatý (Sýkora, agronom JZD), Jiřina Bohdalová (matka Stehnová), Miloslav Štibich (otec Stehno), Jana Hlaváčová (matka Šesterová)._____ 6) Seriál nabízí i pár mladých pěkných kluků, byť v souladu s dobovou tendencí jsou jejich role jen marginální. Je tu 28letý přitažlivý Marek Vašut s knírem(!) jako ztělesnění vesnického vidláka (údržbář Stehno), 15letý budoucí režisér Jiří Strach (Vícha), 22letý Jan Potměšil (Šestera) či 22letý Jiří Langmajer (Sýkora)._____ 7) Věk protagonistů uvádím k roku natáčení - 1988._____ 8) Zaujala mě cimrmanovská třídní schůzka v učilišti. Už to viselo ve vzduchu..._____ 9) Poznámka k hodnocení: dát odpad či jednu hvězdičku "z principu" je projevem ignorantské nafoukanosti (v lepším případě) a většinou rovněž nevzdělanosti. Typickou ukázkou je mimořádně silně bučící koment kingika*. Na druhé straně ti, kteří sice seriál vnímají jako tříhvězdičkový, ale dávají čtyři nebo pět, aby vyrovnali negativní hlasy, si mohou se zmíněnými ignoranty podat pracky._____ 10) Dobovou atmosféru výstižně podtrhl song Karla Svobody s textem Jana Krůty: Vchází bez vyzvání / soumrak do tvých přání / den v mínusu / vrásky i ve spánku / číst jen první stránku / žít v poklusu. // Jako slunce vstává / s nocí zapadá / hned jsi vítěz a hned rána bolavá / druhý dech se s únavou střídá. // Vchází bez vyzvání / šance pro tvá přání / k nám vchází k nám._____ 11) Výstižný koment: nash.****. (13.06.2022)

Abrhám jako československá verze Temple Grandinové, etolog teoretik vhozen do víru centrálně plánovaného zemědělství, svou nekompromisností čeřící nervy všech kolem a odolávající svodům nezadaných (i těch zadaných) žen. Poměrně otevřená kritika mnoha aspektů tehdejšího hospodaření (kritiku systému samotného však nečekejme), jádro konfliktů je často personifikováno v některé z postav (nepřejícnost, osobní animozita, nekolegialita apod.). Seriál by měl zabírat cirka jedno celé desetiletí (začíná na počátku sedmdesátých let), ale na výpravě a postavách to příliš poznat není, ženám se mění pouze účesy a děti vyrůstají, ale např. vedoucí teletníku Vícha nosí celou dobu jednu a tu samou zelenou bundu. Pozitivem je, že seriál nabízí i vhled na práci zvěrolékaře a dočkáme se naturalistických záběrů inseminace, porodu i pohledu na mrtvá telata. Herci odvádějí na tehdejší dobu standardní výkony (tedy nadprůměrné) a většina postav prochází vývojem. Zejména u postav s negativními vlastnostmi (např. Bohdalová, obsazená jasně proti svým klasickým rolím) jsem byl schopen okamžité asociace s podobnými typy ze svého života, v tomto sociálně-kritickém aspektu je seriál přesný. Zdejší černé hodnocení je bezesporu nespravedlivé. Ano, nejedná se o žádný nadprůměrný kus z perspektivy současného diváka, ale jistě nejde také o dílo, které je nutné zatracovat. Určitě by mu prospělo zkrácení, řada motivů je zbytečně rozváděna a natahována, redukce na deset dílů by byla optimální. Osobně nelituji ani minuty času, který jsem s ním strávil (nutno ale poznamenat, že jsem při jeho sledování prováděl řadu sekundárních činností, po vizuální stránce je totiž podobně šedivý jako normalizace samotná). (12.01.2020)

Děj tohoto filmu se točí kolem prostředí (na pohled velmi krásných zvířat) kraviček, přičemž jde o zcela realisticky vykreslený pohled na život několika rodin a jejich soukromých i pracovních problémů. Scénáristicky není tomuto filmu co vytknout a když k tomu připočtu naprosto věrohodné výkony našich starých dobrých herců a výtečnou hudbu, jež popisuje zcela přesně a výstižně jednotlivé scény, je to na plný počet bodů. Docela by mě zajímalo, jak by ti, co toto nadprůměrné dílo zhodnotili jako odpad, hodnotili dnešní vymývárny mozku typů Růžové zahrady, VKV apod., kde kromě umělých a velmi často až trapných hereckých výkonů jde dějově stále o to samé (kdo s kým) :-) . (02.06.2010)

Třináct případů inženýra Vydry. Raně normalizační mírně propagandistický skvost natočený paradoxně až koncem 80. let, tedy v době postupného politického tání...že ale ještě stále fičel mráz z Kremlu a z lokálního ÚV, je při sledování tohoto seriálu dosti patrné... Když se dívám na podobné skvosty, říkám si, jaká byla obrovská škoda toho promarněného uměleckého a hereckého potenciálu, když výkvět českého herectví na vrcholu tvůrčích sil ztrácel čas v podobných umělecky pokleslých projektech... (12.04.2012)