Šedá zóna

Rozhodně,další z výborných filmů na toto téma...Ovšem jednu hvězdičku beru za kapku slabší atmosféru,třeba oproti Pianistovi,ale jinak si myslím že opravdu dobrý počin... (06.06.2008)

Nechápu, jak někdo mohl k tomuto filmu napsat, že se nudil nebo byl směšný!!! (21.07.2008)

Konečná scéna, kdy přeživší dívka komentuje osud svůj i jejích druhů, kteří putovali do pecí, byl tak sugestivní a nechutně pravdivý, že to zvedlo úroveň celého filmu! Slohový obrat "usazovali jsme se jim na plicích a oni si na nás tak zvykli, že už se nás nesnažili setřít..." ten mě jednoduše dostal! A opět ironický název filmu z prostředí koncentráků (jako je snad u každého druhého filmu) jednoduše nezklamal! Šedá zóna je prostě příznačný název pro Osvětim!!! (19.01.2010)

Někdo tady napsal, že tento film neměl žádnou reklamu. Škoda, protože by to měl vidět každý, který na holokaust nevěřil nebo nevěří. Ale s prstu si to scenáristé nevycucali. Děs a hrůza, a dost živě natočené. Ne, nic tomu nechybí. Ale co ty strašné vzpomínky? (02.03.2010)

Hodně silné téma. Ocitáme se na tom nejhrozivějším místě 2. světové války, v Osvětimi, a to zcela na tom nejposlednějším místě pro mnoho nevinných lidí, kteří přišli nevhodní tehdejšímu režimu, v popředí s lidskou zrůdou, a to pouze svým původem nebo přesvědčením. Ocitáme se mezi lidmi, kteří dělali tu hrůznou práci, že házeli do pecí a spalovali své přátele, sousedy, příbuzné. A ačkoli plánují něco udělat, opravdu je k tomu vyburcuje až dívka, přeživší plynovou komoru, kterou ukryjí a ochraňují. Teprve nyní neváhají obětovat své životy, aby uhasili oheň v pecích, aspoň na chvíli zastavili kouř valící se z komínů. Hodně, hodně depresivní film. Těšila jsem se na Steva Buscemiho, ale velice mne překvapil výkon Davida Arquettea, kterého jinak nemusím. A když slyšíte hlas holčičky, která popisuje, jak její tělíčko začíná hořet a její popel se vznáší místností, mrazí vám v zádech. Škoda jen malé/žádné propagace tohoto filmu, skoro nikdo o něm neví. (23.05.2010)

Niektorí vyčítajú filmu odosobnenosť, ale nemôžeme sa stotožňovať a zblyžovať s postavami v tábore na spalovanie mŕtvol, kde je životnosť veľmi krátka. Aj takto som uprimne ľutovala a spolucítila s osadenstvom, neviem ako by som sa cítila keby bolo vyňatých niekoľko jedincov a dopodrobna analyzované ich pocity. Stačí, že šedí sú spalovači od popolčeka z ľudí, ktorým strihajú vlasy na nemecké parochne a trhajú zlaté zuby na zvyšovanie bohatstva tretej ríše. Ani jedna skupina to nevydržala a predviedla puč na úkor vlastných životov. Šedá zóna je dobrý film. 80% (27.05.2012)

Tento film je evidentně natočen z nižšího rozpočtu,o to ale se v něm blýskne i pár hereckých hvězd.Temný a dosti depresivní příběh členů sonderkomanda,v jednom z tehdejších birkenauských krematorii zažívající dennodenní blízkost smrti.Velká škoda že dobrých filmu z osvětimského či jiného koncentračního pekla je tak poskrovnu málo.Přesto je tento film jednou z dobře natočených tragických rekonstrukcí jednoho z nejšílenějších období lidstva. (25.06.2012)

Fiktivní příběh postavený pouze na několika sobě i přírodním zákonům odporujícím "svědectvím". Poplatné pouze jedné ideologii nebo spíše "náboženství", které nám jsou takto tradičně hollywoodsky vštěpovány do hlavy. Takže pro mě film jednoznačně propagandistický a tudíž odpad. (27.10.2012)

Přečetla jsem hodně knih o holocaustu, Osvětimi, Sonnderkomandu (včetně té od Miklose Nyiszliho, podle které je částečně natočena Šedá zóna) a z každé stránky těchto knih na vás dýchne nepředstavitelné utrpení a blízkost smrti. Šedá zóna mi přijde nedotažená. To, co popisují skuteční vězni vyhlazovacích táborů, se nepodobá večerní šuškandě dobře živených vězenkyň v celkem slušné ubytovně. Kdybych neměla "načteno" a kdybych se nesetkala s paní, která prošla Osvětimí a přežila pochod smrti, asi bych si myslela, že ten koncentrák nebyl chvílema až tak hrozný a dal se při troše štěstí ve zdraví přežít. A přitom skutečnost byla bohužel úplně jiná ... Mimochodem pamatujete předposlední díl Bratrstva neohrožených, kdy američtí vojáci objeví koncentrační tábor v Landsbergu? Ještě dnes mám z té scény husí kůži. (25.01.2013)

Je to silný příběh z koncentračního tábora. (13.11.2014)

Co dodat, snad jen. Příšerně depresivní film, kde každý umře, nemam z toho vůbec dobrý pocit a budu rád, když na něj rychle zapomenu, obzvlášť na zrůdného starého SSmana, který tak rád střílel lidi. (27.08.2016)

Byl jsem dost zklamán. Závažné téma, dobří herci, ale nemohu si pomoci, mizerná režie. Ačkoliv se film odehrává v Osvětimi, atmosféra filmu mi nijak hrůzná nepřišla, režisérovi se to prostě nepodařilo. A většina vězňů vpadala nějak moc dobře živená, takhle si vězně vyhlazovacího tábora nepředstavuji. Bída... (19.09.2017)

Mnoho známých herců v díle z prostředí koncentračního tábora, kde skupina získává výsadní práva na život v uvěznění, jelikož dělá tu nejodpornější práci v táboře, spalování mrtvých těl, svých vlastenců, sousedů, členů rodin, kamarádů, mužů, žen i dětí. Dochází jim čas, jelikož každá jednotka spalovačů je po čtyřech měsících zlikvidována s ostatními nechtěnými osobami a nahrazena skupinou novou. Plánují vzpouru, jelikož se nechtějí dát snadno a mohou tím zmírnit tak rychlé tempo spalování nevinných lidí. Děj je protkán několika osobními příběhy, některé scény jsou značně nabubřelé, ohledně toho, co si mohli lidé z této skupiny k vojákům dovolit a co vše jim snadno procházelo. Ale jak to bylo ve skutečnosti se můžeme naštěstí už jen domnívat a sami nezažít. Celkový dojem tak na půl, zajímavé téma, ale vhled do psychiky a pocitů jednotlivých postav značně nevyužit. (06.04.2024)

Každý nový film beriem tak ako je. Očakávať, že bude niečomu podobný, od niečoho lepší apod. znamená postaviť vnímaniu hranice, ktoré často nedovolia vidieť za takto definovaný rámec. V tomto filme je dej rozprávaný cez viacero postáv, ktoré majú niekedy jediný vzťah medzi sebou ten, že sú na jednom mieste. Šedá zóna nie je záznam divadelného predstavenia s presne podľa učebníc dramatiky vystavanou dejovou líniou, ale je to obraz reality, ktorá je tomu často na míľe ďaleko. Preto niektoré dialógy Harvey Keitela môžu vyznieť nudne a nezaujímavo, pretože Židia su preňho len čísla a velenie v koncentračnom tábore je preňho predovšetkým zapíjanie nudy alkoholom. Nemyslím si, že by väzni v zobrazenom koncentračnom tábore boli špinaví menej ako v skutočnosi alebo v iných filmoch (napr. . Na rozdiel od Schindlerovho zoznam sa tento film venuje viac tym, ktorí sa nikdy nevrátili, zostali iba v podobe mien, obcas fotografii a prípadne osobných predmetov, ... a v podobe prachu, ktorý sa usadil na tvárach a odevoch vtedy ešte žijúcich, vystúpal v podobe dymu k oblohe a takmer neviditeľný klesol na zem. Boli to ale ľudia, ktorí žili a zomreli, nie ako hrdinovia, ale ako čísla, ako nezaujímavé bytosti, ako veci, ako odpad. (21.10.2006)

No musim říct, že to špatný nebylo, ale rozhodně mě to o 100% reálnosti nepřesvědčilo, zvlášť když se objevila jakási maďarka kterou chtěli všichni najednou zachránit. Takových chvilek je tam bohužel víc... (27.02.2008)

No, tohle zrovna není film na romantický večer s děvčetem při svíčkách. Ale má to atmosféru, z níž mrazí a hmatatelné napětí. (22.07.2008)

Depresivní...nic víc a nic míň...Po tomhle by nejeden rád skočil z mostu... (19.04.2011)

Vzhledem k návštěvě Osvětimi a Březinky, kterou jsem absolvovala před zhlédnutím filmu, na mě film udělal neuvěřitelný dojem. Je až krutě věrohodný. Jinak je film podle mě průměrný, do hereckých postav se nevcítíte a hlavně jsem je nedokázala pochopit. Jediné co je z filmu cítím je beznaděj a deprese. V každém případě doporučuju vidět. (21.06.2011)

Přečetl jsem si asi 11 komentářů pokoušejících o duchaplnou a rádoby odborně uměleckou kritiku. A je mi zcela jasné, že autoři nepřečetli více než jednu knihu o nacistickém represivním systému o principech a metodikách konečného řešení a o vlastním "životě" v koncentračních táborech. O tom, že v žádném z nich nebli osobně nepochybuji. To co jste měli možnost vidět v tomto filmu byla téměř ...téměř historická rekonstrukce..až na detaily se střelným prachem a podobně.... Krátce po obsazení Itálie Německem v létě 1943 přivezli do Birkenau skupinu 2000 internovaných židů, amerických státních příslušníků. Bylo jim řečeno, že budou přestěhováni do Švýcarska a tam vyměněni za německé vězně, zatím však byli posláni do plynových komor. Tehdy měl dozorčí službu v krematoriu, v kterém byly plynovány ženy, pověstný zběsilý raportführer Schillinger. Když rozkázal jedné herečce, aby svlékla také podprsenku, herečka prudce strhla šat, hodila jej Schillingrovi do tváře, vytrhla mu pistoli a střelila ho do břicha. Při tom zranila také esesmana Emericha. Nastal zmatek, někteří esesmani odhodili zbraně a utekli. Vězňové sonderkomanda uposlechli rozkazů a výzev esesáckých důstojníků, chopili se odhozených zbraní a zahnali oběti zpátky do plynové komory. Za tento čin byli odměněni zlepšeným přídělem potravin. http://osvetim.valka.cz/sonderkomanndo.htm Takovéto příběhy a mikroepizodky můžete číst v koncentračním táboře auschwitz I na několika místech. Ubezpečuji že debilní komentáře typu nevtáhlo mne to do postav a nebo nebyl to nějak extra atmosférou nabitý počin, či střileli je do hlav na rozkvelté zelené louce mi jen dokazuje jak hloupími jsou někteří přispivatelé. Nacisté udržovali okolí plynových komor a krematorií v takovém stavu, aby přijíždějící transporty neudělali pokud možno žádnou zbytečnou časovou prodlevu ve svém ukončení života. Takže kecy typu zelená louka, když tam ta louka a ten trávník dodnes je a když jsou prostě vzpomínky a život v šedé zoně takové jaké byli, mi příjdou ubohé. Komentujte si jakékoliv komerční slátaniny komedie nebo divadelní hry, ale pokud chcete okomentovat něco tak citlivého a tak strašně ale strašně moc lidskosti vzdáleného, tak se straňta výrazů typu nebl jsem vtažen do děje....NIkdy bych Vám nepřál ani na vteřinu být vtažen do děje, který se odehrával za 36 dráty jež od země do 220 cm obehnávali osvětim II birkenau..... (24.08.2011)

Velice zajímavě zpracovaný příběh na motivy knihy Dr. Miklóse Nyiszliho, který nám přibliží osvětimské prostřední v období, kdy se Osvětim stala dějištěm největší židovské likvidace v dějinách. Šedá zóna nám poskytne velmi dobrý pohled na všechny události během jara a léta 1944, na život v táboře a na život zvláštního komanda pracujícího v krematoriích. Projdeme se šedou zónou, zónou smrti. (17.12.2012)