Schopnost vnímat klasiky českého devatenáctého století jako živé lidi s jejich slabšími i silnějšími stránkami a objevovat v jejich vcelku všedních životech prvky nadčasového a velkého poetikou všedního dne byla vždy vzácná. Dnes je endemitní. Kvinteptych ze života jednoho z největších Čechů, muže, který za svého života byl více ctěn jako novinář, ale sám sebe považoval za básníka, patří do této nečetné série pozitivních výjimek. Důkladná znalost dobových fakt, chválabohu nešetrná důslednost v pojetí výpravy, ale i schopnost nadhledu z tohoto volného cyklu televizních inscenací dotvářejí poutavý celek pěti sond do básníkova života. Neméně výstižně i průhled do české společnosti druhé poloviny devatenáctého století. Důvěrnost kamery pracující s velkým detailem i brilantní výkon Ilji Racka (svou suverenitou připomíná tehdy mladšího, ale neméně strhujícího Václava Vosku roku Pražského jara) jako průvodce dotvářejí neobyčejně působivé dílo nedoceňovaného dalšího velikána české režie poslední čtvrtiny dvacátého století Jaroslava Dudka. Nadčasová nadčeskost češství - tak lze asi nejvýstižněji shrnout nadčasovost vlídné nerudovské sebeironie VÁŽENÉHO DIVÁKA pro připraveného diváka všech generací. Zbývá jediné a všetečné: proč tento příběh již dávno nebyl zdigitalizován a z jakých důvodů - pokud to stačím sledovat - není alespoň opakován? O mores, o tempora!(15.2.2008)
Jedna z labutích písní kdysi tak výborné české televizní tvorby. Lidský a zasvěcený pohled na čítankového autora, od kterého vlastně málokdo četl víc než Povídky malostranské (výborné). Osobně mám sice raději Vávrův nedoceněný film Příběh lásky a cti, ale toto zase zabírá mnohem větší škálu témat i času Nerudova života. Výborní představitelé - jak Vladimír Dlouhý, tak Ilja Racek.(3.5.2016)
České 19. století zrovna nevyhledávám, spíš naopak. Přesto mě tento seriál opravdu bavil, samozřejmě díky Vladimíru Dlouhému, jehož výkon je opravdu nezapomenutelný. Skvělé dialogy, výborně vytvořené prostředí. Škoda, že Česká televize stále upřednostňuje opakování poněkud jiných seriálů, popř. pseudovtipných příběhů s Miroslavem Donutilem.(28.2.2013)
Pro mne veliké překvapení. Výkon Vladimíra Dlouhého by se dal i do kamene tesat, Racek také nezklamal, ale hlavně mne dostaly perfektní dialogy , kdy jediná věta pronesená Dlouhým-Nerudou nepostrádala význam, či rovnou dva. Neruda byl člověk z masa a kostí, komplikovaný člověk, jeho peripetie jsou však vyprávěné velice poutavě. Vše ostatní skvěle vystihl komentář kolegy Sportovce. Považuji za jeden z nejlepších seriálů naší kinematografie. Dokonalý rozbor české povahy a společnosti vůbec, který je natolik nadčasový, až člověka mrazí. 100%(20.11.2011)
Český pětidílný televizní historický seriál věnující se životním osudům významného českého literáta 19. století Jana Nerudy (1834-1891). Jednoho z našich nejlepších básníků v jeho mladém věku více než přesvědčivým způsobem herecky ztvárnil V. Dlouhý, zatímco v závěrečném dílu tohoto historického cyklu včetně role velmi působivého vypravěče s originální, přímou komunikací s divákem, jehož oslovoval adjektivem ´laskavý´, zazářil I. Racek. Seriál J. Dudka vypráví zejména o Nerudových milostných vztazích, přičemž v úvodním dílu se jako mladý neznámý básník uchází o slečnu Annu Holinovou (E. Horká), zatímco ve druhém díle je zobrazen jeho složitý vztah ke Karolíně Světlé (J. Preissová), jenž zůstal pouze na intelektuální úrovni. Je nutno podotknout, že v prvních dvou dílech je Nerudovo chování silně ovlivněno jeho mladickou bujarostí a snahou se předvést před společností, což mohlo u nejednoho diváka způsobit, že mladého Nerudu vnímal jako hulváta a nevychovance. V pozdějším věku však léty a zkušenostmi nabitá moudrost a pokora toto nelichotivé chování zcela potlačila. Třetí díl se věnuje jeho lásce k mladičké Terezii Marii Macháčkové (velmi půvabná K. Trojanová), dceři bohatého továrníka, jež však kvůli dívčině nešťastnému skonu zůstala nenaplněna. Nerudova literární a politická činnost byla nejvíce přiblížena ve čtvrté části, v níž se představilo mnoho tehdejších vedoucích osobností českého národa a v níž musel redaktor Národních listů bojovat proti pošpinění svého jména. Závěrečný díl zobrazuje Nerudovo milostné vzplanutí v pokročilém věku ke své příbuzné z venkova Aničce (L. Vlasáková), ani tento vztah však nedošel naplnění, zejména kvůli vysokému věkovému rozdílu obou milenců. Z vedlejších postav mohu snad připomenout jeho kolegy v redakci V. Hálka (I. Trojan), vegetariána K. Sladkovského (J. Schmitzer), šéfredaktora a zakladatele Národních listů J. Grégra (L. Frej), Vávru (P. Trávníček), J. Baráka (J. Šťastný) či kontroverzního K. Sabinu (P. Zedníček). Mezi jeho největší přátele patřili A. V. Šembera v podání O. Vetchého a J. Arbes (V. Beneš). Domácí ošetřovatelku Haralíkovou v Nerudově kmetském věku hrála Z. Bydžovská a Nerudovu matku, s níž léta společně žil, ztvárnila V. Kubánková. Jeden z nejdůležitějších prvků v působivosti tohoto vynikajícího seriálu je častý a procítěný přednes mistrových překrásných lyrických veršů vznášejících se jakoby nad příběhem a to z něho činí mimořádně poetickou záležitost a v mých očích jeden z nejpovedenějších seriálů 90. let.(3.10.2017)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
sportovec
Schopnost vnímat klasiky českého devatenáctého století jako živé lidi s jejich slabšími i silnějšími stránkami a objevovat v jejich vcelku všedních životech prvky nadčasového a velkého poetikou všedního dne byla vždy vzácná. Dnes je endemitní. Kvinteptych ze života jednoho z největších Čechů, muže, který za svého života byl více ctěn jako novinář, ale sám sebe považoval za básníka, patří do této nečetné série pozitivních výjimek. Důkladná znalost dobových fakt, chválabohu nešetrná důslednost v pojetí výpravy, ale i schopnost nadhledu z tohoto volného cyklu televizních inscenací dotvářejí poutavý celek pěti sond do básníkova života. Neméně výstižně i průhled do české společnosti druhé poloviny devatenáctého století. Důvěrnost kamery pracující s velkým detailem i brilantní výkon Ilji Racka (svou suverenitou připomíná tehdy mladšího, ale neméně strhujícího Václava Vosku roku Pražského jara) jako průvodce dotvářejí neobyčejně působivé dílo nedoceňovaného dalšího velikána české režie poslední čtvrtiny dvacátého století Jaroslava Dudka. Nadčasová nadčeskost češství - tak lze asi nejvýstižněji shrnout nadčasovost vlídné nerudovské sebeironie VÁŽENÉHO DIVÁKA pro připraveného diváka všech generací. Zbývá jediné a všetečné: proč tento příběh již dávno nebyl zdigitalizován a z jakých důvodů - pokud to stačím sledovat - není alespoň opakován? O mores, o tempora!(15.2.2008)
flanker.27
Jedna z labutích písní kdysi tak výborné české televizní tvorby. Lidský a zasvěcený pohled na čítankového autora, od kterého vlastně málokdo četl víc než Povídky malostranské (výborné). Osobně mám sice raději Vávrův nedoceněný film Příběh lásky a cti, ale toto zase zabírá mnohem větší škálu témat i času Nerudova života. Výborní představitelé - jak Vladimír Dlouhý, tak Ilja Racek.(3.5.2016)
willow666
České 19. století zrovna nevyhledávám, spíš naopak. Přesto mě tento seriál opravdu bavil, samozřejmě díky Vladimíru Dlouhému, jehož výkon je opravdu nezapomenutelný. Skvělé dialogy, výborně vytvořené prostředí. Škoda, že Česká televize stále upřednostňuje opakování poněkud jiných seriálů, popř. pseudovtipných příběhů s Miroslavem Donutilem.(28.2.2013)
dr.fish
Pro mne veliké překvapení. Výkon Vladimíra Dlouhého by se dal i do kamene tesat, Racek také nezklamal, ale hlavně mne dostaly perfektní dialogy , kdy jediná věta pronesená Dlouhým-Nerudou nepostrádala význam, či rovnou dva. Neruda byl člověk z masa a kostí, komplikovaný člověk, jeho peripetie jsou však vyprávěné velice poutavě. Vše ostatní skvěle vystihl komentář kolegy Sportovce. Považuji za jeden z nejlepších seriálů naší kinematografie. Dokonalý rozbor české povahy a společnosti vůbec, který je natolik nadčasový, až člověka mrazí. 100%(20.11.2011)
Schlierkamp
Český pětidílný televizní historický seriál věnující se životním osudům významného českého literáta 19. století Jana Nerudy (1834-1891). Jednoho z našich nejlepších básníků v jeho mladém věku více než přesvědčivým způsobem herecky ztvárnil V. Dlouhý, zatímco v závěrečném dílu tohoto historického cyklu včetně role velmi působivého vypravěče s originální, přímou komunikací s divákem, jehož oslovoval adjektivem ´laskavý´, zazářil I. Racek. Seriál J. Dudka vypráví zejména o Nerudových milostných vztazích, přičemž v úvodním dílu se jako mladý neznámý básník uchází o slečnu Annu Holinovou (E. Horká), zatímco ve druhém díle je zobrazen jeho složitý vztah ke Karolíně Světlé (J. Preissová), jenž zůstal pouze na intelektuální úrovni. Je nutno podotknout, že v prvních dvou dílech je Nerudovo chování silně ovlivněno jeho mladickou bujarostí a snahou se předvést před společností, což mohlo u nejednoho diváka způsobit, že mladého Nerudu vnímal jako hulváta a nevychovance. V pozdějším věku však léty a zkušenostmi nabitá moudrost a pokora toto nelichotivé chování zcela potlačila. Třetí díl se věnuje jeho lásce k mladičké Terezii Marii Macháčkové (velmi půvabná K. Trojanová), dceři bohatého továrníka, jež však kvůli dívčině nešťastnému skonu zůstala nenaplněna. Nerudova literární a politická činnost byla nejvíce přiblížena ve čtvrté části, v níž se představilo mnoho tehdejších vedoucích osobností českého národa a v níž musel redaktor Národních listů bojovat proti pošpinění svého jména. Závěrečný díl zobrazuje Nerudovo milostné vzplanutí v pokročilém věku ke své příbuzné z venkova Aničce (L. Vlasáková), ani tento vztah však nedošel naplnění, zejména kvůli vysokému věkovému rozdílu obou milenců. Z vedlejších postav mohu snad připomenout jeho kolegy v redakci V. Hálka (I. Trojan), vegetariána K. Sladkovského (J. Schmitzer), šéfredaktora a zakladatele Národních listů J. Grégra (L. Frej), Vávru (P. Trávníček), J. Baráka (J. Šťastný) či kontroverzního K. Sabinu (P. Zedníček). Mezi jeho největší přátele patřili A. V. Šembera v podání O. Vetchého a J. Arbes (V. Beneš). Domácí ošetřovatelku Haralíkovou v Nerudově kmetském věku hrála Z. Bydžovská a Nerudovu matku, s níž léta společně žil, ztvárnila V. Kubánková. Jeden z nejdůležitějších prvků v působivosti tohoto vynikajícího seriálu je častý a procítěný přednes mistrových překrásných lyrických veršů vznášejících se jakoby nad příběhem a to z něho činí mimořádně poetickou záležitost a v mých očích jeden z nejpovedenějších seriálů 90. let.(3.10.2017)