Insomnie

Daleko hlubší psychologická linka než předvedl následně Nolan ve své Insomnii - až deprese z toho jak policajt-vrah měl vnitřně neskutečně blízko k vrahu-spisovateli. A také jako obvykle životnější konec - policajt není za svůj poklesek potrestán osudem. Americká verze byla naproti tomu "údernější". (21.01.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $227,569║Tržby Celosvetovo $-║ Thriller z veľmi dobrým námetom, ktorý dokázal veľmi dobre zužitkovať v remaku Insomnia (2002) Christopher Nolan. Tu v tomto originály by toho na dolaďovanie bolo ešte dosť, ak by som nevidel Nolanov remake, ťažko by som sa v tomto Nórskom spracovaní hľadal, je tam vidieť taká filmárska neskúsenosť, neobratnosť. /65%/ (08.10.2008)

Bohužiaľ mi nedá zrovnávať s Nolanovým remakom, ktorý je filmom určeným jednoznačne pre veľké plátno a vyššiu návštevnosť. Aj keď je v podstate dosť náročný. Takým je aj nórsky originál, ktorý ide ešte dalej v ambivalentnosti hlavnej postavy vyšetrovateľa. Lenže film pôsobí dosť televízne a nemá takú pôsobivú atmosféru. Záver bol tiež o niečo menej silnejší. VIDENÉ ZNOVA: Insomnia je vskutku originálne krimi, výborne zahrané na všetkých frontoch a s premyslenou filmovou rečou. Preto mu aj ten slabší záver ako v remaku odpustím. (28.08.2012)

Skvěle natočená a mistrovsky promyšlená kriminálka z ponurého a studeného severu. Stupňující se napětí, nečekané a šokující zvraty, depresivní atmosféra. Celému filmu vévodí dokonalý Stellan Skarsgård. Tento film ucelil můj názor v tom, že každý film odráží svou zemi, poměry, prostředí a lidi. V tomto případě chladný, tísnivý a věčně šedý sever. (03.02.2008)

nejprve vysvětlím vlastní polohu, protože jde o potřebný kontext. prvně jsem viděl tento norský originál a přitom se těšil na Nolanův film. zjištění, že jde o jiný film téhož jména následovalo zklamání. po pár měsících jsem dostal příležitost zhlédnout Nolanovu slavnou Insomnii a po pár minutách od začátku, kdy už bylo naprosto zjevné, že jde o remake předchozího a já tudíž přicházím o všechna překvapení, jaká příběh snad mohl nabídnout, přišlo zklamání druhé. upřímně, ani původní Insomnie mě vůbec nenadchla, ale po zhlédnutí Nolanovy průměrné zbytečnosti jsem v ní některé filmové půvaby nemohl neobjevit. /// příběh je o ztrátě sebe sama ve spleti vlastních lží. policista zfalšuje důkaz, aby ochránil sám sebe před možnostmi dvojího výkladu toho, co bylo jen tragickou nehodou. zatímco původní film klade důraz na postupné vrstvení lží a pomalý a nenávratný propad pod úroveň vlastního svědomí, remake se v duchu přístupnosti filmu komukoliv pokouší tento motiv maximálně zjednodušit, jedna chyba, jedna lež, jeden následek. zatímco originál velmi znepokojivě představuje šablony 'klaďas' a 'záporák' vpravdě jako pouhé nálepky, které nejenže nemusí odpovídat skutečnému stavu, ale mohou označovat dokonce i zdánlivý protiklad, remake tuto působivou cézuru nahrazuje pouhou nicotnou relativizací skrze svědomí zpytujícího a nespavostí trpícího vyšetřovatele. mimochodem, Al Pacino v této roli podal více než slušný výkon, což je jeden z mála kladů, které bych Nolanovu remaku přiznal. oproti němu je Stellan Skarsgård amorálnější, hlouběji přesvědčený, že účel světí prostředek, je to mrákotná stvůra, budící ten dojem, že sama dávno zapomněla účel svého povolání. zato Al Pacinova postava je tragická pro vědomí svého morálního selhání, pro plné uvědomění si svého svědomí a pro chápání úlohy policisty ve společnosti právě tak jako zrádných úskalí této práce. Al Pacinův vyšetřovatel, ač se mu to nedaří, touží být ve své práci lepší, je hnán snahou po sebezdokonalení (pozitivní příklad divákovi), které odporuje jeho psychologický rozklad. to úsměvné americké moralizování bych snad i přehlédl, kdyby tak drze neprotiřečilo pravému duchu přejatého příběhu o rozdílu podstat povahy dobra a zla v realitě a v obecném povědomí. morální úpadek "hrdiny" je totiž ještě více převážen pochopitelností činu "antihrdiny", která se ukáže být bolestivě zřejmá, když se svému protivníku ve vší upřímnosti přizná a ten paradoxně zrůdný čin ve vší jeho ne/přirozenosti popíše. další vážný problém vidím při porovnání závěrů obou filmů, kde v remaku dochází k vykoupení smrtí a předání "poselství" hloupému divákovi v podobě rady: "držte se vždy vlastního svědomí", pak v originále celou tu elegii odvane vítr, stopy zahladí příliv a mnohem varovnější demonstrací svědomí je skutečnost, že by bylo jedinou doménou ozvěn tragických událostí a hrdina by s nimi sám musel do smrti přežívat, kdyby ovšem takové svědomí měl. (18.01.2011)