Režie:
Jiří AdamecKamera:
Antonín KovácsHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Monika Žáková, Jan Šťastný, David Matásek, Martin Zounar, Ivana Chýlková, Veronika Gajerová, Miroslav Zounar, Naděžda Prchalová-Vicenová, Miroslava Pleštilová, Mahulena Bočanová, Regina Řandová (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Loučení (E01)
-
Vysokoškoláci (E02)
-
Málo štědré Vánoce (E03)
-
Výhra (E04)
-
Píseň pro májovou Prahu (E05)
-
Období zkoušek (E06)
Obsahy(1)
Šestidílný televizní seriál J. Bednáře a K. Štorkána vypráví o životě mladých lidí, kteří byli po úspěšné maturitní zkoušce na gymnáziu malého města přijati ke studiu na vysoké škole v Praze. Příběh šestice čerstvých vysokoškoláků, které k sobě pojí pevné přátelství, začíná jejich loučením s domovem a odjezdem mezi neznámé lidi, do dosud důvěrněji neprobádaného a neznámého hlavního města. V režii J. Adamce uvidíte v hlavních rolích studentů Moniku Žákovou (svědomitá posluchačka oboru archeologie filozofické fakulty Radka Holečková), Jana Šťastného (hudebně nadaný Jirka Jílek, student ekonomie), Davida Matáska (dobrý matematik Honza Špaček, přijatý na stavební fakultu), Veroniku Gajerovou (ctižádostivá Hanka Dušková, studentka DAMU), Martina Zounara (poctivec a idealista, budoucí právník Ivan Trnka) a Ivanu Chýlkovou (sportovně založená studentka Eva Rillichová). (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Klasická socialistická blbost o mládeži... Pět hvězdiček si ale rozhodně zaslouží Jiří Krejčík v roli rejži. TO JE MŮJ ASISTENT. HROZNEJ VŮL! ()
Naprosto dementní, nudnej a trapnej seriál, plnej přehrávajících herců a dialogů umělejch jak kozy Dolly Buster. Při sledování mi bylo za herce až trapně. Na druhou stranu, při sledování takovýho Martina "prima vařečky" Zounara jsem se škodolibě smál. Vladimír Dlouhý v roli vysokoškolskýho profesora byl zase spíš k pláči. update 8.9.2013: Občas mě přepadne touha podívat se na nějaký tyhle socialistický telenovely. Sáhnul jsem po tomhle veledíle a letmo jsem se na to podíval. Můj názor se po letech nijak moc nezměnil. Z těch herců působí jakž takž uvěřitelně snad akorát Šťastný. Ale rozhodnul jsem se změnit hodnocení z odpadu na 1 hvězdu, protože mě opět skvěle pobavil Rosťa Kuba v jedný z vedlejších rolí. ()
Typický seriál o mládeži a pro mládež. Jistá nadsázka je patrná, ale seriál je to příjemný a na nic si nehrající. V hlavních rolích se představili tehdy začínající herci různých hereckých kvalit. Ti lepší (Jan Šťastný, David Matásek) hráli dobře a ti slabší (Martin Zounar, Mahulena Bočanová) ale spoň obstojně a nebyli trapní. Docela rád jsem se na to díval a zavzpomínal si. Avšak pro mládež, narozenou v devadesátých letech, je to dnes už možná nepoužitelné. ()
Viděl jsem jen pár dílů a myslím, že to bohatě stačí. ()
"Když do života vcházím, hned všechny dveře otvírám"...pokud jste text známé písničky Dalibora Jandy pochopili, jistě si potykáte i se seriálem, který byl typickým představitelem seriálů pro (socialistickou) mládež. Adamec tyhle seriály uměl, byly trochu točené idealisticky a věděl, koho do rolí z mladých herců obsadit, a kdo mu do práce nebude kecat. Vetchý, Suchánek nebo Roden, ti se v jeho dílech neobjevovali, ale takový Čenský, Navrátil a další poměrně pravidelně a odváděli velmi dobré herecké výkony. Neznamenalo to, že by režisér vždy plnil kvalitu, ale mně se jeho seriály celkem líbily. Rozhodně se na ně dalo dívat na rozdíl od těch dnešních výplodů, na kterých se také jako režisér dost často podílí. Z dnešního hlediska přece jen pohled na tehdejší vzorné, i ty méně vzorné studenty gymnázia a jejich chápavé profesory, přece jenom tolik nenadchne, ale přesto se stále jedná o dobře natočený seriál, na němž už je stáří výrazně znát. 60% ()
Zatím nejslabší z předlistopadových seriálů, které jsem zkusil. Rozvláčné unylé nic, bez pořádné zápletky, bez alespoň minimálního vývoje či posunu postav, mezi nimiž je téměř nemožné najít jedinou, která by byla sympatická, věrohodná nebo alespoň zajímavá. Nuda, kde jedinou zábavou je tak možná lov mladičkých budoucích hereckých hvězd v epizodních rolích, třeba Ivana Trojana nebo Yvety Blanarovičové. ()
Z môjho pohľadu nestarnúci seriál o mladom študentskom veku v dobách, kedy to bolo trochu iné, pre niekoho zaostalé, z mojej perspektívy ale mnoho vecí bolo na školách lepších. Keď opomenieme súdruhovanie, tak sa minimálne aspoň odovzdávalo kvalitné vzdelávanie na kvalitných školách, dnes je už kadekto inžinierom či magistrom, no vo svojom obore sa ani nezamestná. Seriál sa mi páčil aj kvôli nesmrteľnej pesničke Dalibora Jandu, ktorú mu dlho závidel aj Kája Gott a ten bol dokonca isté obdobie na Štaidla naštvaný, že to nedal jemu. A tie jednotlivé príbehy postáv sú jednouché, no pútavé. Vybraní boli aj dosť pekní herci oboch pohlaví (verím len na dve). Taká Monika Žáková je ale žiarivým príkladom toho, že keď k mladosti pridáte 30 rokov a 80 kíl, už to nie je pravé orechové. ()
Dnešní seriály o mládeži, o tom jaká je už schází, tak se dávají často tyhle, které jdou více do hloubky oproti těm dnešním, které milují povrchnost a jednoduchost. ()
Zounarův majstrštyk. Jdu blejt. ()
Takové Zkoušky z dospělosti z Prahy, a ne okresního města, s nudnějšími „příběhy“ a ošoupanějšími postavami, které nemají čím zaujmout. ()
Ve své době mě to nebavilo, byl jsem malý smrad a nějací vysokoškoláci mi byli u prdele. Teď mi to sedlo mnohem více. Snad pro to nostalgické retro a fakt, že to nekončí úplně happy... ()
Jednotka trapnosti = 1 Zounar. Je dost seriálů ze socíku, který mně nějak i zbrhle baví, ale tohle je fakt moc a myslím, že to bylo debilní už v době vzniku. ()
Mládežnický seriál mládi, nic už tehdy zajímavého. ()
Stejna tupost a diletanstvi jako v pripade Zkousek z dospelosti, lze bez dalsiho odkazat na komentar k tomuto veledilu. Jen ted chlapi stoji fronty na unylou a nezajimavou Moniku Zakovou, Ladu Stajdla vystridal Dalibor Janda a ke kladum tentokrat patri vnady Mahuleny Bocanove a vykon Vladimira Dlouheho. ()
Socialistický film o socialistické mládeži - už tenkrát mě to nebavilo. Jenže co také měli točit - že? ()
Klasický seriál své doby a mladých vysokoškolácích. Je to sranda jako všechny seriály z téhle doby. ()
Aj totalitný systém a jeho mládež mali svoj kultový seriál. Dnes by sa z toho človek asi aj... ()
Tenhle seriál mě vždycky štval. Další sračka od Adamce o mladých,nadějných a slušných, kteří mají to štěstí a vyrůstají v socialismu. Pořád se jede podle stejné šablony. Všichni se snaží, drží pohromadě a napravují toho, kdo náhodou šlápne vedle. Což se samozřejmě podaří. Hudbička od Láďi Štaidlů, jen si jí vyjímečně nezakrákal , asi byl v tý době na šnůře v NSR. ()
Téměř „kultovní“ záležitost o naprosto nepravděpodobné partě, ve které M.Zounar co do unylosti soupeří s J.Šťastným a především M.Žákovou, má svoje highlights: rozhovor asistenta a studentky v kavárně „Takže, soudruhu Dušane…“, oslavu neexistující výhry ve Sportce „Teď už si dám snad jen tu morovou kost“, Zounarovo „Jdi do hajzlu“ adresované D.Matáskovi či pérování P.Zedníčka režisérem Krejčíkem za přihlížení K.Gotta a mlčenlivého L.Štaidla. Jen mimochodem se ukáže, jak se „pracovalo“ v socialistickém stavebnictví, posílen je i stereotypní obraz Moravanů jako věčně zchlastaných bodrých idiotů, kteří se zabývají převážně zabijačkami. Finis coronat opus- v tomto případě kvílení rádobyzpěvačky H.Janků do závěrečných titulků. Smál jsem se už při premiéře, ještě víc se směju nyní, když jsem na toto dílo náhodou narazil v programu ČT. ()
Scénář je poměrně snaživý, ale co ho likviduje je celkem neschopné provedení - nad občas nesrozumitelnými dialogy nebo trapně nasvícenými nočními scénami se lze pousmát, ale nevhodně zakončené či spíše useklé díly a nijaký závěr (!), to už je rána podpás. Občas to špatně odsejpá, občas vás odradí špatní herci (Buchvaldkův proslov na konci o podprůměrných a průměrných hercích na některé ze zúčastněných sedne perfektně - třeba naprosto prkenná a neschopná Monika Žáková, Šťastný je občas taky na pěst). Naštěstí to vyvažují zase jiní herci, prostě pestré obsazení a řada zábavných cameí (např. Gott jako sukničkář, Krejčík jako cholerik režisér) je určitě plusem a informativní hodnotu pro fanoušky života za komunismu to má (např. procházka po rozestavěném sídlišti, protekce na VŠ od tatínka, šmelinář od Českých drah). Docela mě zaskočilo, že první díl je k uzoufaní příšerně nudný, zatímco pozdější díly už jsou o pár stupínků vejš - to se Adamec probral nebo co? Pamětníky pobaví i výrazný soundtrack od Štaidla a pár hitů od Dalibora, ale místy už mě ty syntetické fujary drásaly nervy. Seriál je mimochodem apolitický (pro sklerotiky dodávám, že oslovení "soudruh/soudružka" bylo společenskou konvencí. Pořád lepší dílo než současné hrůzy. ()
Reklama