Reklama

Reklama

Příběh klasického románu anglického spisovatele Charlese Dickense, v němž malý sirotek, navzdory tomu, že v životě nepoznal nic než hlad a kruté zacházení, nikdy neztratí víru v lidskou dobrotu a po mnoha ústrcích se dočká lepšího života, asi netřeba blíže představovat. A je také pochopitelné, čím tento košatý příběh plný emocí a dramatických zvratů přitahoval filmaře. Vždyť svého prvního filmového zpracování se dočkal již v roce 1909 v době němého filmu a od té doby byl zfilmován ještě mnohokrát. V roce 2005 se předlohy chopil světoznámý režisér Roman Polanski, který chtěl natočit příběh tak, aby zaujal jeho děti a jejich vrstevníky. Se zkušeným scenáristou Ronaldem Harwoodem zpracovali látku jako tradiční historické vyprávění s důrazem na dickensovskou atmosféru chudoby třicátých let devatenáctého století. Toto pojetí podtrhují již úvodní titulky, vycházející z rytin Gustava Dorého. Z hereckého obsazení je kromě dětských představitelů Barneyho Clarka (Oliver) a Harryho Edena (Lišák Ferina) potřeba vyzdvihnout zejména Bena Kingsleyho v roli Fagina. Koprodukční snímek vznikal z větší části v České republice za účasti českého koproducenta a českého filmového štábu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (244)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Obrazově velmi hezké a už od prvního záběru je patrné, že Roman Polanski snad poprvé ve své režijní kariéře dá hodně na exteriéry a atmosféru filmu založenou na místě, kde se odehrává. Opravdu mě překvapilo, jak jsou ulice "Londýna" skvělé a herci pana režiséra poslouchají snad jenom v dobrém, protože tu nikdo nehraje špatně ani průměrně. Všichni jsou tu výborná, hudba potěší a skoro si není na co stěžovat. Možná jedině na můj pocit jisté prázdnoty tohoto díla, které na mě dýchalo každou minutu. Jako by nám bylo pouze vyprávěno, bez duše a nebo snahy, aby jsme porozuměli. Chybí mi tam ten pocit, kdy se divák nechá pohltit a vcucnout a sám se prochází uličkami, kde se oddávají prostitutky své práci a malý caparti strkají své špinavé pracky do cizích kapes... ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ronald Harwood .. Roman Polanski .. už mnohokrát dokázal jak výtečný je to režisér a jeho nejnovější počin vše jen utvrzuje. Veškeré rozdíly oproti knižní předloze Oliwer Twist jdou na vrub režisérově představě. Dějových zvratů je několik a pořád se něco děje. Začíná v sirotčinci někde na venkově, ale převážná část příběhu se odehrává v Londýně. Řemeslně špičkově zvládnutý film, od bezchybné výpravy (skutečně oceňuji práci filmařů, kdy pomocí kulis a kostýmů reálně vytvoří něco, co už dávno není), přes slušnou kameru a velice příjemný hudební doprovod. Stejně bezchybné jsou herecké výkony, zejména hlavní přestavitel je "sladká tvářička“ ovšem herecky to plně zvládl. Dále lze pochválit Ben Kingsley za roli Fagina nebo postavu Lišáka. Přesto jde o film bez nějakých extra výtečných scén či momentů! Což je trochu škoda, stejně tak je pomálu vtipných či lehce odlehčujících scén. Ale jak jsem už v úvodu uvedl, Roman Polanski se režijně opět předvedl v tom nejlepším možném světle a jeho nejnovější počin téměř určitě sklidí minimálně nějaké Oscar nominace! ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Na IMDb jsem nalezl celkem patnáct filmů nazvaných Oliver Twist. Po zhlédnutí toho nejnovějšího se nabízí otázka, jestli by čtrnáct nestačilo. Dickensův román je velice kvalitním materiálem, ne příliš obtížným ke zfilmování a divácky stále atraktivním. Roman Polanski je jistě velice talentovaným režisérem, člověkem, který toho v životě hodně prožil a mnohokrát to jistě nebyly zážitky kdovíjak veselé, což je na některých scénách znát. Na druhou stranu příliš často přivírá před krutou realitou oči a v okamžicích, kdy jde nejvíc „do tuhého“ rychle přehodí výhybku a působivost celé scény rázem pohřbí únikem ke grotesce (např. prosba o přídavek jídla, co si pamatuji na knihu, velice drsný okamžik, zde se záhy změní ve „srandovní“ honičku). Vzhledem k závažnosti tématu a přesvědčivostí Dickensem zvolených slov hraničí pojetí tohoto Twista místy až s parodií. Je to kýčovité, prázdné a povrchní. Chybí „zlidšťující“ hloubka a v podstatě jakékoliv emoce. (České) kulisy jsou věrohodné, digitální panorama Londýna zahaleného do mlhy nikoliv. Závěr vyznívá přehnaně optimisticky a dává vědět, co jsme to vlastně celou dobu sledovali – obyčejnou pohádku pro malé caparty. I nějaká ta baba jaga by se našla. Než naběhly závěrečné titulky, čekal jsem, že zpoza stromu vyskočí nějaký kretén v růžové kombinéze a své následné zamávání doprovodí třikrát zopakovaným „je čas udělat dětem pá, pá“. Abych Polanskému tolik nekřivdil, pár scén má slušnou atmosféru a skoro se přibližuje duchu románové předlohy, jedná se však o „nárazovky“ patřící svým pojetím spíše do nějakého hororu (Twist v zrcadle, smrt Nancy a následný střih na krkavce). Za velké fiasko bych označil casting pro hlavní roli; Barney Clark nejenže nemá dostatečně výraznou tvář (během prvních minut jsem měl problém jej najít mezi tlupou ostatních sirotků), ale vlastně jakoby ani nebyl. Tak zoufale nudné dítě filmové plátno dlouho nepamatuje. 50% Zajímavé komentáře: Faye, PALINO, Indy ()

Faye 

všechny recenze uživatele

Podivně komplikované příbuzenské svazky v ponurých příbězích Ch.Dickense jsem nikdy neměla ráda a i když jsem Olivera Twista (dávno tomu), navíc se značným přemáháním, přečetla. Nijak zvlášť se mi to nelíbilo. A přestože si Roman Polanski poradil s nezáživnou klasikou víc než dobře, tenhle film si s největší pravděpodobností už nikdy nepustím, a že bych si znovu otevřela nějakou knihu od autora předlohy .... .nesmysl. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu si zahrály obě děti režiséra. Morgane Polanski ztvárnila dceru farmáře a Elvis Polanski se objevil jako chlapec s obručí. (don corleone)
  • Mezinárodní produkce si vyžádala na evropské poměry slušných 50 mil. eur, ale u diváků neměla ohlas. Například v Anglii vydělala jen 2,3 mil. liber a v USA 1,9 mil. dolarů. (imro)
  • Románová předloha k filmu vyšla poprvé v letech 1837 – 1838 v časopisu Bentley‘s Miscellany. Autor, celým jménem Charles John Huffam Dickens, napsal také Kroniku Pickwickova klubu, Malou Dorotku či autobiografického Davida Copperfielda. (imro)

Reklama

Reklama