X-Men: Poslední vzdor

Ako hollywoodska eye-candy zábava pre mladé publikum bez chyby, ako pokračovanie Singerovych X-Men 2 ale smutné. Brett Ratner je nadšenecký filmár, fanúšik do pekných obrázkov, efektov a filmových hrdinov, no na zmysluplnosť látky, ktorú pred ním načrtol Bryan Singer, je príliš povrchný a detský. Postava Juggernauta (Vinnie Jones) a občasné logické prešľapy akoby vypadli z hernej adaptácie Paula W.S. Andersona a film má skôr než k svojim predchodcom, bližšie k Fantastic Four. V mojich sedemnástich, kedy som zbožňoval Commando lebo sa v ňom "neustále niečo dialo", by som mal X-Men: The Last Stand najradšej z celej série. P.S.: Keby Singer ich nadupaný scenár doplnil o "svoje veci" a sám si ich natočil s vážnejšou tvárou a striedmou stopážou 120 min, mohlo ísť naozaj o najlepší diel série. (23.05.2006)

Bryane Singere, nikdy ti neodpustím, že ses na "svoje" X-Meny takhle vyfláknul kvůli tomu teplouškovi v červených kozačkách. Brette Ratnere, nikdy ti neodpustím, jak jsi tuhle šanci provařil. Šmarijápano, a to to vypadalo tak nadějně...no, zas abych jen nekřivdil, v globálu je Last Stand slušný film a těží z potenciálu rozličných mutací taktéž hodně slušně. Jenže jako chystaný závěr legendární trilogie je to prostě provar! Ano, pár silných scén tu je, ale ŠLO TO SAKRA UDĚLAT LÍP, a ta, jež měla být tou nejsilnější, se mě opravdu příliš nedotkla. S Juggernautem je legrace, s Mystique moc ne, ale zato její postava prodělala slušný vývoj, Famke je naprosto zdrcující, ale...proč sakra vypadá jako Galadriel "passing the test"?? A proč největší bitevní scéna připomíná Matrix Revolutions? Osud matrixové trilogie sdílejí i X-Meni - třetí díl na úkor megalomanské řežby pohřbívá silné stránky svých dvou předchůdců, konec druhého dílu X-Menů byl pro mě naprosto zdrcující...tady je poslední scéna jako vystřižená z nějakého nedělně odpoledního selankového béčka, a může si Wolverine mít pejzy jak chce dlouhé. Tyler napsal svůj komentář den po tom, co jsme navštívili kino....u mě je to od zhlédnutí podstatně delší doba, ale dojmy přetrvaly, a nesdílíme jich ohledně X-Menů málo. Je to tak jak říká...průměrný řemeslník dostal do ruky skvělý materiál, takže dokázal vykřesat nadprůměrné dílo. I ten John Powell, schopný geniálních záležitostí jako Bourne Identity, tady komponuje jako by byl duchem nepřítomen. A co se ÚPLNÉHO konce týká...nevěřícný výraz přecházející do hodně negativních emocí. Konec, nazdar, 60%. (19.09.2006)

Jakobych z čtyřhvězdičkové restaurace "U Singera", kde se servírují kuřecí medailonky v sýrovém těstíčku, rakvičky se šlehačkou jako desert a Chardonnay ročník 2004, přešel do perfektně fungujícího řetězce rychlého občerstvení "McRatner", s trojitým hamburgerem a pikslou Coly. Na obou místech se člověk nají, ale pochutná si jinak, nehledě na vzpomínky, které si člověk odnese. (14.09.2006)

Podceňovaná comicsovka, která se povedla mnohem víc, než jak by se dalo z pověsti Bretta Ratnera vytušit. Jistě, některé dějové zvraty jsou příliš uspěchané a pár psychologických momentů by si zasloužilo hlubší prokreslení, ale po technické stránce jde i po letech o špičkový blockbuster, rozmáchlejší víc než Thor se Singerovým Supermanem dohromady a ve zlomových pasážích (vlastně všechny scény s Jean Grey) vyloženě strhující. Po Wolverinových soĺovkách dvojnásob cenná popcornovka. (22.11.2013)

Naprosto jiný přístup k látce, více rodinný a značně odosobněnější. Ratner umí natočit efektní souboj i dechberoucí finále (Wolverinův výstup k Phoenix je boží), ale dělá mu problém ukočírovat běžné dialogy (když se Kitty Pryde zeptá Xaviera, jak to myslel Einstein s evolucí, bylo mi do breku) i prakticky veškeré srdceryvné scény (bez spoileru to moc ilustrovat nelze). Pár věcí má příjemně oldschoolový nádech - je poznat, na čem Ratner vyrůstal -, na druhou stranu jsou tu velmi rušivé triky a jedna rádobyepická scéna, u které jsem se musel nahlas smát. Nicméně, stále jsou to staří dobří známí se svými problémy z minulých dílů, je příjemné s nimi tu hodinku a půl pobýt a rozhodně neztratíte chuť se za nimi podívat v nějakém pozdějším spin-offu. Ratner není loser a přináší do hry spoustu nových prvků (levelování postav je cool) a některé staré samozřejmě odnáší. Že to nebude v Singerově stylu bylo jasné už od začátku, ostatně od Mostowa taky asi nikdo nečekal, že to bude nový Cameron. V tomto směru sleduje X3 prakticky stejný evoluční vývoj jako Terminátor 2 vs. Terminátor 3. To znamená, že to rozhodně není žádná tragédie (naopak, naprosto poctivý letní blockbuster), ale pozvolna z toho vyprchala ona omamná mytologie. 70%. (12.05.2006)