Návrat na vrchol

Tak tolik pokusů o vyvolání slziček se hned tak nevidí. Jistě - tohle téma si o to vyloženě říká, ale čeho je moc, toho je příliš. Na city se tu útočí už na začátku filmu, kdy letadlo spadne, pak během doby, kdy se s tím celé město vyrovnává až po závěr, který nebudu prozrazovat, ale je jasné, jak to celé dopadne. Na druhou stranu se mi docela líbila sportovní stránka - ačkoliv americkému fotbalu vůbec nerozumim a je to pro mě zparchantělé rugby, tak tréninky, studium taktiky i samotné zápasy mě docela bavily. A nakonec jsem konečně trochu pronikl do toho, jak se tenhle sport počítá. Herecky jsem trochu na rozpacích. Matthew McConaughey nikdy nebyl mým oblíbencem a tenhle film na tom moc nezměnil - jeho projev alá poručík Columbo mě prostě nesedl. Připadal mi silně nepřirozený a přál jsem si, aby na začátku s tím letadlem spadnul on a ne Robert "T1000" Patrick. Nesedli mi ani afektovaný Anthony Mackie a Kate Mara, která neumí brečet. Naopak potěšil výkon Matthewa Foxe a Davida Strathaima, který sice nepředvedl kdoví co, ale já mám tohoto herce docela rád. 60% (07.06.2009)

14.november 1970 - deň, ktorý razom zmenil život v západovirginskom meste Huntington. Pád lietadla so 75 ľuďmi, vrátane takmer kompletného univerzitného futbalového teamu otriasol snáď každým. Americkému futbalu hrozil zánik, až do kým sa teamu neujal tajomný Jack Lengyel a pokúsil sa o zázrak. Poskladal nový team z nádejných hráčov bez väčších skúseností, dokonca lovil aj vo vodách basketbalu, baseballu a futbalu, len aby Huntington neskončil bez ich doterajšej pýchy. Pozoruhodný film podľa skutočnej udalosti, hlavne sa mi páčila tá spolupatričnosť všetkých ľudí nielen v meste, ale aj na iných univerzitách. A zaujímavé bolo sledovať aj ľudí, ktorí v troskách lietadla prišli o svojich najbližších a razom americký futbal nemohli ani len cítiť - pretože spomienky ich vždy zaplavili nanovo. Celkom dobré spracovanie, aj keď miestami trošku prehnané a trochu vzdialené od skutočnosti. Ale čo už by len nespravili pre väčšiu dramatizáciu? Matthew McConaughey ma dosť prekvapil, lebo som si ho v roli futbalového trénera nevedel ani za nič predstaviť, no postavu Jacka Lengyela zvládol skvelo. (12.07.2013)

Největší devízou pro české díváky je tady hlavní sport okolo kterého se to točí a který není v našich krajích tak známý jako fotbal či hokej, přesto vysoce kvalitně natočený film o naději se nevzdávat podle příběhu na základě skutečné události. Oba (McConaughey i Fox) mají mé uznání, stejně jako McG. Rozhodně stojí za shlédnutí! We Are (11.08.2010)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

To je tak americký, tak blbý, nebo jinak – blbě natočený. Film je natočenej podle skutečných událostí, ale popravdě, nijak mě to nedojímá. Film je plnej patetickejch a trapasem zavánějících rozhovorů, který film neúměrně natahujou. Chtělo by to razantně zkrátit (včetně McConaugheyho šerednejch kotlet), a taky režiséra, kterej se neohání rozmáchlými gesty a kterej umí pracovat s herci. (25.07.2010)