Sbohem, baby

S Gone, Baby, Gone mám spousty problémů: 1, Graduje tam, kde by neměl, a tam, kde by měl, je jen jemně pompézní. 2, Zlom v půli přišel kvůli rozvolněný vazbě a zahálčivosti scénáristy vniveč. 3, Ed Harris nevyužívá svojí potence (holt Ben Affleck nadržuje svýmu bratrovi, který tak paradoxně v charismatu Eda poráží). 4, Vrcholem zmaru je detektivka, ženská postava, zahraná Michelle Monaghan, což je jeden z nejhůře napsaných charakterů, který jsem kdy viděl - podloubí emancipace a nutnosti ženský hrdinky, feministickej diktát, kterej zde přerostl do fašismu bez koulí. Proč jen slepě následuje Caseyho – bez opozice, bez relace – a co pět minut štěkne jednu bohulibou větu, když Casey ze sebe valí přímo chuchvalce sdělení? 5, Ben Affleck se dále chová jako nemalý pokrytec, jelikož svůj film zabydlel na jednu stranu zrůdama (počáteční pětiminutovka, hospoda, záporáci jak z Dějin ošklivosti od Eca) a na druhou stranu klasickým přebytkem z módních žurnálů (hl. hrdinové). 6, V závěru se agitka na děti opotřebuje a otravuje. Není divu, Affleck se podobně jako Redford nebo Eastwood etabloval do role amerického humanisty, silně poznamenaného vírou... do sametový extáze tedy filmu cosi chybí, nebo spíš přebývá, ale do 4 hvězd tak akorát. Nebudeme se tu nakonec přít o hnidy, že jo – jako ti jedinci, kteří si na Sunshine brali Matematicko-fyzikální tabulky pro střední školy a celý film v nich rejdili a hledali nedostatky. (30.01.2008)

Ve svém životě máme jen pramálo příležitostí ovlivnit naše bytí. To zda přijdeme na svět či nikoliv, jak, kdy, kde. Ve většině případů o něm rozhodují jiní. A tato rozhodnutí nás ve výsledku formují a dělají tím čím doopravdy jsme. Naše rodina, naše město, naše čtvrť. Tělo kolem duše. Města obklopující toto tělo. V dospělosti, když už máme tu pomyslnou moc ve svých rukách a snažíme se alespoň částečně vymanit ze zajetých kolejí unikáme před ostatními lidmi až na okraj velkých měst. Kde jinde než právě zde se dá dojít opravdového klidu? Ale co když se jednoho dne z vašeho domu ztratí to nejcennější co můžete ve svém životě mít, vaše dítě. Tím čím je tento film opravdu výjimečný je styl vyprávění, zachycující obyčejný úsek několika životů, jenž jsou protnuty událostí v podobě únosu malé dívky. Zachycují příběh, který by se mohl odehrát prakticky kdekoliv. Menší nevýhodou je pomalejší rozjezd, který má za úkol seznámit diváka s postavami, jejich motivacemi a ukázat postup vyšetřování, který je dalekosáhlejší než případy, které dokáží vyřešit kriminalisté v CSI na poli jednoho seriálového dílu. Když už snímek dospěje do fáze, kdy s divák myslí, že už jej nemůže nic překvapit přichází závěrečná pointa - v podobě velmi silného a nepředvídatelného zakončení, kdy je hlavní hrdina postaven před amorální dilema, neboť ať už se rozhodne tak či onak pokaždé to bude špatně. S následnou reakcí jeho partnerky můžeme nesouhlasit ale v jádru jí naprosto rozumíme, protože náš život se skládá z chybných kroků za něž býváme častokrát odměněni ale v samotném výsledku na nich nezáleží. 9/10 (22.09.2008)

Ben Affleck si teď musí určitě pokládat tu samou otázku jako (a nejen) já: proč vůbec ztrácel deset let čas s herectvím (to může s čistým svědomím přenechat svému bratrovi) a něvěnoval se od počátku rovnou scénáristice, příp. režii - obé mu jde značně lépe. Ve svém režijním debutu předkládá totiž divákovi velmi zajímavou otázku s množstvím nejednoznačných odpovědí: měl by člověk vůbec lpět na dodržování zákonů i vlastních zásad ve společnosti, kde na ně nikdo další nehledí? A přinese mu to v noci klidný spánek...? (10.06.2008)

No, to teda koukám. Bena Afflecka považuju za herce, který prostě hrát neumí a o to víc mě překvapil jako schopný režisér. Nejdřív to vypadalo na otřepanou kriminálku, která nenabídně nic víc než slovo "fuck" v každé druhé větě. Ale pak se to začalo rozjíždět, přišlo několik dějových zvratů a rázem je tu jeden z nejzajímavějších kriminálních thrillerů, co jsem viděl. Kromě režie, propracovaného příběhu, atmosféry, hudby, hereckých výkonů (no, Casey mě zas tolik nenadchl, ale zahrál, jak bylo potřeba; spíš to táhl Harris s mým oblíbencem Freemanem, kterého jsem už dlouho neviděl v tak zajímavé roli) stojí film i na morálním poselství, které před člověka předkládá otázku, jak by se zachoval on v té a té situaci. A navíc žádný přeslazený happy end; záverečný pohled kamery na pohovku, hudba...silný dojem. No, zkrátka mě tenhle film nadchl a i když jsem to vůbec nečekal, dávám plný počet. (29.12.2009)

Výborný scénář s přesahem jako kráva v kombinaci se slušnou (vážně bych to zase tolik nehrotil) Affleckovou režií? Ano, Gone, Baby, Gone je chytrá detektivka se zápletkou, která vás prostě zaujme ať chcete nebo nechcete, ale dojem mi poměrně dost kazily dvě věci - 1) značně pomalé tempo v první hodině, 2) stereotyp při řešení ústředního případu. Neříkám, že bych nutně potřeboval osvěžující akční smršť, ale mezi tou salvou dialogů z hospodských výslechů a vysvětlováním z úst "záporáků" by se určitě jedna dvě akčnější scénky neztratily. (19.11.2008)