Všichni moji blízcí

Mináčův a Hubačův film Všichni moji blízcí je ukázkovým projektem, ze kterého by si měl český film brát častěji příklad. Dokumentární rámec, sevřený příběh jediné rodiny mapující nejen zlomová léta, ale i klid před bouří, je dokonalým receptem na brilantní film. Herecké stálice zde dokázali ze sebe vykřesat maximum a zapomenout na někdy až příliš laciné projekty, ve kterých jinak běžně rozmělňují svůj talent. Bez ostychu si zde užívám vynikající výkony Abrháma, Šafránkové, Bartošky, Brodské, Labudy i Vetchého, jako kdybych se s nimi setkala poprvé. A je mi po zkušenosti s další dekádou našeho filmu skutečně líto, že se obdobně ambiciózní projekty typu Lidic proměnili v holou frašku. Jakoby tvůrci zapomněli na onen základní recept interpretace lidských příběhů, které smetla válka a které dokázaly v hraném filmu odolat patrně všem formálním extrémům, mezi kterými dominuje například revoluční Daleká cesta. Především je nutné se stát součástí osudu těch lidí v obyčejných situacích, sžít se s nimi, aby po té destrukce nebyla jen prázdnou frází z učebnicového přehledového výkladu. (27.09.2011)

Opět nelehké hodnocení. Všichni moji blízcí trpí nemocemi mnoha českých filmů, například místy kolísavou kvalitou hereckých výkonů, ale to by tolik nevadilo. Ostatně, herecké výkony jsou v tomto filmu tak jako tak rozhodně nadprůměrné. Především Bartoška hraje naprosto skvěle. Šafránková, Abrhám, Brodská či Labuda jsou o něco slabší, byť stále ještě velmi slušní. Velmi slabí jsou žel Menzel (i ve své epizodní miniroličce) či Lábus. Větší problém však představuje námět a scénář. Popisující nic zlého netušící židovskou rodinu, žijící v téměř naprosté idyle, kterou zkrátka a takřka bez varování pohltí a roztrhá nacistická bestie. Přiznávám, že mi tyhle momenty, včetně strýčka komedianta, strýčka bláznivého vynálezce či strýčka geniálního houslisty, připadají poněkud umělé a značně nevěrohodné. Vždyť o tom, co se děje v Německu se vědělo, vědělo se také o tom, jak vypadal anschluss Rakouska a českého pohraničí, už bylo dávno po křišťálové noci a "pan Hitler", kterého se téměř všichni Čechoslováci obávali už několik let a mnozí z nich byli více než odhodláni proti němu a za vlast bojovat, už stál doslova za dveřmi... Ten Hitler, který se svou nenávistí k židům netajil už v polovině třicátých let... Syrový, faktografií nabytý příběh, soustředící se především na samotného Wintona, by byl rozhodně šťastnější volbou... Velmi povedená je ovšem režie, a to přesto, že jde o Mináčovu prvotinu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: gudaulin, flanker.27, Oskar (23.11.2011)

Libuše Šafránková zahrala židovskú matku na 100% a verte mi,že viem o čom píšem, úplne ma to položilo. Bratu už je to viac,ako dva tisíc rokov,čo si hovoril "Kto do teba kameňom ty doňho chlebom" a po toľkých storočiach vidíš sám,ako kruto si sa mýlil Šoa/ holocaust/ je toho vrcholným dôkazom. Naopak ja tvrdím a som si úplne istý,že s kameňom lepšie trafim. (04.12.2008)

Dovolím si odcitovat Gudaulinův komentář: "...protože Všichni moji blízcí spadají do kategorie pietních snímků určených primárně k odvysílání v televizi při příležitosti příslušných výročí." Něco tak výstižného již prakticky nelze doplnit. Jen tolik, že i přes tu pietnost jde o docela civilně pojatý film, který se nesnaží citovými výlevy dohánět k slzám podle hollywoodského vzoru, přestože téma k tomu jednoznačně vybízí. Zmínku si zasloží to, že jde o jeden z mála porevolučních filmů, kde naše herecká elita dostala příležitost k charakternímu herectví. (16.03.2010)

Další z nekonečného množství osudů, které se odehrávaly v Evropě ve 40tých letech. Skvěle popsaná a ztvárněná atmosféra od obsazení Sudet až po deportace. Ve filmu jsou perfektně zachyceny různé charaktery a pohledy lidí na právě probíhající události v ČSR. Samozřejmě pocta pro sira Wintona a jeho čin, který neměl ve světě obdoby. Určitě výborný film, který dokázal zachytit atmosféru okupace. (28.09.2011)